Obrázek k článku V Maďarsku přituhuje. Ale Sziget zůstává ostrovem, kde můžete líbat, kohokoliv chcete
| Kristina Kratochvilová | Foto: Sziget / Emil Chalhoub

V Maďarsku přituhuje. Ale Sziget zůstává ostrovem, kde můžete líbat, kohokoliv chcete

Šestidenní maďarský festival Sziget nabídl i v druhé půli řadu silných, nejen hudebních, momentů. Vychutnali jsme si headlinery Arctic Monkeys, Tame Impala a Calvina Harrise a nezapomeneme na fantastickou Sigrid, Lewise Capaldiho, Fontaines D.C., Jona Hopkinse či BADBADNOTGOOD.

O první polovině festivalu a koncertech, které předvedli Dua Lipa, Justin Bieber, Lenny a další si můžete přečíst zde.

Probuzení do čtvrtého dne festivalu nebylo nejlehčí. Po nabitém programu třetího dne, kdy se na pódiích vystřídali FKJ, Jungle, Woodkid, Stromae, Justin Bieber, Alfie Templeman a The Murder Capital, jsme se dostali do stanu až v ranních hodinách. Jen o chvíli později nás probudilo dunění a basy z hlavní stage. Začala zvukovka Calvina Harrise, headlinera sobotního večera. Ač je na festivalu jinak vše téměř perfektní, ten, kdo vymyslel zvukovky v devět ráno, kdy se většina kempujících snaží ukrást si ještě pár chvil spánku před nástupem úmorného vedra, je nelida.

Teplota překračuje třicet stupňů a nevyspání v kombinaci s horkem, nezdravým jídlem, alkoholem a neutichající hudbou ze všech stran, si vybírá svou daň a únava návštěvníků festivalu, kteří jsou tu na celý týden, je takřka hmatatelná. U vedlejšího stanu má pán problém obléct si kalhoty správnou stranou dopředu, u záchodů slečna tupě zírá před sebe a už tři minuty si zpomaleně bezmyšlenkovitě čistí pravé spodní stoličky, spící lidé se válí po celém areálu v kýženém stínu stromů a já na okamžik zapomněla a nebyla si schopna vzpomenout, jak jdou po sobě dny v týdnu, když jsem chtěla spočítat, kolik už jsme tu dnů.

I přes kombinaci faktorů, které by v normálním světě vedly k nepříjemným náladám a podráždění, negativní emoce jako by na Szigetu téměř neexistovaly. Každé postěžování si na úmorné vedro střídá nadšení z právě dnes hrajícího interpreta a každé poloumírání ve stínu stromů protkávají milá slova prohozená s náhodnými procházejícími, kteří vám přejí, ať se dáte brzy do pořádku, že přesně jako teď vy, se cítili oni včera a nebo se budou cítit zítra.

Lewis Capaldi, Calvin Harris a všudypřítomné štěstí

Živelný koncert indie-folkové kapely Lola Marsh z izraelského Tel Avivu probouzí unavené návštěvníky zpátky k životu.

Mezitím na hlavním pódiu začíná skotský hudebník Lewis Capaldi. Zatímco svou laskavou láskyplnou hudbou jako kdyby hladil srdce všech přítomných, Lewis působí nejvíc lidsky ze všech headlinerů, kteří se na festivalu prostřídali. Když fanoušci začnou tleskat dřív, než skutečně skončí píseň, s vtipem v hlase je okřikne „mlčte, ještě jsem neskončil!“. S publikem se také podělí o velice podrobný popis svých žaludečních potíží, které ho v posledních dnech pronásledovaly. „Jsem fakt rád, že jsem se nepo**** na stage,“ dodává a publikum se hystericky směje. Ke konci koncertu míříme k velkému vyhlídkovému kolu, které je postavené přímo naproti hlavnímu pódiu. Na poslední píseň Someone You Loved shlížíme z výšky a naskýtá se nám pohled na desítky tisíc fanoušků společně zpívajících refrén zmíněného singlu. Tento neočekávaně skutečně dojemný okamžik byl jedním z mých osobních vrcholů celého festivalu.

