„Musí nás to bavit, od toho se všechno odvíjí. Chtěli bychom co nejvíc koncertovat, protože se cítíme víc jako live performeři než studiové myšky,“ dívají se Bratři do budoucnosti ještě předtím, než oslaví dekádu na scéně. Popovídali si s námi nejen o plánovaném večírku, ale i jejich nabytých zkušenostech i plánech.
Deset let na scéně, to už je slušná doba. Změnily se za tu dobu nějak vaše tvůrčí postupy nebo technika?
Ano, změnilo se všechno. Když si vybavíme naše začátky, některé věci byly zkrátka metodou pokus–omyl. Jak ve studiu, tak na pódiu. Ve studiu to byl jeden velký experiment, ale postupem času jsme se začali zlepšovat v produkci i technice. Nakupovali jsme synťáky, činely a postavili jsme si modulární synťák, který jsme zařadili i do živáku. Pro nás je důležité mít stále nějakou vizi, hledět dopředu a jít si za tím. Kapelu jsme řešili a doteď řešíme každý den, někdy v podstatě nonstop. Nové písničky děláme prakticky všude, jak ve studiu, tak doma.
Na pódiu zajímavým způsobem propojujete elektroniku se živými bicími. Jak jste na to přišli?
Oba jsme vystudovaní bubeníci, ale vždycky nás bavily synťáky a elektronická hudba. Po deseti letech hraní s kapelami jsme chtěli založit něco vlastního, aby nám do toho nikdo nekecal. A tak jsme přišli s Bratry. Akorát se jeden z nás musel naučit ovládat kontrolery a Ableton a pak to celé dát dohromady. To nám trvalo skoro tři roky, než jsme si troufli na náš první koncert. Celkově s bicími dost experimentujeme, například dříve jsme vozili akustický snare, který jsme ale na pár let z livesetu úplně vyřadili. Teď na něj znovu přišla řada a set jsme doplnili o Ludwig Acrolite. Ten doplňuje triggerované elektronické bicí v Abletonu. K tomu vozíme akustické činely. Živé bicí jsme chtěli zachovat, aby tam byla ta lidská energie, schopnost improvizace a trochu nepředvídatelnosti.
Jubilejní koncert v Roxy slibuje unikátní audiovizuální show i speciální hosty. Můžete chystaný mejdan trochu víc přiblížit nebo to bude překvápko až do konce?
Bude to jeden z našich největších klubových koncertů, co jsme kdy dělali. S tím se pojí i přípravy, chystáme speciální design stage a hlavně úplně nové imerzivní vizuály, částečně ovládané jedním z nás a VJkou. Ty zároveň reagují na zvuk. Vše je prakticky živě a jedná se o ojedinělý způsob vytváření vizuálů, na kterém spolupracujeme s přední českou VJkou Dejou. Chystáme i speciální kompilaci tracků, která vyjde jak digitálně, tak na vinylu v limitované edici 150 kusů. Pozvali jsme si dva zahraniční hosty, italskou producentku Rome in Reverse, se kterou jsme vydali track Closer, a mladou, velmi talentovanou producentku z Nizozemska s českými kořeny Mlhu. S tou jsme udělali track Haze.
Letos jste už vydali singly Closer a Arrival. Dojde i na nějaké novinky? Jak se vlastně na takovou akci plánuje setlist?
Ano, s Mlhou jsme na začátku října vydali i singl Where to Stop. Chystáme také remixy od našich oblíbených producentů a jeden bonus track, který bude jak na vinylu, tak v digitální podobě.
Co se týká setlistu, chceme zahrát i několik skladeb, které jsme nikdy předtím živě nehráli.
Vezmeme posluchače na takový průlet naší tvorbou a na své si přijde snad každý milovník elektronické hudby. Budou jak melodické taneční věci, tak i tvrdší klubové tracky, jimiž set většinou uzavíráme.
Důležitá je pro nás hlavně dramaturgie celého večera a energie, která se postupně mění.
Chceme, aby to fungovalo jako jeden velký příběh a aby se během koncertu pořád něco dělo – hudebně i vizuálně.
Za těch deset let jste vydali EP, dvě alba a řadu singlů. Kde se vidíte za dalších deset let? Dá se nastavené tempo udržet?
Musí nás to bavit, od toho se všechno odvíjí. Chtěli bychom co nejvíc koncertovat, protože se cítíme víc jako live performeři než studiové myšky. Ale to nám bude už skoro padesát let! Tak snad nebudeme muset zpomalovat bpm. Na příští rok chystáme novou desku a naše cesta hledání nových zvuků bude pokračovat dál. Snad nám to tak vydrží i další roky.
Hodně nás láká vidina pravidelného hraní v zahraničí. Už jsme si tam několikrát zahráli, takže víme, že naše hudba funguje i mimo Česko. Na tomhle snu chceme dál pracovat. Těžko říct, jestli se dá současné tempo udržet, ale dokud budeme mít chuť dělat novou hudbu, vymýšlet nové věci, a hlavně stát spolu na pódiu, tak bychom v tom chtěli pokračovat.
Zahráli jste si i v zahraničí, existuje nějaká akce, na kterou dodnes vzpomínáte jako na
jedinečný zážitek?
Koncertů v zahraničí už bylo celkem dost a každý z nich měl něco do sebe. Určitě bychom vyzdvihli hraní v Brightonu na The Great Escape. Tam to byl mega tlak, hráli jsme dokonce dvoják, po prvním koncertě jsme šli na skvělý seafood a pak na whisky. Na to vzpomínáme hodně rádi. Silný zážitek pro nás byl i letošní Sziget. Obří stage, velká produkce a kolem nás spousta skvělých muzikantů a lidí, kteří se starají o to, aby všechno fungovalo. Člověk si tam mohl sáhnout na opravdu profesionální úroveň festivalu a pro nás to byla skvělá zkušenost. Skvělý byl i Cooltural Fest v Almeríi ve Španělsku nebo showcase v Indii v Goa. Každá z těch akcí byla úplně jiná, a právě to nás na hraní v zahraničí baví.