O tom albu v Headlineru ještě určitě budeme psát. Nejen proto, že Wóďu máme rádi, ale hlavně proto, že přirozených a aktuálních písničkářů jeho střihu na tuzemské scéně moc není. A ve studiu Ondřeje Ježka se to teď povedlo dobře zachytit i do nahrávky.
Jsi písničkář, ale debutové album jsi nahrál s novou kapelou Dekorace. Jak k tomu došlo?
Jsem vlastně takovým písničkářem z nouze. Když se v roce 2019 na čas uspala naše předešlá kapela Špuntkvaně, brzy mi chybělo hraní, ale nechtěl jsem zakládat nic nového, protože jsem věřil, že Špunty oživíme. Tak jsem začal hrát sám. Chtěl jsem to vyzkoušet, ale jsem trémista a byl jsem před každým koncertem vynervovaný a nedokázal si to většinou naplno užít. Zkrátka mi ta kapela po čase fakt chyběla. Později se ukázalo, že Špuntkvaně se už jen tak nenakopne, tak jsem oslovil původního kytaristu Luboše Trnku a posledního bubeníka Vaška Pohla. Pak jsem našel basáka Matouše Čápa, ale pořád mi tam něco chybělo, a tak úplně nakonec přišla houslistka Terka Stejskalová, se kterou teprve ty písničky rozkvetly.
Jak jste přistoupili k nahrávání? A jak to vůbec šlo?
Písničky jsme měli do studia připravené. Hrál jsem je už dříve sám, a tak odpadla práce s texty nebo rychlodopisování refrénů na místě. Všechno jsou to věci, které jsem za řadu let naskládal a prověřil před lidmi sám s kytarou. Ladili jsme tedy převážně hlavně jejich strukturu a aranže pro kapelu. Na zkouškách jsme ty písničky jednoduše barvili dalšími nástroji. Vznikaly melodie a plochy a nějak se to přirozeně skládalo dohromady, hlavně díky Lubošovi, který má pro tuhle práci velký cit.
Co byla nejdůležitější věc, kterou ti ve studiu řekl producent Ondřej Ježek?
To je zajímavá otázka. Já jsem si vlastně moc přál, aby něco řekl, ale on často k samotnému nahrávání vůbec nic neměl. Po zkušenosti, kdy jsem u něj nahrával sám, anebo když jsme s kapelou točili EP, jsem Ondru tentokrát poprosil, jestli by do toho mohl zasáhnout více i producentsky. Jeho zásahů do nahrávacího procesu bylo ale vlastně málo. Zpětně si moc vážím toho, že nám nechal absolutní svobodu a dokázal ty věci zaznamenat syrově. Tak, jak v tu chvíli byly připravené. Občas akorát poukázal na nějaký detail, na který jsme se soustředili třeba v houslích nebo sólové kytaře. A ten pak písničku vždycky posunul. Beru tu nahrávku teď jako otisk toho, jak kapela zněla na svém začátku v minulém roce, kdy deska fakticky vznikala.
Kdybys měl z alba vybrat jednu písničku, která pro tebe má nejdůležitější příběh. Která by to byla a proč?
Tak tohle je těžké. Každá z těch písní je zatížená nějakým osobním zážitkem nebo silným pocitem. Je tam opravdu hodně zpovědí a popisů mých vnitřních dialogů. Srovnávání se s přítomností, se vztahy, se sociálními tématy. Hodně emotivní je pro mě písnička Tati, která reflektuje mou roli otce a zároveň mě vrací ke vztahu s mým vlastním otcem. Tenhle song si na pódiu vždycky prožiju trochu silněji.
Teď vás 20. listopadu čeká křest v Malostranské besedě. Jak se chystáte a na co se máme připravit?
