Obrázek k článku PŘED TŘICETI LETY: Tublatanka končí repnou kampaň
| Josef Vlček | Foto: profimedia

PŘED TŘICETI LETY: Tublatanka končí repnou kampaň

V rubrice Flashback Josef Vlček připomíná, o čem se psalo přesně před třiceti lety. Jak vypadala česká hudební scéna v srpnu roku 1995?

„Určitě je teď těžší prorazit na českou scénu,“ reflektují členové Tublatanky vztahy mezi českým a slovenským popem a rockem po rozpadu Československa. „Zvlášť když zanikly mnohé společné televizní hudební relace. Například Triangel na Slovensku dodnes funguje v nezměněné podobě, jsou tam stále zařazovány slovenské i české kapely, ale Česká televize jej nepřebírá, což je velká škoda. Na Slovensku jsou velmi oblíbené české kapely jako Kabát nebo Lucie a další, a myslím si, že některé slovenské skupiny stojí za pozornost českého publika. (…) Nepociťuji nějakou bariéru, lidé nás tu berou stejně jako předtím. Na nějaké politické třenice už dávno zapomněli a kulturní výměna mezi oběma národy probíhá normálně. Zdá se mi, že po velkém angloamerickém boomu, který v masmédiích nastal v roce 1990, začíná v obou státech návrat k domácí hudební scéně. Ona ´repná kampaň´, kdy Evropu zachvátila vlna rapu a komerčních dancefloorových písniček a vytlačila rockovou hudbu z televize a rádií, už není tak silná.“

V Čechách běží jeden středně velký festival za druhým. Některé poprvé už i se zahraničními hosty. Jeden den se v Českém Brodě koná festival Rock For People 95. 19. srpna 1995 najdeme mezi účinkujícími Sluníčko, Bílou nemoc, Bad Beef Hat, Medvěd 009, ZOO a další domácí kapely. Sluníčko, jak známo, ale nedorazí a celé je to jinak.

Hudební vydavatelství mají co do českých desek prázdniny. Ale přesto se něco děje. Jako poslední z velké gramofonové pětky se v Čechách konečně usadili Warner Music. „Desky českých kapel chceme určitě vydávat, ale až za nějaký čas,“ říká nová label manažerka Iva Milerová. Popron, který předtím zastupoval na našem trhu jejich produkci, se po osamostatnění Warnerů začne mimo jiné koncentrovat na vydávání domácí tvorby. Má v tom dobře našlápnuto – sólového debutu Aleše Brichty se prodalo 35 tisíc kusů, alba kapely Premier 27 tisíc a prodej desky Legendy od Arakainu se blíží k dvacítce. Na podzim plánuje Popron vydat 41 českých titulů! Raritou mezi nimi bude album tehdejšího „druhého muže ODS“ Petra Čermáka, na němž zpívá písně Zelenáčů. Tomáš Vartecký a houslista Jiří Bílý chystají přes léto nové album Kurtizán z 25. avenue.

Walk Choc Ice změnili styl. „Namísto tvrdě odsekávaných riffů a třaskavé rytmiky doslova mazlení se se strunami a dobarvování neobyčejně kultivovaného zvuku elektrickým pianem, za nímž sedí druhdy nezkrotný pódiový živel, zpěvák Honza Křížek, Walk Choc Ice hrají výtečně, ale asi bude trvat dost dlouho, než si lidé zvyknou, že jejich náboj zmizel kdesi v nekonečném vesmíru,“ konstatuje po jejich společném vystoupení s Lucií Petr Korál.

Nohavica vydal u Monitor EMI diskutabilní album Darmoděj a další. Není to reedice tehdy šest let starého debutu Darmoděj, ale studiový re-recording, na který se prý posluchačům původního živého alba těžko zvyká. Také třetina písní je jiná než na původním albu – mezi pěti novými skladbami jsou například Zatímco se koupeš, Bláznivá Markéta nebo Na dvoře divadla. Zásadní personální změnou prošel Vitacit. Odešel spoluzakladatel kytarista Pavel „Kuře“ Hejč a místo něj se v kapele usadil Libor Matějčík z teplického Motorbandu. Nová deska Navostro! bude už na podzim.

Předkapelami brněnského koncertu Uriah Heep byly místní kapely Narvan a Zeus. Den předtím před Status Quo předskakoval Katapult. V Teplicích na konci srpna vypukly Teplické nezávislé dny, na nichž vystoupilo přes třicet kapel včetně souborů Anarchuz, Ještě nevíme, Kamarila, Podivná formace, SPS, Šanov a Zóna A. Prý znovu oživla skupina Toyen. Možná jen kvůli dokončení televizního dokumentu o pěti letech své činnosti, ale nový život má přinést i nové skladby. Hudebním dramaturgem zlínského Rádia Publikum je Karel Markytán z AG Flek.

Jak vnímá Radim Hladík reedici legendárního alba The Matadors? „Něco mě docela mile překvapilo. Tím, jak to prošlo zvukovými úpravami, se leccos vyčistilo, a když si odmyslíš tu přemíru halů a uvědomíš si, v jaký době a podmínkách to vznikalo, nezní to zase tak špatně. Ty první singly jsme točili ještě na Strahově v Bráně borců, kde míval Supraphon studio. Tam snad neměli ještě ani několikastopé nahrávací zařízení.“

XIII. století tráví léto ve studiu nahráváním třetího alba, které by se mělo jmenovat Nosferatu. Také Sto zvířat nahrávali. Tentokrát to bude živák z pražského Rock Café. Tancovačková legenda Odyssea konečně vydala lednovou kazetu Lážo plážo ve formě cédéčka. Trochu upravená deska vypustila z původního názvu kazety podtitul The Best Of Odyssea. Nejvíc za uši dostala od recenzentů skupina Veleslaween za album Nekonečnej flám. Výsměch si zasloužila mimo jiné za to, že pět let po pádu starého režimu umístila na desku protestní píseň Jen se směj, kde to osobnostem starého rudého režimu pořádně vytmavuje.

Kamil Střihavka a Zdeněk Mazač inzerují album No Guitars. Berounská skupina Magor´s Act prohlašuje, že nemá nic společného s Ivanem Martinem „Magorem“ Jirousem. Víc než stařičký český underground je baví Beastie Boys nebo Dog Eat Dog. Zuzana Navarová jako zpěvačka a producentka přišla spolu s Ivanem Gutierézem a baskytaristou Karlem Cábou s albem Tres. Celé je ve španělštině a setkává se spíše s nepochopením kritiky: „Sympaticky civilní, nikoliv však strhující.“ Pozitivněji bylo přijato album Pavla Dobeše Něco o Americe, reflektující písničkářovy poznatky a zážitky z Nashville a okolí: „Hlavní půvab je v jeho nezakomplexovaných a zdánlivě samozřejmých textech.“

Zlatá slova na závěr patří znovu Maťovi Ďurindovi z Tublatanky: „Myslet si, že prostřednictvím angličtiny se česká nebo slovenská kapela stane světovou, je trošku naivní. Domnívám se, že zpívat rodným jazykem přináší víc výhod.

Když posluchači rozumějí, o čem se zpívá, jejich vztah k danému interpretovi je mnohem větší.“