Obrázek k článku NAŽIVO: Nothing But Thieves zářili jako diamant. Výpadku proudu navzdory
| Michael Švarc | Foto: Pája Hartmanová

NAŽIVO: Nothing But Thieves zářili jako diamant. Výpadku proudu navzdory

Nothing But Thieves patří v Česku mezi koncertní stálice. A snad každá tuzemská zastávka ilustruje, jak tahle britská partička od minula zase o trochu povyrostla. I páteční večer ve Foru Karlín ukázal, že je kapela silná v kramflecích a hraje sebevědomě, s jistotou i přesností. Úsilí jí ale kazil tristní zvuk, kvůli němuž se dobrá polovina písní topila v mase dunivých a rozplizlých kytar.

Loňská deska Dead Club City přinesla Nothing But Thieves množství úspěchu a kladných ohlasů. Je to jejich nejbarevnější album, které sice není tak tvrdé, ale zase je díky svému osmdesátkovému hávu a synťákům hravé, jde vstříc trendům posledních let, ale zároveň si udržuje tvář a absolutně zapadá do zbytku kapelní tvorby. Nahrávka tak tvoří zcela logicky páteřní část aktuálního turné a posouvá dynamiku koncertu strmě vzhůru, protože nejnovější skladby fungují jako skvělý odlehčený protipól k hutným a tvrdým písním z předchozích tří alb.

Že jsou Nothing But Thieves suverénní a po deseti letech koncertování značně vycepovaní a vycizelovaní, šlo znát od prvních tónů skvělého atmosférického otvíráku Welcome To The DCC.

Zpěvák Connor Mason možná nebyl z kraje vystoupení tolik přesvědčivý ve falzetu, ale šlo pravděpodobně jen o počáteční nesrovnalost a oťukávání, protože po zbytek koncertu předvedl, co vše se svým hlasem umí, a že ho má plně pod kontrolou. V nižších, středních i vysokých polohách, jemně, úderně, ale i na „plnou hudbu“. A s absolutním stoickým klidem i rockovou rozverností. Balada Lover, Please Stay byla pěveckým vrcholem a důkazem, že je Mason zpěvákem s jedním z nejzajímavějších i nejsilnějších mužských hlasů ostrovní scény.

Střídání poloh bylo ale charakteristické pro celé vystoupení Nothing But Thieves, kteří klouzali mezi svými čtyřmi alby a ukazovali všechny své hudební tváře – ty decentnější s přesahem do popíku, ale i ty nejtvrdší, které ovšem bohužel tolik nevyzněly, což jde na vrub chrčivému zvuku. A to byl v přízemí ještě o poznání vyladěnější než na prvním balkonu, ze kterého jsem si dopřál finální trojici songů v samém závěru večera. Identifikovat v té změti melodické linky se ukázalo jako nadlidský úkon, i když jsou Nothing But Thieves velcí melodici a o melodie se opírají i v ostřejších písních.

Nevyrovnaný zvuk nebyl jediný element, který kapele podkopal snažení a dynamiku. Zhruba před polovinou vystoupení, těsně před refrénem písně Do You Love Me Yet?, selhala technika, a najednou bylo ticho. Nothing But Thieves se rozpačitě uklidili z pódia a jejich tým začal problém s výpadkem zvuku řešit. Po zhruba čtvrt hodince se pokračovalo bez obtíží a nedá se říct, že by energie po nuceném přerušení jakkoliv spadla. Kapela se do hraní naopak opřela s ještě větší vervou, aby technický kiks rychle zametla pod koberec.

Je sice smůla, že se návrat Nothing But Thieves do Česka neobešel bez potíží, ale um i zápal kapely pod všemi technickými problémy zářil jako diamant. A pěkně vybroušený.

Nothing But Thieves
Support: Bad Nerves
16. únor 2024, Forum Karlín, Praha
Hodnocení: 80 %