• Ostravský Citron se znovu vrací na koncertní pódia, a to dokonce ve své nejslavnější sestavě – se zpěvákem Stanislavem Hranickým. Pracuje dále na novém albu a chce vydat i kompilaci svých největších hitů. • Návrat hlásí i severočeští V3S. • A aby tím nebylo návratů dost, po odmlce se znovu vynořila brněnská Helmutova stříkačka. Anoncuje čerstvou desku Z vrány do vrány. Co do koncertů, vypadá to na jeden měsíčně. Šéf kapely, zpěvák Robert Staniczek, vysvětluje při té příležitosti vznik názvu kapely i to, co stálo za jejich pověstnou první deskou Helmut a Hilda: „Helmut je všude kolem nás. Helmuta jsem vymyslel na gymplu jako název pro toho nejhnusnějšího, nejodpornějšího, nejslizčího chlapa. Helmut je dítě studentské recese. A Hilda k němu patří. Helmuti a Hildy nikdy nevyhynou. Poslední člověk bude Helmut.“
• Lucie dostala platinovou desku za 50 000 prodaných exemplářů alba Černý kočky, mokrý žáby. • Po šesti letech vyšlo nové album Vidieku, které se překvapivě jmenuje Vidiek. „Dá se říct, že směřuje k dospělejší, promyšlenější poloze,“ píše Petr korál a vidieckého zpěváka Jána Kuruce zkouší přirovnávat k Robertu Nebřenskému. • Za vynikající příklad českého keltství je označena společná deska Jana Hrubého s Peterem Mustillem Burning Rose. • Po Vánocích se najednou na trhu objevila tři česká reggae alba. Babalet vydal u Popronu Kytkový reggae se stejnojmenným hitem Martina Tankweye, s nimi spřátelené Švihadlo nabízí svůj CD debut Reggae, Vol. 1 (s hostujícím zpěvákem Vincentem Richardsem) a českobudějovický He Band nabídl album… a takhle tady žijem. Recenzentovi se ale zdá reggae Jiřího Hebíka a spol. „přespříliš české“.
• Když je řeč o Babaletu, Tankweyovo Kytkový reggae se stalo díky neustálému omílání na Evropě 2 hitem sezóny. Jeho vznik přibližuje kytarista Jiří Charypar: „Tahle písnička je asi z roku devadesát, kdy ji Karel Babuljak složil ještě pro Mámu, ale řekl, že ji zpívat nechce. Prý mu připadá, že už je někde daleko za ním. Ale my si ji vybrali, protože se nám líbila, a tak někdo plácnul v hospodě, že by se ji mohl naučit Martin. Naučil se to a na první zkoušce to zpíval zhruba tak jako potom na desce a my mu zakázali se to učit zpívat líp, že je to srandovní a že to tak necháme.“
• Do soutěže Marlboro Rock-in ’95 se přihlásilo 335 českých a moravských kapel. Dvacet čtyři z nich postoupilo do březnového čtvrtfinále. • Rale je další brněnská alternativní kapela vedená členy skupin E a Dunaj Vladimírem Václavkem a Jiřím Ostřanským. Stejnojmenná deska je představuje jako akustické sdružení s houslistou Takumi Fukushimou a vokalistkou Cynthií Phung-Ngoc. • Svou premiéru hlásí pražská skupina Ultra Koks, složená z bývalých členů Kurtizán z 25. Avenue, Imrichovy skupiny Factory a z Bad Joke. • Ivan Hlas po Šakalích letech píše hudbu k dalšímu filmu, k pohádce Jak si zasloužit princeznu. • S originálním fórem přicházejí Petr Čtvrtníček a Zdeněk Suchý. V pražském klubu Belmondo chystají benefiční koncert Sto zvířat Coca-Cole aneb Pomoc silným! Slabým prý pomáhá kdekdo, takže… • Ilona Csáková chystá svou druhou sólovou desku pod názvem Amsterdam.
• Q7, sólové album Big Bosse Valtera z brněnských black metalistů Root, je prý inspirováno zvláštní směskou interpretů, mezi nimiž nechybí Electric Light Orchestra, John Lennon a Beatles vůbec, Ministry, Clawfinger a Young Gods. Jeho Root se mezi tím domlouvají o desce pro italskou firmu Avantgarde Music.
• Postřeh Leoše Kofroně k nedávno vydané desce Jarka Nohavici: „Problém renesančních osobností, ke kterým Nohavicu řadím, spočívá v tom, že kromě blyštivých perel sem tam utrousí i něco, co by autocenzurou projít nemělo.“
• Tvrdý rock se ve velkém přesouvá do regionů. Ze Šumperka pochází Omikron. Z Chebu Třináctery hodiny. Ve Zlíně působí uprchlíci z Argemy pod názvem Vivian. V Novém Jičíně zase působí Eleison. V Ostravě najdeme Erebus, který právě hledá kytaristu. Bzenec zastupuje skupina Terminátor. Nejvíc se toho podle očekávání děje na Plzeňsku – je tu Dunivá Kateřina, Swingin’on the Flippity-Flop, Kudykam nebo Rea Silvia. A to je jen malá část „vesnického“ hardrockového boomu!
• Na desce Žlutého psa Yellow Dog se objevilo „rekapitulační retro“ Sametová a recenzent vyjadřuje obavy, že se skupina téhle písně už nezbaví a bude s ní i v budoucnosti až příliš spojována. Škoda, další hit Náruživá by kapele seděl líp a určitě i výstižněji. • Kompilace Whiskey a buráky je jakýmsi manifestem české školy jižanského rocku. Zároveň je pokračováním podobné kompilace Whiskey a fazole, která vyšla už v roce 1991. • Jisté pochyby s sebou přináší živé album Shalomu 5,4,3,2,1 Shalom!, které je sice hodnoceno jako jedno z nejlepších polistopadových domácích koncertních alb, ale zároveň je odrazem katastrofálního turné, spojeného s údajně upadajícím zájmem o kapelu Petra Muka.
• Na společné turné se chystají dvě královéhradecké kapely Madhouse I.R.A. a Piráti 44. • Jesus Christ Superstar oslavil 19. února na pražském Výstavišti dvoustou reprízu pro celkem sto tisíc diváků. Nicméně Bohouš Josef, jeden z účinkujících, se ve stejnou dobu netají tím, že přes respekt k muzikálu, ve kterém absolvoval sto dvacet vystoupení, jeho srdce pořád víc patří kapele Burma Jones, v níž se musel v poslední době vyrovnat s odchodem spoluzakladatele Vaška Křivance.
A ještě nějakou moudrost nakonec. Tentokrát jimi hudební novináři šetřili. Tak alespoň reklamní slogan na album Na zdraví od skupiny Alkehol: „Mají rádi zvířata, obzvláště si potrpí na opice!“