Geezer In The Freezer
A Boy Named Boy (SINGL)
Kdo by si nechtěl vykračovat lesíkem s nebesky modrým stratocasterem, že jo? Hudebník Radek Janků známý jako Radek87 se rozhodl natočit si pro radost EP Good News, Bad News – instrumentální kytarové album plné houpavých hiphopových a dubových groovů. Radek je velmi šikovný producent a nelze mu upřít cit pro melodii. Jsem dalek toho být fanoušek žánrů jako world music, dub nebo reggae, ale je radost poslouchat, když někdo umí napsat písničku! Při poslechu Geezer in the Freezer se ale normálně začnu přirozeně pohupovat! A měli byste to zkusit i vy.
wlado
Bulletproof Puppets
Finding Reason (Album)
Podle sociálních sítí vsetínské rockové kapely Bulletproof Puppets se zdá, že se jedná o partičku mladých a začínajících muzikantů, kteří se na svém debutovém albu pokusili prodat talent skrze zdařile zprodukovanou nahrávku. Po instrumentální stránce se tomu snad ani nedá nic vytknout. Klukům to hraje fajn. Příjemně uhlazené rockové písničky, které sem tam umí i pěkně vygradovat. Bohužel, stejně jako většina podobně začínajících kapel, doplácejí na nevýrazný a nikterak poutavý zpěv, který se navíc v dynamicky vyšších partech úplně ztrácí. To samozřejmě není žádná tragédie, na všem se dá zamakat a v tomto případě věřím v budoucí progres.
Nicméně jestli chtějí Bulletproof Puppets více zaujmout, měli by do muziky promítnout i větší měrou sami sebe skrze vlastní zvuk a svébytnější nápady. Podobných kapel jsem u nás slyšel nejméně stovku a postrádám zde určitou originalitu, kterou by se parta těchto snaživých nováčků odlišila a zaujala. Vlastně mi z proměnlivé nahrávky připadá, že se teprve žánrově profiluje.
Lukáš Rešl
Luxfery
Křížky (singl)
Jak jsem se dočetl, Luxfery jsou nově vzniklá mladá kapela z Prahy, která o sobě říká, že hraje směs indie, punk rocku a grunge a že je to celé trochu podivínské. A dohledal jsem, že Křížky jsou pravděpodobně jejich druhý singl. Jako jo, indie a punk rock tam slyším, ale to podivínství jaksi postrádám. Oceňuji přitom, že se snaží pracovat se songwritingem i se zvukem… a vlastně i s texty. Jsou v tom nápady. Očividně se snaží, aby to neznělo jako přehršel ostatních přímočarých punkrockových partiček mířících na první signální. Poslechl jsem si oba singly, tedy i ten první, který se jmenuje Skořápky, a jako zajímavější se mi jeví Křížky, u nichž totiž více platí výše uvedené. Jsou to mladí kluci, a když nesklouznou do nějakého stereotypu, půjdou cestou, na kterou se vydali tímhle singlem, určitě mají potenciál. Makejte dál, kluci!
Marek Reinoha
Hokr
Starej Hokr, Vol. 2 (album)
Pražská skupina Hokr letos slaví 45 let existence. Při té příležitosti vydala nové verze svých starých skladeb. Trochu z módy, ale to neznamená, že to není dobré. Naopak, když si uvědomíme, že tenhle art rock vznikal někdy v osmdesátých letech, tak klobouk dolů. Na tehdejší tvorbě Hokru se hodně podepsali King Crimson, Jethro Tull a pár dalších podobně orientovaných anglických skupin ze 70. let. Hokr hodně staví na výrazných plochách varhan Pavla Čermáka a bohatém využití saxofonu, respektive hostujícího violoncella. Komplikovaná témata. Častá dlouhá ostinata basové kytary. Muzikantské zaujetí. Jak se říkávalo, poctivá muzika dělaná s láskou a možná i s kapkou sentimentu po hudbě starých dobrých časů.
Zajímavost na okraj: Pavel Čermák je otec Andyho Čermáka (Sunflower Caravan, Framus 5, sólo).
Josef Vlček
Whats in the Box
S(t)imulations (album)
Whats in the Box je post grunge/punk z Plzně. Hrají pár let a myslím, že už jsem se s nimi v minulosti setkal. Jejich aktuální velká deska S(t)imulations je dost na úrovni. Umějí hrát a vědí, jaký chtějí mít zvuk. Jak se ale prokousávám stopáží, moje nadšení trochu uvadá. Na žánr, který chtějí dělat, hrají poměrně kostrbatě. V každé písni je tolik aranžérských fíglů, až to celé působí těžkopádně. Prostě to neuhání kupředu, jak by mohlo. Přitom potenciál tam rozhodně bude! Kdyby se trio odvážilo hrnout o poznání jednodušší písničky, bylo by to skvělé. Sloka, refrén, sloka, refrén, bridge, refrén a nazdar. Prostě trochu víc drzosti a hraní na hulváta, méně přemítání, co tam ještě vrazit, aby to nenudilo. Whats in the Box umějí hrát a mají i dost skladatelského talentu, ale obávám se, že pro samou producentskou práci zapomněli na písničku.
