Obrázek k článku Příběh Symbtomy: Proč světové hvězdy death metalu rády jezdí do českého baru
| Lukáš Rešl | Foto: Iveta Kolářová

Příběh Symbtomy: Proč světové hvězdy death metalu rády jezdí do českého baru

Pokud jste fanoušci death metalu, určitě budete znát skupiny jako Death, Entombed nebo At the Gates. V tom případě byste měli zbystřit nad jménem českého projektu Symbtomy, který oslavuje zvuk průkopníků death metalu z devadesátek tím nejlepším možným způsobem. Totiž že si na všechny své nahrávky zve špičková jména světové scény.

Death metal se zrodil přibližně v polovině 80. let a za svou více než čtyřicetiletou historii si prošel nejrůznějšími podobami. Vyhrocený metalový subžánr, pro nějž je typický hluboký growl a extrémně zrychlené thrashové riffy, si nadále drží řadu oddaných fanoušků, kteří vyznávají jeho dřevní podobu a původního ducha. Jedním z takových je i Dejvy Krédl, kytarista a zakladatel české skupiny Symbtomy, která je na poli undergroundových kapel až podivuhodným úkazem.

Symbtomy vznikli v roce 2019 s původní Dejvyho vizí založit projekt, který vzdá hold deathmetalovým velikánům devadesátých let. Na deathmetalové scéně je etablovaný několik let, má dvě kapely a každoročně pořádá open-air festival Symbolic, který hostí kapely z celého světa. Kromě těchto aktivit v minulosti působil jako moderátor na rádiu Kiss. Zajímavostí je, že se zde setkal třeba se zpěvačkou Hanou Zagorovou, která prý s oblibou poslouchala jeho druhou deathmetalovou kapelu Sectesy. Dnes pracuje jako dramaturg pro rádio Beat a také provozuje bar v Kolíně.

„Všechny nápady vznikají u mě na baru. Muzice jsem obětoval úplně všechno, žiju sám, nemám rodinu ani děti. Díky tomu, že znám hromadu lidí ze světové deathmetalové scény, tak kdykoli má nějaká kapela tady koncert nebo jen projíždí Českem, staví se u mě na baru. I tam jsme koneckonců dali dohromady Symbtomy,“ vypráví Dejvy během našeho setkání, kterého se zúčastnil i bubeník Zdeny. Ten je oproti zbytku skupiny nejmladším muzikantem. V kapele působí teprve prvním rokem a do projektu ho vtáhla především zvědavost.

„Když vznikali Symbtomy, byla to svým způsobem novota. Původní vize byla být především spolu a tím žánrem se bavit, konkrétně tedy old-school deathmetalem ve švédském stylu. V takto kompletní sestavě fungujeme přibližně rok. Když jsem do kapely nastupoval, tak mě bavilo, že zde všichni byli otevření,“ říká technicky solidně vybavený bubeník, který se muzikou živí a do kapely přišel s moderním stylem hraní, jenž Symbtomy dodal ještě větší drajv. Kapela díky precizním bicím působí moderně, což je na tak vyhraněné scéně vskutku ojedinělé a hlavně neokoukané.

Za svou kratičkou historii Symbtomy nahráli dvě dema, přičemž každé obsahuje tři nahrávky s významnými osobnostmi na featu. Na prvním (Demo 1) se tak objevuje například Johny Pettersson ze švédských Wombbath nebo Ralf Hauber z německé sebranky Revel in Flesh. Na druhém (Demo 2) pak, kromě Johna Walkera z britských deathařů Cancer a Maxe Otera z francouzské kultovky Mercyless, skrývá obzvlášť zajímavého hosta.

