Asi neexistuje sál, se kterým by umělecká dráha Kubišové byla spjatá více. V roce 1990 zde dodatečně získala oceněná Zlatý slavík za rok 1970, které daný rok vyhrála. V Lucerně se například objevila také v roce 2019, na koncertě k výročí třiceti let od Sametové revoluce.
Zpěvačka se do Lucerny nyní opět vrátila, a to v doprovodu kapely Petra Maláska a řady dalších zpěváků. Večer se nesl v duchu pocty. Vystupující se střídali na podiu s největšími hity Kubišové (S nebývalou ochotou, Lampa) i méně známými písněmi, jako například Kupte si strom, která ve skvělém podání Anny Fialové bavila celý sál. Jako vždy se ukázalo, jak je důležité při těchto večerech nesklouznout do prosté imitace originálních písní a najít si v nich svůj vlastní smysl, ať už je skladba jakkoliv známým hitem.
Pozvání Anny Fialové na tento večer dávalo smysl. Minulý rok na výročí 17. listopadu zpívala (jako před 35 lety sama Kubišová) na balkoně Melantrichu Modlitbu pro Martu. Mezi pozvanými zpěvačkami byly také Berenika Kohoutová a Hana Holišová, které zase zpěvačku a disidentku ztvárňují v představení Marta letní scény Musea Kampa. Skupinu doplnily také zpěvačky Jitka Boho a Zea a o mužský hlas se postaral Vojtěch Dyk, který přiměl celé publikum zpívat při písni Loudá se půlměsíc. Celou show sledovala ze strany sálu i sama Kubišová, která si radostně pozpěvovala refrény a jednotlivé písně.
Koncert Marty Kubišové nemůže být ze své podstaty apolitický, ještě navíc ve velkém sále Lucerny. To bylo vidět i ze strany ostatních umělců, ať už to bylo zvolání Hany Holišové, že si nesmíme vzít demokracii, po píseň Kdo těm růžím vůni vzal, kterou zpíval Vojtěch Dyk jen za doprovodu kytaristy Josefa Štěpánka. Jiná předělávka protiválečné písně Peta Seegera poukazuje na hrůzy žen, když jejich muži a synové odchází do války: “Co jim muže odvedli, / ženám vlasy pobledly. / Zbělely čekáním, / zbělely čekáním…”
Před zlatým hřebem celého večera, příchodem samotné Marty Kubišové, na obrazovce za kapelou běžel krátký dokument o jejím životě. Hned po ohlášení jejího příchodu celá Lucerna dopřála Kubišové ovace vestoje. S perlovým náhrdelníkem a černém outfitu zahrála tři písně: Ring-o-ding, Hey Jude a Modlitbu pro Martu. Když celé publikum s nadšením zpívalo text třetí písně, v sále byla cítit sounáležitost. Když jí poté na jeviště přinesli květiny kardiochirurg a dlouholetý přítel Petr Neužil a hokejista Jaromír Jágr, v obecenstvu se mísila radost i zklamání. Radost, že to zažili a zklamání, že je to možná naposledy.
Po přídavku, opakování písně Hey Jude, celé publikum skandovalo, aby zazpívala českou hymnu. V současné době, kdy se ruské drony objevují pár set kilometrů od Ostravy, na Ukrajině zuří válka a řada subjektů kandidujících do Poslanecké sněmovny chce odejít z Evropské unie a NATO, se dá toto volání brát nejen jako prosba o další píseň, ale jako vzdor něčemu, s čím má právě Kubišová osobní zkušenost. V ten moment si všichni v sále přáli: Ať mír dál zůstává s touto krajinou.
* Autor je synem klavíristy Marty Kubišové Petra Maláska.