9. 8. 2021 | Marek Reinoha

FOTO: Besedu u bigbítu nezastavil ani výpadek zahraničních headlinerů

O druhém srpnovém víkendu proběhl v Tasově u Veselí nad Moravou odložený 28. ročník festivalu Beseda u bigbítu. A opět se vydařil.

Příprava festivalu, který byl v anketě pořádané Hudebním přátelským okénkem respondenty vybrán jako nejlepší tuzemský festival, se však neobešla bez problémů. Vyvrcholily tím, že krátce před konáním festivalu kvůli komplikacím spojeným s cestováním v době pandemie koronaviru zrušila svoji účast trojice zahraničních interpretů. Do topolového hájku tak nakonec nemohli dorazit Snapped Ankles, Flying Horseman ani hedlineři festivalu Black Country, New Road. Pořadatelům se však v rekordním čase podařilo výpadek důstojně nahradit a přivezli jednu z aktuálně nejvýraznějších polských umělkyň - Brodku. Role headlinera se zhostila s grácií a obklopená výbornými muzikanty předvedla set, který měl ne-li světové tak alespoň evropské kvality. Svým popem s prvky triphopu a východními vlivy Brodka zaplněnou plochu před hlavním festivalovým pódiem okouzlila. A to přesto, že ve stejném čase na nejmenší scéně festivalu, které se říká šapitó, probíhalo vystoupení nazvané překvapení programu.

Překvapení byla letošní dramaturgická novinka festivalu, kterou by pořadatelé chtěli do příštích let zavést jako standard. Budu-li citovat Pavla Uretšlégra „Chceme vsadit na důvěru, kterou máme u našich návštěvníků a neoznamovat předem alespoň část dramaturgie.“ Letos si to vyzkoušeli a pod položkou programu v šapitó nazvanou lakonicky právě překvapení programu se skrývala kapela Midi Lidi. Já tam nebyl, neboť jsem si užíval Brodku, ale z reakcí vyplývá, že dát kapelu, která je zvyklá plnit spíš roli headlinera, do komorního prostředí stanu, byl výborný tah, a že to byl ultimátní zážitek.

Pominu-li již zmíněnou Brodku, byl letošní program Besedy postaven na českých a slovenských interpretech – takový průřez aktuální českou a slovenskou nezávislou scénou. A bylo tam od všeho něco. Samozřejmě nechyběla zavedená jména jako Zrní, Zvíře jménem podzim, Bratři, Mutanti hledaj východisko, post-hudba nebo Katarzia. Zastoupeny však byly i objevy nedávných let, z nichž si dovolím zmínit jazzpopové pohlazení s prvky prog-rocku postavené na klavírních kompozicích a příčné flétně slovenských Trilobeat, minimalistický synthpop Kataríny Málikové, mladé talentované duo Kristin Lash & Jakob Grey (vlastními jmény Kristína Mihaľová a Jakub Šedivý) s prvotřídním soul popem s jazzovými prvky, inteligentní pop skupiny God and Eve, o jejichž tvorbě se pochvalně vyjádřil i Kevin Cole z americké rozhlasové stanice KEXP, hravou a optimistickou téměř dívčí kytarovku Tamara, elektropopovou divu Josefinu Dusk, nebo brněnskou senzaci MMNK plivající do publika agresi, frustraci, nihilismus a černý humor. Nechyběly ani kytary, o které se postaralo zejména syrově přímočaré dívčí trio Bibione, post-punkoví ±0, tradičně výborní brněnští sinks nebo slovenští Shallov či temně hard-coreoví Decultivate. Zastoupení však měla i elektronika v podání HRTL, Aid Kida nebo slovenského Isobutane či energický rap dua Matka rozšířeného o bubeníka. A protože se Beseda koná na úpatí Bílých Karpat, tedy na hranicích Horňácka, nemohla se obejít bez folklóru, jehož závan na hlavní pódium přinesla Hrubá hudba. A bylo toho samozřejmě ještě mnohem více.

I přesto, že v sobotu v noci neočekávaně ukončil produkci na hlavním pódiu velmi silný vítr, který hrozil stage zbortit, proběhla letošní Beseda bez větších problémů a opět se prezentovala jako jeden z nejpohodovějších festivalů dané velikosti u nás. Nezbývá tedy než poděkovat pořadatelům, vystupujícím kapelám a všem návštěvníkům festivalu za fajn víkend, skvělou muziku a přátelskou atmosféru a těšit s na příští rok.