Lewis Capaldi okouzluje nejen srdceryvnými hity, ale i vtipem. Foto: Sziget: Gunduz Attila

Lewise Capaldiho na hlavním pódiu střídá Calvin Harris a dojetí střídá party. Dramaturgie Szigetu si vždy zve jedno velké jméno taneční scény jako headlinera festivalu. V minulosti to byl David Guetta, Kygo nebo The Chainsmokers. I když se set Calvina Harrise moc neliší od dýdžejských setů, které probíhají každou noc na menších party stagích, dav šílí a všichni společně zpívají každé slovo jeho singlů. Takto sborově zní skladba One Kiss, kterou Harris nahrál s Dua Lipou a na hlavní stage už jsme ji slyšeli před pár dny, kdy byla Dua Lipa sama přítomna, nebo starší This Is What You Came For a Summer. Kluk vedle mě nadšeně křičí na svou skupinku přátel „Miluju, jak jsou tu všichni šťastní!“. Já se na tento popud otočím kolem dokola a prohlédnu si tanečníky ve svém nejbližším okolí a radost, která z lidí okolo čiší, mě naplňuje. Všichni mají úsměvy od ucha k uchu. Kamarádi na sebe navzájem z plných plic křičí slova jednotlivých hitů, páry si zpívají do ucha How Deep Is Your Love a zamilovaně se líbají a já mám v tu chvíli pocit, že jsem na nejšťastnějším místě na světě. Tenhle moment bych chtěla zakonzervovat a nechat si ho v sobě navždycky. Stejně jako spousta dalších návštěvníků, kteří se kolem sebe rozhlíží a vstřebávají všudypřítomné štěstí.

Psychedeličtí Tame Impala                                                                                                       

Program předposledního dne rozhodně nebere v úvahu dále narůstající únavu, naopak servíruje skvělý výběr koncertů norské popové zpěvačky Sigrid, sociální sítí TikTok proslaeného francouzského elektropopového producenta Kida Francescoliho, kanadské formace mixující jazz s hip hopem BADBADNOTGOOD, britského elektronického hudebního producenta Jona Hopkinse a kanadského producenta Dana Snaitha vystupujícího pod jménem Caribou, který se trefí do vkusu bez ohledu na preferované BPM.

Koncert Tame Impala neměl chybu. Foto: Sziget /Emil Chalhoub

Při přebíhání mezi jednotlivými koncerty mě těší, kolik prodejců špuntů do uší speciálně upravených na koncerty, potkávám a kolik návštěvníků festivalu si je pořizuje. Téma poškození sluchu na koncertech zatím není příliš probírané a pro mnohé stále působí špunty jako zbytečný výdaj a omezení kvality prožitku z jednotlivých koncertů. Sama jsem špunty nenosila i přes množství navštěvovaných koncertů a festivalů. Momentálně bez špuntů nezvládnu na koncertě být ani pět minut, jak mě kvůli poškození sluchu začne instantně třeštit hlava. Na další koncerty a festivaly bych každému doporučila, ať tuto investici pro své zdraví udělá, co nejdřív to jde.

Hlavní koncert nedělního večera patří australské kapele Tame Impala. Stávají se headlinery celého mého festivalového léta a korunuji je nejlepším letošním koncertem, který jsem viděla. Zážitek s téměř psychedelickým rozměrem bych nejraději okamžitě prožila znova.

Zase roušky, tentokrát kvůli prachu

Poslední den už je v areálu doslova cítit. Po areálu se válí opuštěné, prachem zasypané stany, odér toalet je v nejvytíženějších místech i přes veškerou snahu uklízecích čet cítit a areálem se přesouvají davy s hrkajícími kolečky po kamenitých cestách. Narážíme na řadu návštěvníků, kteří původně plánovali zůstat celý týden, ale kvůli letošnímu extrémnímu suchu, které proměnilo areál v prašnou savanu, poslední den vzdávají. Situace je tentokrát z hlediska prachu skutečně náročná. První den jsme si všimli, že někteří nosí roušky. Původně jsme si mysleli, že kvůli covidu, netrvalo ale dlouho, než jsme pochopili, že jsou proti prachu a než jsme si sami protiprachové roušky pořídili. Během velkých koncertů byly vidět doslova mračna prachu putujících oblohou. Během festivalu oproti předchozím ročníkům ani jednou nepršelo, i proto byla situace, se kterou bohužel organizátoři mohli těžko co dělat, místy extrémní. Vodní děla a zavlažování hasiči sice na chvíli pomohli, ale vzhledem k neutuchajícímu vedru, které provázelo celý festival, okolí intenzivněji připomínalo extrémy počasí, které v posledních letech zažíváme.

