Nažhavil jsem zesilovač a streamer, pustil A Love Supreme v high definition do Beyerdynamic DT 770 Pro a probíral v hlavě všechna sluchátka, co jsem za ta léta měl, z čeho jsem to hrál a co jsem v té době poslouchal. S Porta Pro jsem tehdy přešel z walkmanů k discmanu Sony a v něm měl nejčastěji Gabrielovo So, Springsteenova Born in the U.S.A. a The River, Händelovu Hudbu k ohňostroji, The Number of the Beast od Maiden, řadovky The Police, Stingovo Ten Summoner’s Tales, Glassovo Powaqqatsi, Brothers in Arms od Dire Straits, floydí The Dark Side of the Moon nebo Claptonův Unplugged. Měl jsem tenkrát job vedoucího místního Bontonlandu a život mezi tisíci tituly byl jako ze sna…
Než posléze přišla éra hudebních mobilů, měl jsem ještě MP3 přehrávače Sony, k nim stále Porta Pro a opájel se tím, že najednou jsem mohl mít s sebou stovky alb a poslouchat cokoli, nač mám zrovna chuť. Pak přišla krátká odbočka k minidisk walkmanu, páč to médium prostě bylo sexy a záznam byl furt lepší než u prvních generací empétrojek, a k němu originální špunty Sony, opět nahrazené Koss Porta Pro. Pak první iPod s kolečkem a harddiskem, ke kterému už jsem měl AKG K240 Studio, a těch alb na cesty najednou bylo tolik, že to jeden ani během dovolené nepřehrál. A k tomu samozřejmě spousta modelů hudebních telefonů a pak i první bluetoothová sluchátka, neb ta svoboda bez drátů byla super. Tedy než jeden přišel na to, jak moc ty první generace empétrojkových přehrávačů, telefonů a bluetoothových sluchátek ku*rvily zvuk…
A pak přišel Steve Jobs s iPhonem a na docela dlouho bylo vymalováno. S iPhony různých modelových řad jsem roky tahal AKG N60 NC. Úžasná pohodlná sluchátka se skvělým zvukem a designem, a v iTunes či posléze v Apple Music hltavě sjížděl vše, co mi přišlo pod ruku. Hodně jazzu, Toma Waitse, CSN&Y… A nějak nebylo proč ten setup měnit, než jsem na IFA v Berlíně potkal stánek Pioneeru a na něm hi-res přehrávač XDP-300R, což byla láska na první poslech, a jedu na něm dodnes, neb na tom téměř půl terabajtu paměti mám vše, co k životu nutně potřebuji, v nejvyšším možném rozlišení a připojený účet na Apple Music a Tidal k tomu. Akorát ta AKG mne už opustila a na cestách je nahradily Beyerdynamic DT 770 PRO X. Ale kamarád mi teď (hajzl) nechal poslechnout Focal Bathys. A pak dodal, že ještě existují Focal Utopia a Mark Levinson № 5909, takže…
Coltrane dohrál a mně došlo, jak dlouhou cestu tenhle segment elektroniky od prvních walkmanů ušel a jak se to všechno vlastně dělo jaksi v sinusoidách. Minimálně v kvalitě poslechu, páč fázi okouzlení z nové technologie vždy vystřídala fáze deziluze, neb kvalita zvuku nešla se svobodou poslouchat kdekoli a cokoli vždy ruku v ruce. Hádám, že tenhle běh už spěje k cíli, protože pohodlí streamingu už lidstvo těžko opustí, neb je z podstaty pohodlné. Asi se objeví hi-res přehrávače s lepší technologií, ale kvalitu nahrávky v nejvyšším rozlišení už není moc jak vylepšit. Takže nejslabší článek, pokud se jeden nechce tahat s kabelem (což zase občas a rád dělám), je už jen v bluetoothu a v návazných sluchátkách… Jinak toho už v cestovním setupu moc vylepšit nejde…
Vypnul jsem strojovny a otevřel v kompu Apple Music a Tidal, abych se podíval, co že jsem to vlastně všechno poslední rok poslouchal. Je toho hrozná spousta, mraky super muziky, někdy i geniální, akorát… na rozdíl od toho loňského výběru poslouchaného na hodně dobrém setupu si to, co jsem před dekádami poslouchal z discmanu s Koss Porta Pro, pamatuji naprosto přesně. I to, jak to znělo a jaké potěšení jsem z toho měl…