Pro projekt D.Y.K. jsem měl jen slova chvály, tuplem po výborném červnovém vystoupení na Prague Rocks. Jenže pak přišel se singlem Nemusí bejt všechno dobrý, což byla ve srovnání s D.Y.K. hudba jak ze supermarketu obaleného do eko a farmářské omáčky, a teď se s novinkou Duhömö vydává s Ondřejem Pivcem zase do úplně jiného vesmíru, pro který ne všichni můžou mít pochopení.
Pro začátek je dobré si přečíst, jak Dyk svou novinku představuje v popisu videa: „Co kdyby existovala služba, která by umožňovala, že si můžeme vyrobit svá těla „na míru“? Kde jsou hranice, které bychom už jako lidstvo neměli překračovat, jsou-li nějaké? Kam až se dá zajít s institucionalizací traumat jednotlivců? Neženeme sami sebe svou hyperkorektností do kouta? Jak se vyvíjí úloha umělce ve společnosti? Mění se doba, či člověk sám? Takové otázky si kladu často. Byly i hnacím motorem při vzniku písně DUHÖMÖ. Veselá píseň o vážných tématech dneška.“
Jedna otázka vážnější než druhá, hotová anotace týdenního sympozia. Ale je dobře, že to Dyk tak obsáhle vysvětlil, protože z textu Duhömö to vyčíst nejde. Singl má nejblíž k Dykově bývalé kapele Nightwork, tam se taky mísila dobrá instrumentální stránka s pěveckým klaunstvím a texty na úrovni devadesátkových estrád. V lepším případě se tomu dalo smát, v tom horším se dostavoval pocit, že Nightwork posluchače prostě trollí. Což nemusí být mínus, v době, kdy vrcholem ironie v tuzemském popu byli Těžkej Pokondr, Nightwork jako když najdeš.
Proč takovou polohu Dyk zvolil dnes, obzvlášť když si klade tak závažné otázky, bůh suď. Ne že by nesměl zpívat, o čem chce, naopak, buďme rádi, že může. Ale tímto zběsilým přeskakováním mezi žánry a uměleckými polohami, kdy namlsá posluchače zajímavým projektem D.Y.K., následně vydá eko wtf singl a pak připomíná Nightwork, zůstává nadále spíš zpívajícím entertainerem než plnohodnotným umělcem předávajícím nějaké sdělení. Protože při poslechu Duhömö napadá člověka hodně věcí, ale nejspíš žádná z výše zmíněných závažných otázek. Chce-li ve svých fanoušcích Dyk budit zamyšlení, s písněmi jako Šumavský otčenáš se mu to povede rozhodně lépe.