Obrázek k článku Feedback aneb zrecenzujeme všechno. Saveyourself baví chytlavými screamy
| Redakce | Foto: Saveyourself Press

Feedback aneb zrecenzujeme všechno. Saveyourself baví chytlavými screamy

V rubrice Feedback redakce Headlineru postupně recenzuje všechny vaše nahrávky, které nám pošlete na e-mail feedback@headliner.cz. Tentokrát nás zaujali melodičtí hardcoráři Saveyourself. Pokud vás zajímá náš názor, těšíme se i na vaši hudbu!

Saveyourself

Places (EP)

Vždy dokážu ocenit muziku, ze které je cítit určitá inovace a snaha dělat věci jinak. Melodic-hardcorová parta Saveyourself z Chropyně se na novém EP o pěti skladbách prezentuje sebevědomě a překvapuje i velmi povedeným zvukem. Ač zní každá skladba značně odlišně a jako celek to příliš neladí, některé songy se mi ihned vryly do paměti. Paradoxně nejvíce mě oslovila baladická Last Chance, která vzbuzuje příjemnou melancholickou emoci i díky nápaditě vložené saxofonové pasáži. Oproti tomu pak na nahrávce baví i melodická hardcorová sypačka Death Grip, která je skvěle zprodukovaná. Zbylé tři skladby jsou pak zajímavé svou bohatší kompozicí a propracovanějšími riffy.

Na celém kapelním projevu mi vlastně nesedí jen trochu nevýrazný čistý zpěv, jenž sice neurazí, ale zároveň nenadchne. Myslím, že by vůbec nebylo od věci víc přitvrdit a využívat převážně screamů. Ty má kapela opravdu hodně chytlavé.

Lukáš Rešl

My Own Star

On Black Wings (EP)

Čtveřice z Olomouce, která vznikla teprve před několika lety. Kluci hrají takový trošičku okořeněný pop-rock. Nové EP On Black Wing je taková nemastná neslaná kytarovka s ne moc dobrými anglickými texty. Posluchač dostane průměrný pop rock, ale aspoň v relativně dobré kvalitě – žádná nahrávka ze zkušebny. Hudebníci jsou určitě zruční, ale celkově nahrávce chybí prostě takové to něco, aby si to člověk zapamatoval, něco, co by je v zástupu podobných kapel odlišilo. Takhle je to prostě jen další parta, která na scénu bohužel nic moc nového nepřináší…

Vladimír Sejk

PS: Omlouvám se za to, že jsem v původním textu My Own Star zaměnil za kapelu s podobným jménem.

Dandy’s Company

Places & Faces / Le Petit Prince (2x singl)

Dandy’s Company jsou služebně mladá kapela z Vyškova. Hrají ani ne dva roky a tvrdí o sobě, že jsou indie rock. Nevím, kde je schovaný ten „rock“, protože v sestavě kytara, klávesy, cajon a zpěv znějí spíš folkově, až popíkově. Možná by chtěli být plnokrevným rockem, co hraje přiměřeně nahlas a vůbec naplňuje všechny ty věci, jež dělají rockovou kapelu rockovou kapelou. Zatím jsou ale ve fázi kulturního čísla na nějaké sousedské garden party. Hudebně není moc o čem mluvit. Kromě zpěvu, který je slušný a čistý, se toho v hudbě Dandy’s Company příliš mnoho neodehrává. Nějaký cit pro hezkou melodii tam bude. Pokud chceš být rock, buď rock, to by určitě poradil Olda Říha a poradil bych to i já. Možná vyhodit cajon a postavit regulérní kapelu by mohla být cesta k zajímavější hudbě.

Radek Pavlovič

Náhodný výběr

Tebe (album)

Kapela, co hraje devátou sezónu a vydala čtvrté album, nemá v rubrice Feedback co dělat, ale udělám výjimku. Kluci si vybrali žánr, v němž je, mírně řečeno, v této zemi přetlak. Příjemný rock pop se solidním zvukem, s akcentem na melodickou linku a vokál s českými texty, které nevybočují ze zajetých kolejí. Občas je to trochu láska / páska, což docela slušně zahrané a aranžované písně sráží na kolena. Napsat solidní český text není jednoduché a tady to v některých písních naráží na strop. Chci pochválit produkci Thoma Frödeho, tohle mu opravdu sedí, a myslím, že album určitě pomohl nakopnout.

