Reklama
Obrázek k článku Zásadní šestinotóny. Unikátní koncerty představí historický nástroj, který má třikrát víc tónů než klavír
| Honza Vedral | foto: Martin Popelář

Zásadní šestinotóny. Unikátní koncerty představí historický nástroj, který má třikrát víc tónů než klavír

Jak asi zní hudba, která vzniká „mezi“ klávesami běžného klavíru? Zásadní šestinotóny představí na dvou pražských koncertech 5. listopadu v Národním muzeu a 12. listopadu v DOX+ nový nástroj, který vznikl jako kopie historického unikátu Aloise Háby. Hlavním interpretem obou koncertů bude Miroslav Beinhauer. Znít bude hudba, jaká se často neslyší.

Reklama
Reklama

Ostravské centrum nové hudby připravilo do Prahy dva rozdílné programy, které ukážou, co dnes skladatele přitahuje k nástroji navrženému před bezmála stoletím. První večer umožní porovnat historický Hábův originál s jeho novým dvojníkem, druhý propojí harmonium s orchestrem i lidským hlasem. Pořadatelé koncerty uvozují citátem samotného Háby, který svůj nástroj představil s neodolatelným nadhledem a smyslem pro humor: „Vždyť ani sousedův pes Hektor se neomezuje na západoevropskou tónovou soustavu!“

V Panteonu historické budovy Národního muzea zazní 5. listopadu sólové skladby. Miroslav Beinhauer bude mít k dispozici původní harmonium ze sbírky Českého muzea hudby i jeho novou kopii. Vedle hudby Aloise Háby jsou ohlášena díla Petra Studeného, Judith Berkson, Petera Ablingera, Adriána Demoče a Philla Niblocka. Koncertu bude předcházet diskuse, která nástroj představí také za účasti jeho stavitele Martina Poláčka a uměleckého ředitele Ostravského centra nové hudby Petra Kotíka.

O týden později, 12. listopadu, dostane šestinotónové harmonium v DOX+ společnost mezinárodního souboru Ostravská banda. Dirigovat budou Bruno Ferrandis a Petr Kotík, vedle Beinhauera vystoupí tenorista Vojtěch Semerád. Program propojí Hábovo Adagio z roku 1928 s pěti skladbami současných autorů.

Známé i cizí zvuky

Ve světové premiéře zazní Out Iana Mikysky, který pro šestinotónové harmonium během posledních pěti let napsal už šest skladeb. „Jedním z velkých půvabů tohoto nástroje je oscilování mezi známým a znepokojivě cizím,“ říká skladatel. Vystihuje tím i to, co může čekat posluchače: povědomé hudební vztahy, jejichž vyznění se jemným posunem ladění promění. Martin Smolka se ve Třech zpěvech na Reynka obrací k básním Bohuslava Reynka. Tenorový part Vojtěcha Semeráda provede obrazy Evy v zasněženém ráji, betlémské scény i pokácené topolové aleje. Smolku zaujaly drobné změny známých intervalů, které nástroj umožňuje. „Tercie může nabrat nový zvláštní půvab. Sekunda může být užší a zaznít ještě subtilněji,“ popisuje.

Americká skladatelka japonského původu Miya Masaoka přispěje kompozicí The Mercurial Flow of Energy. Při práci ji překvapilo, že ve vyšších polohách klaviatury mohou tóny místo očekávaného stoupání začít klesat. „Bylo to cvičení v obracení vlastního myšlení naruby,“ vzpomíná na komponování. Program doplní rozšířené verze skladeb Fleeting flight sleeping woke Marca Sabata a QVIS EST Klause Langa.

Neobvyklé možnosti nástroje vycházejí z dělení oktávy na šestatřicet tónů místo obvyklých dvanácti. Hába si harmonium nechal postavit ve třicátých letech a využil je ve své opeře Přijď království Tvé. Ta se premiéry dočkala až v roce 2018 na ostravském festivalu NODO. Právě tehdy za nástroj jako záskok usedl Beinhauer a začala jeho dlouhodobá spolupráce se skladateli, kteří pro harmonium vytvářejí nový repertoár.

Koncertní zájem postupně narazil na limity cestování se vzácným muzejním exponátem. Novou kopii proto s podporou ministerstva kultury postavil varhanář a restaurátor Martin Poláček. Listopadové koncerty ji představí jako nástroj připravený pro další vystupování.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama