Písnička Perfect Girls patří bezesporu k vrcholům nového alba Lenny Good Omens, které vyšlo v pátek. Je to skladba přímočará, se silnou melodickou linkou i jasným sdělením, kterému nechybí rocková jízlivost ve formě zdviženého prostředníčku. Ten obě zpěvačky ukazují společnosti, která od žen očekává dokonalost.
„Jsem outsider, viník, vyvrženec,“ vyjmenovává Lenny, zatímco řádí ve zkušební kabince a demonstruje, že poslušná a usedlá rozhodně nebude. „Jsem tak unavená tou lží, ve které žijeme. Není pochyb, že mám problém zapadnout do tohohle perfektního světa, nejsem tvoje perfektní holka,“ dodává.
Rebelství je to uvěřitelné, protože koneckonců kopíruje i umělecký vývoj Lenny, kterou má mnoho lidí stále zafixovanou jako milou holku s pianem. Jenže ona propadla rockovým kytarám a sedět v klidu na místě ji už nestačí. V Perfect Girls přitom nijak netlačí na pilu, nesnaží se šokovat, je sama sebou. K dravějšímu zvuku směřovala už nějakou dobu – to není s jejím nakřáplým hlasem nic překvapivého.
Annabelle je taky výborná. Její role je menší, což je škoda, protože hlasem a dikcí připomíná Hayley Williams z Paramore. Do textu se zasekává s přesností sekery a dodává písničce další kousavý rozměr. Je to zkrátka nadmíru vydařené spojení. I proto, že se zpěvačky nepřebíjejí, ale doplňují.
„Kašlu na to, abych se někomu zavděčila.“ Čtěte titulní rozhovor zářijového Headlineru. S Lenny ho pořídil Honza Vedral.