Obrázek k článku GLOSA: Nová naděje. Rock for People letos musel zabrat, výsledek stál za to
| Vladimír Sejk | Foto: Petr Klapper (klapper.cz)

GLOSA: Nová naděje. Rock for People letos musel zabrat, výsledek stál za to

„Jsou to dva roky, co jsme se tady měli potkat a potkáváme se až teď. Festivaly jsou pro nás strašně důležité a jsme rádi, že tu s vámi můžeme být.“ Když zpěvák Green Day Billie Joe Armstrong řekl tuhle větu, zamyslel jsem se a když jsem pak viděl, jak se mu lesknou oči dojetím, věřil jsem mu to. Největší ročník v historii festivalu, nejvíce návštěvníků, největší stage a další superlativy – to vše se pojí s Rock for People 2022.

Loni jsme měli možnost být na Rock For People s přízviskem HOPE, což znamená naděje. Když jsem tehdy mluvil s hlavním mužem festivalu Michalem Thomesem o jeho plánech do budoucna, určitě ani on nečekal, jak dopadne ročník 2022 a kolik starostí s ním bude mít – proto jsem si vypůjčil do titulku název prvního díla z filmové ságy o Hvězdných válkách.

První den se nesl ve znamení rozkoukávání, poznávání areálu, který byl prostornější a krásnější než dřív, omrknutí stánků s občerstvením a prvních rozhovorů s kapelami. Prostor letiště, jenž loni dostal festival po letech do správy, se nově jmenuje Park 360 a v plánu je z něj vybudovat klimaticky neutrální multifunkční areál. Potěšil i větší výběr vegetariánského a veganského občerstvení.

Areál festivalu byl letos prostornější a krásnější. Foto: Edita Jansová

Dominantní Fat Lady

Když jsem poprvé došel k Fat Lady, byl jsem ohromen, byť už jsem několikrát měl tu čest tuto „obludu“ vidět. Vždy mě fascinuje. Aby bylo jasno, nejde tady o žádný body shaming, ale o obrovskou stage, na které letos vystupovali největší headlineři. Fat Lady je jedinečné a obrovské pódium, které brázdí festivaly po světě víc než některé kapely a v rámci Rock For People mělo svou tuzemskou premiéru.

Jmenovitě musím zmínit ještě jednu scénu: O poznání menší velikostí, ale o dost větší svým významem, byla Stage Petra Svobody. Nestor a dlouholetý šéf infocentra Rock for People, velký hudební fanoušek, který pravidelně navštěvoval i akce Headlineru, bohužel v loňském roce podlehl těžké nemoci. „Věnovat“ pódium jemu, místo aby festival prodal název nějaké korporaci, sice nepřineslo žádný finanční profit, ale i mě, člověka, který Petra znal prakticky jen od vidění, to moc potěšilo.

V našich reportech jste si mohli každý den přečíst sumář všeho, co daný den přinesl, a tak se nechci opakovat – chtěl bych jen ocenit práci svých kolegů, kteří neúnavně každý den pobíhali po areálu, aby vám přinesli co nejvíce zajímavých rozhovorů a fotek. Články z prvního, druhého, třetího i čtvrtého dne čtěte na webu. I v dalších vydáních Headlineru se máte opravdu na co těšit!

Na největším pódiu v historii Rock for People vystupovali nejen Green Day, ale třeba i Vypsaná Fixa. Foto: Petr Klapper

Samozřejmě, že nic není jenom růžové. Byť uběhlo vlastně jen pár desítek hodin od posledních tónů závěrečné kapely, určitě už si můžeme přiznat, že jsou věci, na kterých by se zapracovat dalo. Jako největší nedostatek jsem po celou dobu vnímal absenci většího počtu odpadkových košů. I tak bylo v areálu příjemně čisto. Když už jsem koše našel, byl jsem smutný z pohledu na pet lahve v koších na papír a naopak. Chtěl bych apelovat i na nás návštěvníky a fanoušky – vždyť není takový problém to naházet do košů správně, případně si před odjezdem obejít stan a auto a uklidit po sobě.  I takové drobnosti dokáží pomoci revitalizaci areálu! Jistě by bylo záhodno také přivést více cisteren s pitnou vodou, vzhledem k teplotám, které hlavně poslední den atakovaly tropické hodnoty, se u nich často tvořily dlouhé fronty. Návštěvníci, kteří bydleli ve městě, také potvrdí, že dopravu mezi městem a areálem bude potřeba ještě znovu a lépe promyslet. Všechno ještě nebylo dokonalé, ale posun vpřed byl přesto vidět v mnoha ohledech. 

Organizátorům oproti původnímu programu odřeklo na poslední chvíli velké množství kapel, poprali se s tím ale celkem dobře. Zahraniční kapely, které nepřijely, dokázali nahradit tuzemskou produkcí, a i když třeba někomu nedorazila zavazadla v den koncertu a ten se tak rušil opravdu last minute, dokázali s programem hýbat tak, že člověk stejně neměl šanci si ani na chvilku vydechnout. Polemiku o tom, jestli jsou čtyři dny festivalu už moc, nechám na jiných, já už nejsem nejmladší a přebíhání v kombinaci s počasím mě občas dokázalo pěkně unavit. Ale když jsem pak dorazil na stage a viděl podařený koncert, únava ustoupila a vlastně jsem se cítil plný elánu i čtvrtý den.

Děkuji celému týmu produkce RfP, holkám z press centra, všem technikům, zvukařům, osvětlovačům i bedňákům, barmanům, všem kapelám a kamarádům, fanouškům a posluchačům, kteří dorazili a dobře se bavili.  Za celou dobu jsem nezaznamenal jediný konflikt! I když se různá dramata vzhledem k velikosti akce a celosvětovým potížím s logistikou, které vyústily ve zmiňované rušení kapel, jistě odehrávala, zůstala v produkci. Pro návštěvníky festival plynul hladce.

Děkuji, že jsme se mohli po těch dvou letech sejít a bavit se na koncertech – když po poslední písni kapely Green Day začaly létat vzduchem konfety a oblohu ozářil ohňostroj, pocítil sem i já, starý cynik, rozechvění…

Rock for People si návštěvníci mohli vychutnat i z nadhledu. Foto: Edita Jansová

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.