Týden na festivalu

I když už padáme únavou, prožíváme euforické pocity, že nás čeká poslední den a že jsme skutečně zvládli celý festival. Bavíme se s náhodnými návštěvníky u oběda, nebo u drinku a ti, když zjišťují, že jsme tu celý týden, uznale přikyvují, že to by nezvládli, že jsou tu třeba jen na tři dny a cítí, že už nemají žádnou energii.

Jet na Sziget na celý týden a kempovat přímo na ostrově je výzva. Nedokážu si představit, že by to bylo něco, co bychom opakovali pravidelně každý rok, je to ale zážitek, který si budeme pamatovat po zbytek života a spojuje nás se všemi dalšími, co z areálu odchází až v úterý ráno. Dát si týden na ostrově je jako říct si, že uběhnete půlmaraton bez většího tréninku. Místy je to skutečně náročné, pocit opojení a nadšení z úspěchu však vyrovnává veškerý nekomfort, který během daného týdne zažijete a jednou v životě bych ho doporučila každému.

V pondělí se na Szigetu neplánovaně představuje česko-slovenská rocková kapela John Wolfhooker, která nahrazuje vypadlé litevské trio Shishi. V programu Szigetu se projevila řada změn. Někteří hudebníci neyvystoupili kvůli covidu, Sam Fender, jeden z pondělních headlinerů, vypadl z programu jen pár hodin před plánovaným koncertem kvůli zánětu hrtanu.

Pondělním vrcholem je koncert britské rockové kapely Arctic Monkeys, která na Szigetu hrála v roce 2018, ale kvůli ohromné bouřce, která přes den zasáhla areál, velká část návštěvníků odešla. Úspěch letošního koncertu však určitě zahojil nedostatečné uspokojení z minulého vystoupení. Svou skvělou show předvedou Arctic Monkeys i ve čtvrtek 18. srpna v pražských Holešovicích.

Arctic Monkeys se po Szigetu přesouvají do Prahy. Foto: Daniel Megyeri

Perfektním zakončením festivalu byli irští postpunkoví Fontaines D.C., kteří oprávněně platí za jednu z nejlepších klubových kapel současnosti. Na Szigetu dokázali, že velká pódia jim ani špetkou neubírají na výsledném dokonalém zážitku.

Ostrov svobody v ne zcela svobodné zemi

Szigetu se přezdívá ostrov svobody a je to pravděpodobně nejtrefnější možné přízvisko. Zdá se, že se zde zastavil čas okolního světa, existuje právě jen teď a tady. Jako kdyby sem všichni přijížděli čerpat lásku a sebelepší hudební program je jen třešničkou na dortu zážitku, který si z ostrova odvezete. Není nutno se přetvařovat nebo se trápit. Ostrov otvírá náruč všem bez rozdílu. Lidé za sebou navzájem běhají jen aby si nezištně pochválili kostým, klobouk nebo tetování. Pokud někde někdo leží a vypadá, že mu není dobře, během chvíle mu přiběhnou lidé ze všech stran pomoci dostat se zpátky do stanu a bez řečí donesou vodu či jídlo. Všichni se o sebe navzájem starají a společně těží z euforie, která nakažlivě proudí vzduchem. Nemám dojem, že bych tento pocit sounáležitosti v takto extrémní míře zažila na kterémkoliv jiné akci. Když před koncerty headlinerů na obrazovkách kamery zobrazují náhodné návštěvníky, aby si dali pusu v rámci „kiss camera“, dav tleská a přeje lásku každému, kdo si pusu na obrazovce dá. Ať jde o dva kluky, holku s holkou, nebo jakýkoliv jiný pár. Festival nám dává kukátkem nahlédnout do ideálního světa, přestože se koná v zemi, která se svobodě vzdaluje. Rozhodně stojí za návštěvu.

Nejlepší koncerty Szigetu 2022:

  1. Tame Impala
  2. FKJ
  3. Fontaines D.C.
  4. RUFUS DU SOL
  5. Jon Hopkins

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.