Kateřina Marie Tichá: Křest alba Sami - Malostranská Beseda, 21. říjen, Support: Tereza Balonová
Po doznění poslední písničky jsem se ocitla lehce zhroucená na chodbě Malostranské Besedy. Mým slzám dojetí se smál nejen procházející vydavatel desky Martin Červinka, i na něm ale byla vidět velká radost ze skvělého koncertu. Po krátké úvaze, zda za můj meltdown může rulandské šedé, jsem dospěla k přesvědčení, že důvodů k emocionálnímu pohnutí je daleko víc. A lepších. Prostě mě ten koncert hodně vzal. V nejlepším slova smyslu.
- Kátino loňské album se jmenuje Sami, na tomhle koncertě ale nikdo nebyl sám. Určitě jste to propojení někdy zažili. Energie mezi publikem a pódiem je v jednotě a zpívají všichni. Spolu. Takový koncertní prožitek je přesným opakem okamžiků, kdy se cítíte sami. Ta holka uprostřed pódia, která v sobě neuvěřitelným způsobem kombinuje absolutní neokázalost a schopnost rozzářit celý klub všemu s velkou přirozeností a pohodou kralovala.
- Že Kateřina Marie Tichá dokáže svým současným projevem a autorským repertoárem rozzářit značný prostor, jsem si poprvé jasně všimla v létě na Střeleckém otrově, když hrála na našem (ne)Pontonu. Už řadu let vím, že báječně zpívá a umí psát překrásné písně. Cosi se ale změnilo a pokud tam od začátku byla nějaká jiskra, tak teď je to oheň. Pardon, zní to pateticky, ale je to tak.
- V Malostranské Besedě se křtilo album Sami, které vyšlo minulý rok. Byla v tom úleva – konečně! Zároveň akce nepůsobila jen jako plnění restů. Deska zní i po roce pořád svěže. Nejde o písničky, které by za rok zestárly.
- „Trochu jsem měl pocit, že některé písničky napsala o mně,“ zaznělo od kohosi pozdě v noci na baru. Rozesmála jsem se a zároveň si uvědomila, že tuhle sílu písně Kateřiny Marie Tiché mají. Je v nich důvěrná známost. Schopnost vyvolat pocit, že leckdy zpívá o vás nebo pro vás. Sdílí svůj prožitek, v němž si ale každý hravě může najít to svoje.
- Kateřina Marie Tichá nyní hraje se skupinou Bandjeez a navíc s kytaristou Matoušem Rohovským. Co k tomu říct… všichni dohromady tvoří skvělou kapelu. Organicky propojenou, energickou a vtipnou. Krásně si to sedlo.
- Každé setkání s Bandjeez a nyní i s Káťou nevyhnutelně znamená vzpomínky na Davida Stypku. Křest se navíc konal v Malostranské Besedě, kde Stypka před čtyřmi lety ve stejné datum křtil album Neboj. A potom tam hrál mimo jiné na Headliner narozeninách. Osobně jsem se vlastně s Davidem nejvíckrát setkala asi právě na tomhle místě. A v tento večer, kdy do uličky před backstage hodně svítil měsíc, se na to hezky vzpomínalo. Káťa si přála, aby jí David pokřtil desku, podle mě tam spolu s křtícím producentem ODD a vydavatelem Headlineru Danym Stejskalem byl. Na pódiu zazněla píseň Čaruj a bylo to tak správně.
- Nebylo by fér tvrdit, že jsem během koncertu nespustila z pódia oči. V jednu chvíli jsem totiž listovala sbírkou Ostrov, co chutná jako pomeranče, jež byla pokřtěna zároveň s albem. I v poezii Kateřiny Marie Tiché najdete půvabné momenty, které vás nadchnou.
- Křest se konal v době, kdy se živá hudba ještě nedostala zpět do tempa, na které jsme byli před pandemií zvyklí. A konal se ve dnech, které hrozí dalším přibrzděním. Koncerty to ještě nějaký čas nebudou mít snadné, a to je smutné, zároveň to dodává na významu každé podobně povedené akci.
- Píseň Vlci. Zazněla jako přídavek a dokonale gradovala atmosféru koncertu. Vlastně ty slzy přičítám jí. To je vám naživo taková krása…