Setkání s legendou scény

V současných Symbtomy působí ještě kytarista Jarda a basačka Dáša, která je podobně jako Dejvy známá na „deathové scéně“ díky svým článkům do metalových časopisů po celém světě a práci pro festival Brutal Assault.
Původně se mělo jednat pouze o nadšenecký projekt. „Vlastně to ani neměla být kapela. Chtěli jsme si pro radost nahrát jedno demo a pobavit se u toho. Po vydání ale najednou vyjelo asi tři sta recenzí na různých světových serverech. Určitě to bylo dané právě Dášou, která píše do různých časopisů po světě a je do té muziky zapálená. Snad každý deathmetalista ji zná. Všichni začali psát, co to je za projekt, a ona to začala všem posílat. Dokonce vyšlo i několik videorecenzí a většina z nich byla neskutečně pozitivních,“ líčí Dejvy svůj údiv nad překvapivým přijetím.

Jenže ono se není moc čemu divit. Symbtomy si na svá dema pozvali skutečnou špičku scény, přičemž hlavně druhé Demo 2 v sobě ukrývá jednoho doslova legendárního hosta. Tím není nikdo jiný než Rick Rozz, bývalý kytarista skupiny Death, podle níž se ostatně celý deathmetalový žánr nazývá. Rick je navíc spoluautorem legendárního alba Leprosy (1988), které patří mezi nejzásadnější desky deathmetalové historie.

„K Rickovi jsem se poprvé dostal díky mému festivalu Symbolic, který pořádám ve Třech Dvorech u Kolína. Zkusili jsme mu napsat a on odpověděl, že Symbtomy sleduje už dva roky a fakt se mu to líbí. Za nic nechtěl peníze a prostě nám na dálku nahrál kytarový feat k písni Embracing Anxiety,“ prozradil Dejvy. Rick tak poslal Symbtomy svůj sólový part, jenž má obdobně tahané tóny, které můžeme slyšet právě na legendární desce Leprosy.

Dejvy společně s basačkou Dášou ho pak osobně navštívili na pražském koncertu jeho současné kapely Left to Die v klubu Futurum, kde zažili velice milé překvapení. „S basačkou jsme Rickovi před koncertem přinesli cédéčko a představili se. On odpověděl, že ví, o koho jde, a nadšeně si to cédéčko se svým sólem vzal.“ Dejvy nabídl Rickovi i kapelní tričko Symbtomy, které kytarista s radostí přijal, a hned ten večer v něm odehrál celý koncert. „Bylo to něco úžasného. Rick je neskutečně skromný týpek, přitom nahrál Leprosy, jedno z největších deathmetalových alb historie. Ta deska mi v roce 1988 naprosto změnila život, když jsem ji poprvé slyšel, byl jsem z ní úplně u vytržení. Po tomhle všem už vlastně nevím, čeho víc bych měl v hudební kariéře dosáhnout. Je mi jasné, že to lidem mimo scénu nic neříká, ale pro mě to znamená opravdu hodně.“

Debut s další osobností

Atmosféra v kapele je prý velmi podobná nadšení, které Dejvy pro death metal sdílí. Možná proto jsou Symbtomy kapelou, jež dokáže svůj žánr i v dnešní době dělat svěže a především v naprosto upřímné formě. Na poli současné domácí scény to podle Dejvyho však není standardem.

„Bohužel si nemyslím, že to dneska funguje jako v devadesátkách, kdy si lidi pomáhali. Soudržnost scény tehdy byla mnohem větší, a když jsi měl problém, tak ti třeba jiná kapela nebo někdo ze scény pomohl. Od doby, kdy dělám festival Symbolic, odmítám, aby na něm hrály kapely, které přijedou deset minut před koncertem a pět minut po odehrání koncertu už tam nejsou… To pro mě nejsou fanoušci a o takové kapely já nestojím. Zároveň nemám rád kapelní povyšování. Prodal jsem víc cédéček než třeba Bára Basiková a nikdy v životě by mě nenapadlo to řešit nebo se nad někým povyšovat.“ Podle Dejvyho navíc současným mladým kapelám chybí pokora a ochota tvrdě makat. Často z jejich muziky necítí lásku k death metalu jako takovému.