Radek Pavlovič
Petr Polák
Shattered (singl)
Ach, kytara a shakery, to mám rád. Lahodný minimalismus, folkové aglio e olio. Petr Polák ve svém singlu brzy začne vrstvit další nástroje a aranže, takže to hezky graduje, ale tahle kovbojská balada by byla zajímavá i bez toho.
Chtělo by to zapracovat na angličtině, „pingpongáče v puse“ nestačí, teď ve výslovnosti holt Polák tu střední Evropu nezapře. Nabízí se ovšem otázka, jestli by se spíš nevyplatilo zkusit rovnou české texty. Tuzemské folk & country publikum je konzervativní, pokud na ně chce cílit, s češtinou to půjde snáz. Rozhodně není bez šance, Shattered umí žánrového fanouška zaujmout po několika taktech, takže do budoucna má Polák na čem stavět.
Jarda Konáš
Odraedir
Vengeance (Album)
Pražská folk pagan metalová kapela Odraedir vydala svou druhou desku Vengeace a já se vlastně docela divím, co taková kapela dělá právě v téhle rubrice. Jejich řízný folk metal s přímočarým deathmetalovým řevem a epickými melodiemi zní opravdu velkolepě, a to nemluvím o samotné, velice zdařilé produkci desky. Okamžitě mi tahle muzika připomněla kapely jako Equilibrium nebo Eluveitie, svou kvalitou se k těmto velikánům světového folk metalu i velmi blíží. Písně mají příběh, nápady a promyšlené kompozice. Zkrátka všechno, co každý správný fanda vikingského metalu potřebuje slyšet. Na můj vkus je tam možná až příliš drsných growlů, ale styl je prostě styl a tahle parta moc dobře ví, co chce hrát.
Na desce se objevuje i ženský vokál ve finální skladbě The Last Say, což je přesně ten prvek, který bych do jejich muziky začlenil více. I tak se ale jedná o velice zdařilou záležitost, která si rozhodně zaslouží více pozornosti. Jen by mě zajímalo, zda takto honosnou a epickou muziku zvládnou přenést i na pódia.
Lukáš Rešl
Eny
Sick Day (singl)
Eny není žádný hudební nováček. Kořeny má v havlíčkobrodské partě Memento Mori, která byla vždycky zapálená pro dobrou věc a její hip hop by se dal označit za tvrdý a ortodoxní. Sick Day je otvírací singl ze stejnojmenného sólového alba. Nabízí na něm vlastní beaty, které zaujmou temnou atmosférou, a promyšlené texty, v nichž neklouže po povrchu. Je to rap mimo dnešní dobu, hodně přemýšlivý a kritický. A právě to je na něm sympatické. Eny je na první poslech zkušený rapper, jeho svět ale na nahrávce, kterou zvukově ohlédal Etienne, zůstává trochu nepřístupný a odtažitý. Je ta monotónnost záměr, nebo by potřeboval přece jen trochu víc charisma? Těžko říct, ale i když už jste třeba českým hip hopem přesyceni, Eny dokáže vtáhnout a přimět vás doposlouchat celé album. To v dnešní době není málo.
Honza Vedral
Tragedis
Periferie (album)
Je to tragédie: žijem jak žijem, proto taky pijem; ve druhém songu hrajem, takže pijem; Brno, Hradec, Ostrava, kde nás z chlastu čeká otrava; v následujícím tracku je pátek večer, kámoš ztratil holku, tak půjdeme pít… Normálně bych to vzhledem k monotematickým textům vypnul, ale zaplaťpánbůh, tohle album má i světlé momenty.
Tragedis není žádná začínající kapela, mají na pažbě čtyři zářezy v podobě regulérních alb, více než 14 let na scéně, stovky koncertů. Chvíli jsem měl strach, že to budou další Tři sestry z Wishe, ale opak je pravdou: album zní daleko lépe než zašlá legenda a najdeme na něm moc hezké nápady. Hádanka se určitě vymyká textem a moc pěknou kombinací houslí a trubky, je to singl jako blázen, Léto je text, který mluví z duše všem milovníkům letních festivalů, Nový rok obsahuje zničehonic fantastický vokál. Je to velmi slušně zahrané, cítím obrovskou radost z hraní, což dokazuje předposlední alkoholický track Kapela. Bonus v podobě Carpe diem v akustické verzi mě mile překvapil, protože většinou tyhle věci bývají průšvih.
Za mě se jedná o solidní a hlavně zábavnou punkovku, pokud tahle zvěř udrží na pódiu svoje vášně v mantinelech, může to být skvělé naživo. Jen by mě zajímalo, jak rychle se dají zahrát naživo Kočky… Přijdu se podívat.
Dany Stejskal