Co se děje? Jsme opravdu tak zahlceni informacemi a inzercí, že nám musí pořadatel vtloukat do hlavy rok předem, že proběhne něco, co bychom měli vidět? Nebo nám tím radí, abychom pomalu střádali do kasičky prachy na akci, která přijde málem na tolik, co levnější týdenní pobyt v Egyptě? Takové akce jsou také kapacitně i produkčně stále větší a větší – naplnit Eden je mnohem těžší než O2 arenu a naplnit O2 arenu je zase těžší než Lucernu.
Také lidé si dělají dlouhodobější plány než dřív. Narozeniny a svátky, kdy je možno dát jako dárek vstupenky, přece probíhají po celý rok. A navíc je třeba přesvědčit potencionálního návštěvníka, že bez přítomnosti na takové události nelze déle žít. Chce to opakovat, opakovat, opakovat. V řadě případů takové přesvědčování není úplně snadné.
Myslím, že celé se to rozvinulo díky pravidelným každoročním festivalům. Už řadu let zahajují festivaly předprodej na příští rok symbolicky za nějakou atraktivní cenu v poslední den přehlídky nebo den po ní. Podle toho, co slýchám, tak to funguje, i když zákazník vlastně kupuje zajíce v pytli. Většinou se vůbec neví, kdo tam příští rok bude hrát, takže takový festival ručí za příští rok kvalitou uplynulého ročníku. Efektním příkladem je festival Krásný ztráty pod patronátem Michala Prokopa ve Svojšicích, kam se stejní lidé vrací už deset let od jeho založení.
Dlouhodobý předprodej může přinést i jiné výhody. Nevím, jestli se dají peníze z něj použít do investic na přípravu takové akce, ale mega akce přináší mega náklady. Může být spojen s propagací dalších umělcových produktů, hlavně nových nahrávek. Megakoncert může být velkolepou tečkou za nějakým delším turné téhož umělce, takže v té souvislosti se dá upozornit i na jiné koncertní termíny.
Těch možností, k čemu je inzerce v tak velkém předstihu dobrá, je spousta. Je to ale jen první fáze kampaně. V průběhu času se musí různě přikrmovat. A to tak, že vám ty Edeny, Strahovy, Letenské pláně nebo Letňany nakonec polezou krkem.
Seriál textů Josefa Vlčka nazvaný Vlčkovize vychází každé pondělí na webu Headlineru. Přináší vzpomínky hudebního novináře i pohledy na současnou hudební scénu.