Holly Humberstone není typická popová hvězda, i když v domovské Británii získala na popularitě a respektu už po vydání debutového EP Falling Asleep at the Wheel z roku 2020. Nemá ráda nálepky, netouží po závratné slávě, a věci si chce dělat po svém. Ještě stále navíc přivyká turbulentnímu muzikantskému životu. Právě ten do jisté míry reflektuje i na debutovém albu.
„Cítila jsem se na nic a říkala si, jak do toho všeho zapadám,“ okomentovala loni v říjnu zpěvačka nárůst popularity i předskakování svojí americké kolegyni Olivii Rodrigo pro magazín Variety. „Ze záležitostí hudebního průmyslu se cítím nesvá,“ doplnila hudebnice s tím, že by se v takových chvílích nejraději zavřela doma.
Právě v tomto rozpoložení vznikla i titulní skladba debutového alba Paint My Bedroom Black, v níž má Humberstone chuť vymalovat si ložnici načerno, zabednit okna, strhat plakáty a nahlas pustit hudbu. Je to sice v jádru vzletná a úlevná rozchodovka, zároveň ale vyjadřuje i do jisté míry introvertní povahu, kterou 24letá zpěvačka zkrátka nezapře.
„Text je víceméně o tom, že se na všechno vykašlu. Prostě si jen užiju, že jsem na chvíli sama, ve studiu, daleko od všeho. Tohle podle mě vystihuje téma celého alba,“ dodala Humberstone.
Najít vlastní cestu
Deska, které jsme v Headlineru udělili 80 procent a její autorku označili za jeden z objevů loňského roku, kromě povahy Holly Humberstone odhaluje také její cit pro psaní dobrých písniček, které ale nepotřebují žánrové nálepky. Odbíhají různými směry, k synthpopu, folku, country, přesto působí soudržně a srozumitelně.
Právě kontrasty jsou britské hudebnici blízké. „Neuvědomila jsem si to, dokud jsem si sama celé album neposlechla. Na desce je různorodost. Některé písničky jsou skutečně introvertní, jsou to taková malá místa v mojí hlavě, kdy se chci před vším uzavřít. Na druhou stranu tu jsou pak extrovertní skladby, kde na všechny volám, že tohle jsem já a taková jsem.“
Humberstone v loňských rozhovorech připustila, že se těsně před svými 24. narozeninami, které slaví v prosinci, snaží přijít na to, kým doopravdy je. Zároveň ale připouští, že neprahne po tom být v popu „the next big thing“, tedy příští velká hvězda. I v tomhle si chce hudebnice vytyčit vlastní území a stanovit vlastní pravidla. Odkazuje se přitom k Phoebe Bridgers a tvrdí, že je pro ni americká kolegyně inspirací v tom, jak by měla vypadat i její kariéra.
V českých luzích a hájích si Holly Humberstone zahrála už dvakrát, na festivalech Rock for People a loni na pražském Metronomu. Vystoupení v Rock Cafe bude její první sólové v Česku. Vyjma debutové desky podle všeho dojde i na pár nových skladeb. Britská hudebnice totiž na polovinu března plánuje vydání čtyřpísňového ípíčka work in progress, ze kterého ve čtvrtek 15. února vyšla první ukázka nazvaná Dive.