Narazil jsem však na zajímavý fakt a vlastně mě překvapuje, že zkušená kapela udělá se čtvrtým albem takovouhle chybu. Album Tebe se prakticky nedá poslouchat na Spotify nebo Apple Music. Zkoušel jsem čtvery sluchátka, pouštěl si to na počítači, v přenosném reproduktoru Marshall i Bosse, v autě. Ta deska má prostě špatně udělané výstupy pro streamovací platformy. Vůbec to nechápu, originální WAV soubory, co mi kluci poslali, hrají jako blázen. Život alba po jeho natočení nekončí, naopak začíná, a je potřeba se ještě hodně starat, aby se dostalo k posluchačům tak, jak má. Tady někdo, řekl bych, dost spěchal. A je veliká škoda pustit něco, na čem rok makáte, v takovéhle kvalitě ven…

Dany Stejskal

 

Manu Destra

So Excited (singl)

Je radost sledovat, jak Manu Destra rostou. Nejsou ve Feedbacku poprvé, naposledy jsem si říkal, že na ně musím zajít naživo. Nestihl jsem a už se hlásí znovu o slovo. So Excited je klasické současné disko zahrané kapelou, známe to u nás od Monkey Business počínaje a MYDY konče. Jsem rád, že v tom pokračuje někdo další, Manu Destra má evidentně kormidlo nastavené do vod, kterým se většina tuzemských mladých kapel vyhýbá. A to se mi líbí!

Hezky to šlape, má to grády, tři minuty a nazdar. Co chtít od tanečního singlu víc? Trochu škoda toho klipu bez nápadu, kde se hudebníci jen střídají před kamerou v nasvíceném studiu. Tohle by v rotaci hudební televize totálně zapadlo, ale chápu, na všechno není rozpočet. Manu Destra mě už delší dobu baví a příště už je snad konečně stihnu naživo!

Jarda Konáš

WxP feat. Vojta Bor

Samr (singl)

Kapela WxP je ze Sebranic a má na kontě už asi tři alba. Do Feedbacku nám zaslala singl Samr nahraný v rámci live session, a jak v doprovodném textu uvádí, jedná se o jejich první feat. Za mikrofon se totiž postavil jejich kamarád Vojta Bor. WxP hrají alternativní kytarovou muziku na pomezí popu a rocku, přičemž nový singl je z těch rockověji laděných. Je na něm slyšet, že kluci už nejsou žádní hudební zelenáči. Je to dobře udělaný postupně gradující song s propracovanými kompozicemi a se zajímavým českým textem. Sice mě ta kapela víc baví v odlehčenějších polohách na albu Stanice Slunce, víc mi k nim barvou hlasu pasuje kmenový zpěvák (ale to je možná otázka zvyku) a z nahrávky je také slyšet, že to je nahráváno live, ale jako proč ne? Dobrá práce.

Marek Reinoha

DayDreams

Zbytečný album (album)

Není to zbytečné album! Spíš překvapivé. Poprocková kapela z Hlinska sází na jednoduché, pozitivně laděné písničky v duchu podobně laděných skupin, které v posledních dvou desetiletích atakují české rozhlasové žebříčky. Chvílemi se vylekáte, že vám někdo podstrčil nějakou neznámou Mňágu, Kryštofa nebo Mirai, ale tohle jsou oproti starým harcovníkům písničky takové ještě neobroušené a neomlácené. Tudíž pánové znějí v těch čtyřiadvaceti minutách své desky se srdečností a upřímným úsměvem. S humorem ale opatrně: „Když je pizza na cestě / tak si zpívám radostně…“ Není nic těžšího v divadle, ve filmu, na pódiu než dělat humor.

Josef Vlček

MLS

Manuál (singl)

Na kapele Manuál je nejzábavnější její příběh, který nám poslali v průvodním e-mailu. Vypráví o skupině chlapů na prahu padesátky, co se po letech života znovu rozhodnou dát dohromady kapelu a nahrají album pojmenované Mlsáči jdou do boje. Singl Manuál je punková vypalovačka vystřižená jak od Visáčů z éry před rokem ’89, jen okořeněná o saxofon. Až tak, že se člověk záhy přistihne, že místo „Manuál“ si v refrénu zpívá „Na náměstí Karlově!“. Jenže „tumáš!“ pisálku za hloupý hemzy. Pokud je to sranda ve zkušebně a na koncertech pro kámoše v hospodě lítá vzduchem pivo, dělají to Mlsáči zcela správně.

Honza Vedral