Obrázek k článku VE STUDIU: Gwen Stefani se vrací do sedmdesátek. Katolička přičichla i ke country
| Jarda Konáš | Foto: Universal Music

VE STUDIU: Gwen Stefani se vrací do sedmdesátek. Katolička přičichla i ke country

Americká zpěvačka si s pátou deskou dala na čas. Nyní se Gwen Stefani vrací s novou muzikou, v níž bychom mohli najít až nečekané vlivy.

Poslední album vydala Stefani v roce 2017, a i to bychom mohli brát tak napůl. You Make It Feel Like Christmas byla totiž vánoční deska složená jak z její tvorby, tak z klasiky jako Let It Snow nebo Last Christmas.

Novinka Bouquet je proto vnímaná jako comebacková nahrávka, i když zpěvačka během těch sedmi let vydala několik singlů a nepřestala koncertovat. Do skládání nové tvorby se pustila před čtyřmi lety a už tehdy se hodlala vrátit ke svým začátkům s reggae a ska.

„Byla jsem v osmé třídě, když jsem objevila ska a Madness, The Selecter a všechny tyhle kapely, které definovaly hudbu, pro niž jsem se nadchla,“ vyprávěla v tiskovém prohlášení. „A bylo vymalováno, katolička z Anaheimu se rozhodla hrát reggae! Základem té hudby bylo v sedmdesátých letech spojit se a být proti rasismu, my to zdůrazňovali v devadesátkách a teď to tu máme zase, staré známé problémy.“

Country nebo pop?

Tak pravila Stefani před čtyřmi lety a dodejme, že to nejspíš myslela vážně, jelikož její tehdejší singly Let Me Reintroduce Myself a Slow Clap opravdu zněly jako silnější kousky z rané tvorby. Jenže pak přišel covid a tak jako všem i Stefani pandemie hodila do plánu vidle. Práce na nové desce se zpomalila a nakonec tu máme úplně jiný výsledek. Zmíněné dva singly se dokonce ani na nové album nedostaly.

Bouquet může trochu klamat obalem. Gwen Stefani je na něm totiž stylizovaná do kovbojského, jako kdyby šlo o další popovou pěvkyni, která se rozhodla naskočit na aktuální popularitu country. Ten dojem umocnil i pilotní singl Purple Irises, v němž Stefani zpívá se svým manželem, hvězdou současné country Blakem Sheltonem.

„Tu písničku miluju! Gwen ji složila s několika jejími kamarády a já si ji oblíbil, hned jak jsem ji slyšel poprvé,“ rozplýval se Shelton v tiskovce. „Věděla, že ta skladba je dost odlišná, a tak mě pozvala, ať ji zpívám s ní. Produkoval ji Scott Hendricks, můj dlouholetý producent. Gwen s ním chtěla spolupracovat už delší dobu a nakonec vytvořili tuhle skvělou a originální skladbu, která se může sama o sobě hrát ještě dlouho.“

Shelton, Hendricks, kovbojská image… a přesto Stefani zdůrazňuje, že Bouquet není country deska. „Je v tom všechno, co jsem poslouchala jako malá v autě cestou do kostela. Yacht rock, i když tehdy se tomu ještě neříkalo yacht rock. I hudba, kterou poslouchám teď. To všechno jsem chtěla na novou desku dostat.“

V hlavní roli sedmdesátky

Yacht rock je zajímavý a pozapomenutý žánr, tuplem v Česku, kde se prakticky nikdy nehrál. Vznikl fúzí šedesátkového soft rocku ze západního pobřeží USA (za pomyslné dědečky žánru jsou považovaní Beach Boys) a smooth soulu, smooth jazzu, R&B a diska rodících se na začátku 70. let na východním pobřeží a v oblasti Detroitu, kde sídlilo slavné vydavatelství Motown. Za typické žánrové představitele bývají považováni Toto a Steely Dan, výraznou inspiraci najdeme i u Hall & Oates, Supertramp a Fleetwood Mac. Zkrátka hudebníci, kteří vycházeli z rocku, ale nebáli se mainstreamu ani hraní si se žánry pro náročnější posluchače.

Časopis Rolling Stone, který desku Bouquet slyšel s předstihem, nový repertoár Stefani popsal jako „sedmdesátkové poprockové rádiové perly připumpované nádechem
Nashvillu“, což je věru zajímavý popis.

Je tedy Bouquet oživením yacht rocku, nebo zapadne do řady dalších desek, v nichž se hvězdy hitparád více či méně úspěšně pokouší oživit svou tvorbu nakročením do country? To se brzy dozvíme, nová deska Gwen Stefani totiž vychází už 15. listopadu.