Loni Jelen a Vypsaná fixa a teď Divokej Bill. Všechny tři kapely, každá jinak, přišly s deskami, které znamenají klíčový moment v jejich tvorbě, navíc s poselstvími, která nás mají posilovat v zápasech s temnými stíny, ať jsou jakékoli – v nás nebo kolem nás.

Šimon Šafránek už předchozím životopisným filmem Meky o Miroslavu Žbirkovi naznačil, že patří ke špičce českých režisérů, zabývajících se hudebními dokumenty. Film Ivan – Král tří akordů, který se objeví v premiéře ve středu 3.5. na ČT ART, jeho kvality ještě podtrhuje.

Xindl X vydal nový singl a klip Smíšený pocity. Má signalizovat novou éru v jeho tvorbě, postavenou tentokrát na kolektivní tvorbě. Čili že místo toho, aby psal písničky doma sám, teď je skládá někde ve zkušebně s kamarády nebo kolegy.

Tak mladý Žbirka má konečně svou první vlastní velkou desku! Skrývá se pod názvem svého projektu Sunnbrella a má-li člověk rád zasněnou, romantickou hudbu, přijde si na pětačtyřicetiminutovém albu Heartworn na své. David Žbirka na ní patří k těm muzikantům, kteří svou hudbou přinášejí zklidňující emoce.

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v dubnu roku 1993?

Pokud se vám líbila poslední deska Bruce Springsteena Only the Strong Survive, tak debut skupiny Vanua 2 je přesně to, co vás chytne za srdce. Rozdíl je hlavně v tom, že Velký Bruce vsadil na mnoha lety vyzkoušené soulové hity, zatímco česká parta hraje původní skladby. Chytře udělané, dobře zahrané a výtečně zazpívané. Není divu, kolem zpěváka Yannicka Teviho, který prý opravdu pochází z Vanuatu, se sešla superskupina domácích muzikantů své generace.

Čtvrtá studiová deska tří českých žen a australského baskytaristy představuje vyzrálou kapelu na vrcholu tvůrčích sil, která ví, co chce hrát a dovede to přesně sdělit. Vlnobytí je album pestrých nápadů, překvapivých zlomů a svérázného stylu.

O Marii Kieslowski se více píše, než se na ni chodí. Tak tomu u alternativní scény bývá. O to oddanější a vstřícnější publikum takoví interpreti mívají. Však si to pražské v Paláci Akropolis zpěvačka užila naplno, zvláště když bylo spojeno se křtem jejího alba Je všechno dobrý? i stejnojmenné knihy rozhovorů se spřízněnými ženskými dušemi.

Nerealizované plány na hardrockové elpíčko, které prý chystal Jiří Schelinger před svou smrtí, nenechávají spát schelingerovskému revivalu Zemětřesení 2 už nějakou dobu. Loni v únoru vyšlo půlhodinové EP Epilog se čtyřmi rekonstruovanými skladbami, které se měly původně v roce 1981 realizovat. Epilog se stal základem pro realizaci celého alba Finále. Nikoli ale v autentické dobové podobě, ale v modernějším zvukovém střihu.

„Byl to vždy můj sen / stát se tvým nápadníkem / z okna se díváš ven / krčím se za patníkem,“ recituje Michal Hrůza svůj první text, který napsal někdy v jedenácti nebo dvanácti pro kamarádku Moniku. Dodnes si ho pamatuje a s úsměvem ho řadí ke zhruba sto padesáti dalším písničkám, které „pustil ven“, což znamená, že mu vyšly na nějakém nosiči.