Chinese Democracy je nejdražší rocková deska všech dob. A pokud bychom si odmysleli Invincible Michaela Jacksona, jejíž náklady se odhadují na absurdních 30 – 40 milionů dolarů, byla by Chinese Democracy nejdražší studiovkou v historii. Jak se vůbec mohlo stát, že nahrávání stálo takové peníze, když navíc nebyly ve výsledku nakonec slyšet a v recenzích album spíš pohořelo? Všechno začíná a končí, jak už to tak u Guns N‘ Roses bývá, u frontmana Axla Rose.
Práce na albu začaly už v roce 1994. Jenže ponorková nemoc a hvězdné manýry si vybraly svou daň. Nejdřív z kapely odešel v roce 1996 Slash, o rok později i basák Duff McKagan a kapela se nakonec dostala do stavu, kdy z původní „zlaté“ sestavy zůstal jen Axl sám. Točil další muzikanty a z Guns N‘ Roses se víceméně stala jen jeho doprovodná kapela, čest držákovi klávesákovi Dizzymu Reedovi. A točili se i producenti.
„Neskládali jsme ani nenahrávali celé roky,“ řekl v roce 2001 v rozhovoru s Juanem Di Natale pro argentinské rádio FM Rock & Pop 95.9. „Byly změny v kapele, ještě víc změn bylo v nahrávací společnosti. V ní se řada lidí rozcházela v názorech a každý chtěl tu nejlepší desku. Pokaždé, když jsme si mysleli, že už máme ty správné písničky, někdo si řekl, že to zvládneme udělat líp. Začali jsme odznova. Přidali jsme další písničky, pokračovali v nahrávání. Myslím si, že až desku konečně vydáme, bude to něco, na co můžu být fakt hrdý a stát si za tím se vším všudy.“
V témže roce se stala nevídaná věc. Guns N‘ Roses vyjeli na Chinese Democracy Tour, turné k desce, která tehdy nejen že nebyla hotová, ale ani se nezačala točit. Připravený materiál byl zase smeten ze stolu a mohlo začít další kolečko skládání a nahrávání. Vydavatelství Geffen už s Axlem docházela trpělivost, až nakonec vedení v roce 2004 bouchlo pěstí do stolu a odmítlo dál nahrávání financovat. Chinese Democracy byla vyškrtnuta z edičního plánu, v němž se už stejně roky jen odsouvala dál a dál kupředu v čase bez výhledu na skutečné vydání.
„Jelikož jsme překročili všechny připravené a schválené náklady na nahrávání už o miliony dolarů, teď už je povinností pana Rose, nikoliv labelu Geffen, desku zaplatit a dokončit ze svého,“ stálo v prohlášení společnosti z února 2004. Aby alespoň trochu zalepil Geffen ztráty, vydal o měsíc později bestofku Guns N‘ Roses Greatest Hits. Bylo jasné, že s Chinese Democracy na nějakou dobu zase nikdo nepočítá. A právě od tohoto momentu se o Chinese Democracy začalo mluvit jako o nejdražší nevydané desce rockové historie, a toto přízvisko si sebou nesla i po vydání.
Axl to nakonec ve studiu doklepal. Sice se psal 23. listopad 2008 a u vydání alba byl nakonec úplně jiný tým než na samotném začátku nahrávání, ale Chinese Demokracy se konečně dostala k fanouškům. Příběh samotného nahrávání, dění v kapele, soudních tahanic a velkých i zrušených plánů by vydal na mnohem, mnohem větší článek. Tento text se jen snaží přiblížit, jak mohly tak šíleně narůst náklady na astronomických 13 milionů dolarů. Je snadné ukázat na Axla jako jasného viníka. Byl to on, kdo z původních Guns N‘ Roses nakonec všechny vyhnal a pak se mu ve studiu i na koncertech točili muzikanti jako na orloji. Jenže vydavatelství na tom taktéž nese svůj podíl viny nespokojeností a věčným vracením Axla zpátky do zkušebny, ať skládá dál. Logická frustrace na obou stranách dostala nahrávací proces do spirály, z níž není úniku, a že se o to snažil zajímavý zástup producentů, Mobym počínaje a Bobem Ezrinem konče.
Buďme rádi, že má tento příběh happy end. Staří parťáci Slash i Duff McKagan se vrátili a Guns N‘ Roses už jsou zase tou rockovou mašinou jako kdysi. Chinese Democracy budiž připomínkou, že i taková kapela se může dostat do bodu, kdy od ní už nikdo nic nečeká a i ti nejvěrnější spolupracovníci to s ní vzdají.