Je na malinách
Vole! (singl)
Je na malinách je pražská poprocková kapela, která funguje již od roku 2009, původně však pod názvem Kobylinec. Na svém kontě již má několik alb a EPček a singl Vole! je jejich zatím poslední vydanou písní. Jedná se o přímočarý rockový song, ve kterém nelze neslyšet inspirace u Mňágy a Žďorp nebo třeba UDG, což kapela vlastně ani nerozporuje. Přímočarý a zapamatovatelný je i text postavený na krátkých rytmicky úderných verších. Kapela v něm reflektuje únavu z pracovního rytmu a korporátního koloběhu. Škoda jen těch občasných mechanických rýmů. Je na malinách je ten typ skupiny, která ví, co chce hrát, a přesně to i zahrát umí. Přestože nejsem cílová skupina jejich hudby, v rámci poprockového žánru tomu vlastně není moc co vytknout. Jen si myslím, že by jim prospělo trochu originality navíc.
Marek Reinoha
Rozum do kapsy
Myslivecké reggae (album)
Po skoro třiceti letech existence vydává kapela Rozum do kapsy své první album s názvem Myslivecké reggae. Název alba údajně reflektuje žánr, kterému se kapela věnuje. A své pojetí reggae obohacuje v textech prvky z české kotliny, především motivy týkající se lesa a zvířat. To je samo o sobě tak specifické, že to prostě nemůže být součástí jakéhokoli mainstreamového proudu. Podle poslechu soudím, že je to záměr.
Rytmika je na desce pojatá poněkud svébytně, dohromady to nikterak nelícuje a na vrchu se střídá civilní vokál s nejistě intonující dechovou sekcí. Od svého předsevzetí hrát reggae místy kapela sama uhýbá, jako například v písni Každá noc. Před intelektuálním publikem by to mohl být risk, ale do menšího klubu nebo na undergroundový myslivecký ples je to jak dělané. Mám podezření, že přebal desky má na svědomí umělá inteligence, což je škoda, protože v konceptu takové kapely je téma přebalu desky nekonečnou studnicí podnětů ke kreativitě.
Štěpán Kordík
Táňa Lvovská – Doporučujeme
Mi ex amor (EP)
Ucelené EP Mi ex amor jasně popisuje paradox vztahů a rozchodů. Právě to, že emoce mohou být v jen pár minutách protichůdné, dává Táňa Lvovská najevo napříč projektem v textu i hudbě. Od r’n’b tracku Karamel, který popisuje sebevědomou autorku, která pochopila, že chlapec není takový, jak se ze začátku tvářil, po hned následující indie kytarovku 24/7, kde zase svého vyvoleného nemůže dostat z hlavy. Lvovská se svým pocitům nevysmívá a nerelativizuje je, jak to slyšíme u řady jiných interpretů – tuto změť pocitů pouze popisuje jednoduchým a přímočarým jazykem.
Debutové EP pražské zpěvačky je ambiciózním a vrstevnatým projektem s jednotným motivem, který vše drží dohromady. Skákání mezi žánry ji jde bez obtíží a výsledek rozhodně stojí za poslech. Člověk by neměl nikomu přát něco tak nepěkného jako je rozchod. Pokud by to ale v tomto případě znamenalo, že bude Lvovská vydávat podobné projekty jako je Mi ex amor, doufám, že si v zájmu inspirace ještě pár podobnými situacemi projde.
Petr Malásek
Outward
Ephemeral Lives (EP)
Avantgardní black metal říznutý post metalem, asi tak bych na první dobrou popsal EP Ephemeral Lives pražské skupiny Outward. Musím říct, že mě tahle nahrávka hodně baví z hlediska atmosféry. Temné a táhlé kompozice s blackovým screamem místy nahánějí hrůzu a je skvělé, že se kapela nebojí pracovat i s „čistými“ vokály, které jsou produkcí lehce zkreslené. Zejména pecka Places in Time mi díky těmto atributům připadá opravdu skvělá a musel jsem si ji ještě párkrát za sebou pustit.
