Obrázek k článku RECENZE: Arch Enemy jsou absolutně poctiví deathmetaloví písničkáři
| Liv Boková | Foto: Century Media

RECENZE: Arch Enemy jsou absolutně poctiví deathmetaloví písničkáři

Melodic deathmetaloví klasici se hřejí na výsluní už přes dvacet let. Na novince Deceivers (Podvodníci) se zpěvačka Alissa White-Gluz rozhodla šetřit s čistými zpěvy.

Příznivci mocné a technicky prakticky dokonalé kapely se od poloviny srpna po pěti letech konečně můžou radovat z nové studiovky. Tak dlouhá pauza mezi alby je u nich nezvyklá. I když… ono to čekání bylo vlastně téměř o rok kratší, neboť Arch Enemy vypustili první singl Deceiver, Deceiver už loni v říjnu a před koncem roku přihodili ještě jeden House of Mirrors. Tehdy se však o nich nemluvilo jako o součástkách nadcházející plnohodnotné desky. Dodnes kapela postupně naservírovala v podobě singlu opatřeného oficiálním videoklipem víc než polovinu tracků z jedenáctipísňového alba. Jeden z nich – k vypalovačce The Watcher – je záznamem z letošního vystoupení před obřím davem na kultovním festivalu ve Wackenu.

Celé album vzniklo v Evropě s výjimkou kytarových partů Američana Jeffa Loomise, jenž vzhledem ke covidovým opatřením nemohl cestovat, a tak nahrával ve studiu v Seattlu. A když už jsme u těch kytar. Jak hodnotit desku kapely, kde hraje jeden kytarový bůh z Ameriky (Loomis) a další kytarový bůh ze Švédska (Michael Amott), muzikanti, které uctívají mnozí, často sami bravurní kytaristé po celém světě? A navíc si nepotrpí na to, že by si museli uhonit ruce při mnohaminutových sólech. K tomu přidejme perfektní rytmiku v podání bubeníka Daniela Erlandssona a baskytaristy Sharleeho D‘Angela a tu něžně roztomilou i pekelně krvavou třešničku na dortu v osobě charismatické Alissy a máme výsledek, jenž se dá hodnotit snad jen v superlativech. Jistě, bez skladatelského umění by se to taky neobešlo.

A to je právě to, co mě na Arch Enemy baví. Že je to poctivá muzika a svým způsobem písničkářství. Pokud se vůbec toto slovo dá ve spojení s death metalem použít. Baví mě i to, že tady frontwoman zdaleka není jen na ozdobu, jak to praktikuje řada kapel, které vycítily, že kočka na pódiu, když je navíc sexy a nedej bože ještě umí hřímat jako ten nejodpornější pekelník, přináší úspěch. Nalepí se na ni spousta čumilů a fanouškovská základna se rozrůstá.

Jedenáctá studiovka Arch Enemy jejich tvorbu atmosféričností opět o něco víc přibližuje k symfonickému metalu, tu a tam jí dává říz špetka až hardcorové nekompromisnosti. Každá skladba, včetně jedné instrumentální, potvrzuje, že máme co dočinění s profesionály a vynikajícími songwritery. Hudba je pulsující, rytmická, strhující, zuřivá, divoká, mocná. Zase se
mi jednou chce napsat, že by se úžasně vyjímala jako soundtrack k nějakému vesmírnému
či postapokalyptickému filmu.

Z audionahrávky i klipů proudí ohromná síla a je jasné, že tyhle pecky budou strhující i naživo, což ostatně můžeme v polovině října vyzkoušet na pražském koncertě. Album Deceivers není temné, naopak je povznášející a energizující, s velkým zvukem. Použité efekty jsou do muziky zakomponované s citem a snadno přehlédnutelné detaily, jako baskytara jemně dokreslující
kytarové sólo, tomu ve výsledku dávají přirozenost a svobodu.

Verdikt: 88 %

Poctivá kvalitní práce z hlediska techniky, skladby, produkce, po všech stránkách. Arch Enemy stvořili melodic deathmetalové blaho, které je moderní a při každém poslechu povznášející.

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.