Příběh Sixta Rodrigueze je unikátní. Kariéru zahájil v roce 1967 v domovském Detroitu, ale nedařilo se mu. Když se jeho písně nechytly, dostal od svého hudebního vydavatelství padáka a na muzikantskou kariéru rezignoval. Jeho nahrávky se ale mezitím chytily mimo území USA. Aniž by to tušil, v Jihoafrické republice a Austrálii se prodávaly v podobných počtech, jako alba Rolling Stones nebo Boba Dylana.
Příběh zmapoval v roce 2012 dokument Searching for Sugarman, ve kterém se dva jihoafričtí fanoušci rozhodli, že vystopují, kdo je vlastně tajemný autor hitu Sugar man a zda vůbec žije. V jejich domovině se toho o něm moc nevědělo, kolovaly dokonce falešné zvěsti, že zpěvák spáchal v 70. letech sebevraždu přímo na pódiu.
Sixto Rodriguez mezitím žil v Detroitu, živil se jako dělník a kytaře se věnoval jen ve volném čase. O tom, že se jeho album Cold Fact v Jihoafrické republice stalo jednou ze zásadních nahrávek boje proti apartheidu, neměl ani tušení.
Na pódia se vrátil až díky dokumentu, který byl oceněn Oscarem. Vystupoval i v České republice, kde se mu velkých ovací dostalo na festivalu Rock for People. V zákulisí tehdy naší redakci poskytnul rozhovor, během kterého vytáhnul kytaru, aby ukázal, jak jednoduché je skládat písničky. Na otázku, jak složil svůj největší hit – Sugar Mana – odpověděl stroze, ale výstižně: "No, je to e-mol..."