Osobně ale vidím velký problém ve zvuku bicích, které působí neprůrazně, zachumlaně a celkově dost nevýrazně napříč celou nahrávkou… Trochu mi to navodilo ty blackmetalové vtípky, že nástroje mají být hlavně pořádně zkreslené a hudební klipy musí mít maximální kvalitu ve výši 240p, aby to celé neznělo moc komerčně… Kapela by si na tohle měla dát příště pozor, pokud bude třeba nahrávat desku. Jinak ale klobouk dolů před originalitou i nádherným coverem alba!
Lukáš Rešl
Venika Hartlyn - doporučujeme
Snowdrops (singl)
Venika Hartlyn, vlastním jménem Veronika Nováková, je česká zpěvačka, pianistka a skladatelka, která se pohybuje na pomezí alternativního popu, klavírní intimity a jemné elektroniky. Do Feedbacku nám zaslala singl Snowdrops, který byl první ochutnávkou chystaného alba Waterdrops, které produkuje Boris Carloff. Oproti předcházejícím releasům, včetně dvou vydaných studiových EPček, představuje singl posun směrem k bohatší produkci a vrstevnatějším aranžím. Jedná se o zasněnou skladbu postavenou na klavírním základu, který doplňují elektronické prvky a ozvláštňují elektrické kytary. Středobodem všeho je však Veničin výborný emotivní zpěv podporovaný bohatě vrstvenými vokály. Jak naznačují i další dva vydané singly Fisherman a Tiny Creatures, čeká nás velmi emotivní a zvukově barevné album, na které se vyplatí počkat. Venika je nesporně talentovaná a citlivá songwriterka, o níž by se mělo mluvit daleko více, než je tato zmínka ve Feedbacku.
Marek Reinoha
Spasitel - doporučujeme
Login (album)
Hlavní město piva Plzeň bylo vždycky líhní talentovaných hudebníků a nyní z kraje, kde se říká tuto a tuten, přichází nové jméno, co stojí za pozornost. Duo Spasitel nahrálo svou desku u Amáka v Golden Hive Studios a sami jeho členové svou hudbu označují za nerdpop. Taky o sobě říkají, že jsou vesmírná posádka, která putuje vesmírem a vidina návratu na rodnou planetu se rozplývá v mlhovinách. A není ostuda si přiznat, že jejich hudba tak trochu „vesmírná“ opravdu je. Analogová hudba a basové linky přináší posluchačům zvláštní zážitek a za pozornost stojí i české (byť často naivní) texty. Doporučení směřuje hlavně na milovníky spíše pomalejší elektronické hudby a pro ty, kteří mají radši poctivý a „starý“ přístup než moderní zvuky z počítačových presetů. Celá deska se nese v ponuré a smutné atmosféře. A její poslech zabere něco málo přes půl hodinky, takže hurá a pojďte se nalodit na Spasitele...
wlado
Vybitý baterky
Poslední dopis (singl)
Bylo by jednoduché kapelu Vybitý baterky jednoduše odmávnout jako příklad lokálního bigbítu s harmonikou. Každá z písniček, kterou formace z obce Drahotěšice nahrála na album Jaký to je, mohla klidně vzniknout před třiceti i čtyřiceti lety. Nástroje tu neznějí dokonale, často ani nehrají moc spolu, v produkci se nic nečistilo ani neupravovalo. Ale právě v těch opravdových falších a syrovosti se nachází největší síla formace. Jejich hudba nepatří do hitparád, streamovacích služeb ani na pódia velkých festivalů. Ale v hospodách a na nárožích mezi kamarády musí fungovat dobře. A to i s poznámkou, že text singlu Poslední dopis, který nám do Feedbacku poslali, je snad až příliš bezvýchodná lamentace na stav světa. Ale on té fňukně v bigbítu uplakaný patos tak nějak stačí, zvlášť když si dáte název Vybitý baterky.
Honza Vedral