Malone, kterým fanoušci neřeknou jinak než Melouni, vznikli v roce 2017 a o rok později debutovali prvním singlem. Nejsou tedy na hudební scéně žádnými nováčky a mají za sebou i slušnou řádku koncertů. Kromě dalších pár singlů vydali v roce 2021 album Tropický džus, které je převážně popové, ovšem stopy rocku, funky i dalších stylů jsou nepřeslechnutelné. Jak název prvního alba napovídá, Melouni zpívají česky a v textech se dotýkají témat, jako je politika, digitální svět, láska a sem tam píseň okoření notnou dávkou sarkasmu.
Ovšem nahrávky jsou jedna věc a koncertní show druhá. Kapelu jsem měl tu čest vidět dvakrát naživo, z toho jednou před domácím publikem v Hradci a pokaždé to byl energický nářez. Profesionálně zahraná muzika, kde popové prvky z nahrávek vystřídaly vybuzené kytary.
Singl Star se svou energií více blíží tomu, jak se Melouni prezentují naživo. Začínají zlehka, mluveným citátem, pod kterým běží jedna z hlavních instrumentálních melodií. Kytarový riff o několik sekund později napoví, že tohle žádnej popík nebude a krátce na to začne protagonista Miloš Fejgl vyprávět. K textu ale až později. První sloka se nese v zamyšleném a zároveň napjatém duchu. Synťáky gradují a konečně přichází refrén. Jednoduchý, kytarový a velice funkční. Čekal někdo druhou sloku? Smůla. Mikrofonu se chopí kytarista a zpěvák Honza Skorunka a servíruje rap, který nejednoho posadí na zadek. Ostatní muzikanti mu sekundují, kytary neustávají. Po proplutí další slokou s refrénem dynamika na chvíli spadne a v mezihře se posluchači ještě více zaryje pod kůži melodie synťáků. Poslední refrény vygradují do maxima – někde dvojhlas ve stylu Fall Out Boy, jinde třeba half-time groove. 3 minuty a 36 sekund uteklo jako voda a já se teda rozhodně nenudil.
Text písně je ze šuplíku Miloše Fejgla a jak mi kluci řekli, popisuje pocity zpěváka po zkušenosti kapely s českým showbyznysem. Jde o konfrontaci vnitřního světa hlavního hrdiny s požadavky showbyznysu a nároky na úspěch. Inspirací jistě bylo nedávné osamostatnění kapely po rozvázání spolupráce s labelem. Vzpomínám na skupinu Queen, která v písni Death On Two Legs popisuje rozkmotření s tehdejším managementem.
Kluci si rozdělili role a v podstatě zvládli celou produkci singlu sami. Řekli mi k tomu: „Nahrávku produkoval Honza Skorunka. O kameru a postprodukci se postaral basák Mára Štochl. K natáčení jsme ještě přizvali osvětlovače Jana Grňa, díky kterému dostaly všechny scény ten pravý vibe. Jak to bývá, snažili jsme se pracovat s tím, co máme a vyrobit si video celé sami s použitím co nejnižšího budgetu. Proto jsme zvolili formát ateliéru, který posloužil nejen jako obývák/pracovna protagonisty Miloše Fejgla, ale i jako prostor pro performance kapely.“
Klip je zábavný, střihy nápadité a v kombinaci se slovy a hudbou dostáváme celek, který dává smysl. Užitím rybího oka v klipu si kluci dělají srandu z hip hopových klipů natáčených v 90. letech. Je pravda, že ty byly všelijaké a zároveň z dnešního pohledu plné inspirace.
„Za poslední rok a půl jsme nashromáždili rozsáhlý materiál. V následujících měsících budou vycházet další songy, jejichž společným tématem je rozpor mezi dětskými sny a pravidly nabídky a poptávky. Jsou to písničky, které z duše milujeme a skládali jsme je bez ohledu na žánrové škatulky. Vznikla tak kombinace popu, tvrdých kytar, alternativy, elektroniky a hip-hopu, která momentálně nejlíp vystihuje, kým jako kapela jsme a kam směřujeme.“
Závěrečným komentářem kluci nastínili, jakým směrem je to táhne dál. Singlem Star patrně načínají Melouni novou kapitolu kapely. Laťku nové tvorby nastavili poměrně vysoko a jsem plný očekávání, co přijde dál.