Chystáme se pilně, to je jasné. Jak to tak bývá, vydání alba se trochu protáhlo a nevyhnuly se nám nějaké komplikace. Desku jsme dokončili už na konci roku 2024 a vydat jsme ji chtěli před létem. Na jaře kapelu ale bohužel opustil kytarista Luboš, který pro mě byl zásadním parťákem v tvorbě. Nebyl jsem si jistý, zda má smysl album vydávat, když neexistuje kompletní kapela. Řešili jsme různé varianty, hraní ve čtyřech, záskok a podobně. Nakonec jsme se v srpnu rozhodli, že je potřeba to pustit ven, než ta nahrávka ztratí na autenticitě a kapela bude už úplně jinde. Rozjeli jsme tedy intenzivní proces k výrobě. Zároveň se nám podařilo sehnat skvělého kytaristu a písničkáře Jakuba Daše, který s námi začal zkoušet, chystá se s námi na soustředění a na křtu zahraje. Plánujeme samozřejmě také tajné hosty a nějaké to překvapení!
Máš za sebou dost koncertů coby předskokan Vypsané fixy. Co ses před jejich publikem naučil?
Hraní před Fixou pro mě byla, kromě velké pocty samozřejmě, taky obrovská škola. Dali mi šanci ve chvíli, kdy jsem začínal hrát sám, což byla pro moje nervy opravdu velká výzva. Myslím, že jsem se naučil o trochu líp hrát na kytaru a jsem si jistější ve zpěvu. Taky se už občas dokážu podívat do publika. To mi dělalo velkej problém. Ve Špuntkvaně jsem šel hrát roli, byl to punk, šel jsem se vyblbnout na stage a bylo mi všechno trochu jedno, ale takhle sám a „nahatej“, když zpívám o sobě a ještě před celkem velkým crowdem… pohled do lidí mě dokázal vykolejit. Tohle už umím o něco lépe. Zároveň mě fixí lid fakt dobře přijal. Setkal jsem se převážně s kladnou odezvou snad kromě jednoho postaršího rockera v jednom severomoravském klubu, který s mým výkonem nebyl úplně spokojený a řekl mi: „Tak tohle už nikdy v životě nedělej!“
Jsem rád, že někteří z lidí, co mě viděli před Fixou, teď navštěvují i naše koncerty s kapelou nebo v duu s Terkou.
A proč vlastně Dekorace?
Příběh názvu kapely je taky celkem dlouhý, ačkoli mohl skončit hned na začátku. Jméno Dekorace vymyslel můj syn, když mu byly čtyři roky. Zeptal jsem se ho jen tak, jak by se měla jmenovat moje kapela. A on bez zaváhání odpověděl Dekorace. Nejdřív se mi to líbilo, i ostatním to přišlo vtipný. Pak jsme to ale zavrhli a zaházeli se další tunou názvů, na kterých jsme se nedokázali shodnout. Rozsekl to až Ondra Ježek, když už mě hodně uháněl o všechny náležitosti k finalizaci desky. Napsal jsem mu, ať tam napíše Wóďa & Mejkap, a on, protože je znalej, mi vysvětlil, že Make Up je americká punková kapela a že napsat to takhle česky je jako Olda Říha a Šedous.
Přes ty Amíky bych se nějak přenesl, ale…
Ale je to Dekorace.
Když jsem Ondrovi napsal původní název, posvětil ho, a já si ho už jen s ostatníma potvrdil. Pokud je dekorace něco, co zdobí, tak tahle kapela to těm písničkám dělá podle mě krásně. Takže děkuju svému synovi za název. A konec konců i za obal desky, který nakreslil taky on.
A jak to teď bude s vystupováním? Budeš hrát sólově? S kapelou? Ve dvojici s houslemi?
Koncerty samozřejmě hrát chceme, hlavně jako kapela. V tuhle chvíli jedem s Terkou ve dvou jako support na části podzimního turné právě s Fixou. To je super, skoro všude je vyprodáno. Po novém roce bychom do toho rádi trochu šlápli a začali víc koncertovat dohromady a co nejdříve přichystali nějakou nahrávku v nové sestavě.
Křest debutového alba Wóďa a Dekorace se chystá na
20. listopadu v Malostranské besedě.