Hudba Gabriely Ortiz je pro středoevropské ucho na první poslech jiná, ovlivněná kulturou, v níž vyrůstala. Propojuje rytmy, barvy i historické příběhy. Odlišný je už samotný přebal desky. Výrazná kresba zve do světa soudobé klasiky, který se neutápí v šedivých vzpomínkách na chlapy v parukách, dámy v honosných róbách ani v kultuře černých fraků.
Poslech alba Yanga je fascinující podobně jako jeho přebal. Prolínají se tu sbory, orchestr, perkuse, nevšední cit pro melodie i využití nástrojů. To vše vytváří pulzující mozaiku zvuků – někde uvnitř hudebního hemžení a motivů zasetých v latinskoamerické kolektivní paměti se odkrývá mexické hledání identity a svobody.
Yanga totiž není jen libozvučný název alba. Jde o strhující hudební portrét reálné postavy Gaspara Yangi, vůdce afrických otroků v 16. století, který se na území dnešního Mexika postavil útlaku. Právě na základě jeho příběhu vytvořila Ortiz partituru, která na živé nahrávce z Walt Disney Hall ožívá ve všech odstínech. Z jemných motivů vyrůstá extatická bouře rytmů i katarzní uvolnění.
Součástí alba je také poetický violoncellový koncert Dzonot, psaný pro Alisu Weilerstein, jehož inspirací byly mystické podzemní jeskyně Yucatánu. Pro pozorného posluchače je to živelná výprava mimo zavedené mapy klasiky.