„Na Symbolic festivalu často nemám žaludek na komunikaci s novými kapelami, a proto s nimi jednají spíše kolegové. Všichni dnes chtějí primárně prachy, a to mi strašně vadí. Řeší se Spotify, Bandcampy a podobný platformy… Jak chceš ale dělat hudbu pro lidi, když za ni chceš hlavně peníze? Furt tomu nerozumím. Na scéně mi hodně chybí lidskost a kapely, které jsou zároveň fanoušky. Právě o tom totiž death metal je!“

Možná právě lidskost je hlavním faktorem úspěchu, s nímž se Symbtomy daří oslovovat kdekoho. Kapela se nyní chystá vydat novou desku a podobně jako na předchozích demech i na ní se objeví jedno z velkých světových jmen.

„Je super, že jsem již oslovil celou řadu hostů, kteří mi na naši muziku řekli: Jo, je nám velkou ctí vám zahrát na desku. Přitom za nic nechtějí peníze. Lidi mě často osočují, že si zvu tyhle hosty, abych protlačil naši muziku. Přitom jen vždy slušně požádám a téměř pokaždé nikdo nemá se spoluprací sebemenší problém. Teď znovu jednám s Danem Swanö z Age of Sanity, což je na scéně obří pojem a největší evropský producent téhle muziky se studiem Unisound. Řekl, že s tím nemá žádný problém a rád zahostuje, je to prostě úžasný pocit. Na druhou stranu mě to trochu svazuje, protože se to snažím všechno vyšperkovat víc, než je možná nutné,“ říká na závěr našeho povídání Dejvy, který na demech 1 a 2 skládal písně ve velmi rychlém tempu. Na chystané nové desce si prý ale dal více záležet a měla by být mnohem propracovanější.

Domácí undergroundová scéna je plná mnoha zajímavých projektů, které mají často světové parametry, ale málokdo o nich ví. Symbtomy jsou jednou z těchto kapel, která jen dokazuje, že i malý český rybník umí nabídnout vskutku speciální kapelu, jíž přitom ze všeho nejvíc jde o radost z hraní. Obdobnou skupinu, která je schopna si do svých skladeb dosadit téměř jakéhokoli světového muzikanta z žánru, u nás asi těžko naleznete. I proto stojí za to tento neotřelý projekt více sledovat.

Seznamte se

Symbtomy jsou melodic deathmetalovou skupinou na pomezí old a new-schoolu, která spojuje tyto dvě vlny. Kapelu založil kytarista Dejvy Krédl (Sectesy, ex-Despise) a basačka Duzl (Soulgrinder Zine, Deadly Storm) jako studiový projekt. Později se připojil Jaroslav Šantrůček (ex-Imperial Foeticide). Na pozici vokalisty si přizvali Martina Halmu (Sectesy, ex-Repulsed) a bicích se zhostil Štěpán Lopuchovský (Elysium, ex-Poppy Seed Grinder). V této sestavě kapela nahrála první dvě dema, na nichž zahostovala zvučná jména, mezi kterými vyniká Rick Rozz – bývalý kytarista legendární skupiny Death – a začala sklízet pozitivní ohlasy po celém světě. V roce 2021 se z projektu stala plnohodnotná kapela s příchodem vokalisty Martina Horčice a bubeníka Zdeňka Ševčíka. V této sestavě kapela začala vystupovat, přepracovávat stávající materiál a soustředit se na tvorbu nové muziky. Nyní připravuje debutovou dlouhohrající desku. Před vydáním tohoto rozhovoru kapela prošla personální změnou, když odešel zpěvák Martin Horčic, jehož post opět zastoupil bývalý zpěvák Martin Halma. V této sestavě jste mohli Symbtomy poprvé vidět 3. 6. v klubu Česká 1 v Kutné Hoře a poté na festivalu Czech Death Fest.