Is This What We Want? Tohle tedy chceme? Tak se jmenuje kompilační album, do jehož vzniku se zapojili Kate Bush, Hans Zimmer, Annie Lennox, Pet Shop Boys a mnozí další. Nahrávka vyšla letos v únoru na streamovacích platformách a neobsahuje žádnou hudbu. Jak je to možné? Jde o protestní album, jehož tracky vznikly nahráváním ticha v hudebních studiích a koncertních sálech.
Šlo o demonstrativní nesouhlas široké skupiny britských hudebníků, kteří vyjádřili protest proti ďábelsky rychlému rozvoji AI. Konkrétně se zaměřili na kreativní průmysl. Nelíbí se jim, že AI dnes vytváří hudbu vzniklou na základě učení se z tvorby skutečných umělců, kteří z toho nemají žádný zisk ani takovému používání a memorování nemají jak zabránit. To je ale jen střípek ze složité mozaiky debaty o užití AI v umění, mnozí hudebníci se rovnou bojí o svou profesní budoucnost.
Zatím poslední McCartneyho singl vyšel před čtyřmi lety.
„Bude vůbec v hudbě budoucnosti pro naše hlasy nějaký prostor?“ ptala se při zapojení do kampaně Kate Bush. Nyní se k protestujícím hudebníkům přidal Paul McCartney. Album Is This What We Want? se na konci listopadu dočká vydání na vinylu. Oproti původní nahrávce bude obsahovat i McCartneyho píseň nazvanou (bonus track), která je tak první ex-beatlovou novou skladbou od covidové desky McCartney III Imagined. Jenže, jak se dá snadno odvodit, taktéž neobsahuje žádnou muziku, jen pár zvuků nahraných v tichu.
Těžko říct, jaké větší umělecké jméno by si britská veřejnost mohla v diskuzi o hudbě a AI přát. Paul McCartney je skeptik a mohutný nástup AI technologií se mu nelíbí. „Měli bychom si na to dát bacha, protože to tu může jednoduše ovládnout, a to fakt nechceme. Hlavně kvůli mladým skladatelům a spisovatelům, kteří teprve rozjíždí kariéru. Jestli je převálcuje AI, bude to velice smutné,“ vyjádřil se už před rokem.
Jenže ani sebevětší jméno evidentně nezastaví programátory a vědce ve vývoji AI. Naopak, ti námitky umělců moc neberou v potaz a získali navíc důležitou politickou podporu. „Měli bychom AI nechat, ať plně využívá ke svému rozvoji všechny ty materiály, na které se vztahují autorská práva, a vůbec se nezatěžovat nějakou složitostí jednání s autory,“ prohlásil v létě Donald Trump. Když taková slova zní z Ameriky, země, jejíž soudní procesy desítky let pomáhaly definovat autorská práva tak, že jejich princip a fungování už chápe i naprostý laik, jde evidentně o konflikt, jehož konec je bohužel v nedohlednu.