Devět let je dlouhá doba a kapela si během ní prošla slušnou personální a jistě i mentální proměnou. Co všechno tedy bude jinak?
Kde se zrodil nápad na Shirime? A proč je jeho tématem inspirace japonskými strašidly jókai?
Fascinace japonským folklórem a kulturou, kterou nám původně vštípil František Koucký (bývalý klávesák, kapelu opustil v roce 2017 po vydání alba Intracellular Pets), stále trvá. Když jsem zmerčil prdelo-oko Shirime, okamžitě to ve mně zarezonovalo jako skvělá metafora na současné dění ve světě, kdy se různá přihnědlá strašidla derou k moci a rozdávají rozumy na úrovni mateřinky (a to podceňuju malá homo sapiens v mateřské škole) a často tragikomicky straší naše univerzum. Navíc zlaté prdelo-oko krásně evokuje taktéž Slunce jakožto božstvo přinášející naději v další život a tok energie komplexním systémem na Zemi. Ra forever!
Nové album po devíti letech, to je důvod k oslavě! Chystáte se to na podzimním turné rozbalit jako za mlada, nebo už to bude víc do klidu?
Tak my s bráchou jedeme absolutní střízlivost, a to jak z hlediska ohnivé vody, tak posypu sliznic a tak podobně. Takže z hlediska backstage radovánek je to spíš výlet do nudného Gerontova, ale gigy jsou stále divokoučké, ten vztek, neuróza a fascinace absurdností kosmu tam stále jsou. Jenom nejsou katalyzované ethanolem, takže se fans nepobaví jenom pozorováním chcípajících trosek na pódiu, ale třeba i hudebním zážitkem. Asi. Možná.
Devět let mezi deskami, to je docela časová propast. Co že jste si dali tak na čas, když jste přitom dál koncertovali?
V roce 2020 jsme po odchodu zakládajícího člena Fandy Kouckého a jeho nahrazením Adošem Novotným u kláves vydali celkem masivní EP 00420603545450, ale protože přišla zkurvená epidemie, tak to celé zapadlo, a pak se vlastně dva roky skoro nehrálo a bylo to složité. Když se to začalo rozjíždět po epidemii, tak se začali rodit potomci a došlo postupně na velmi smutné, vynucené odchody Durexe a Adoše, kteří už s dětmi nedávali náročné zkoušení a potřebovali čas na mimina. Takže nastalo hledání nových členů, přišli Pingi na basu a klávesák Marek Peňáz, pak hledání nové chemie a tak. Teď jsme ale kompletní a v plné síle. Takže snad bude líp KefaLín obesný.
Dokázal bys víc přiblížit pár z nových písniček? Nebo si to necháte jako překvápko?
Jasně, je to určitě naše nejtvrdší deska a obsahuje dost solidní debility, ale i slaďáček i věci v duchu Idles chudých. Teď jsem nazpíval moji oblíbenou věc Covid 18, což je sedmiminutové pásmo na téma šíření epidemie fašismu. Je to něco mezi Magmou, Napalm Death, Havelkou a The Doors líznuté Annihilatorem. Krásně zrůdný hybrid. Jestli to nepustí na Evropě -2, tak mi z toho odpadne nadvarle.
Závěrem se nabízí otázka, jak si teď jako kapela užíváte léto?
Doděláváme poslední shity k desce a tour, veškeré informace čtenáři naleznou na našich stránkách. No a je buď zkurvený vedro, nebo zasraná zima.