Obrázek k článku „V Česku je víc svobody než v Británii.“ Marco McKee představuje sólovku
| Šárka Hellerová | Foto: Rude Boy Paradise

„V Česku je víc svobody než v Británii.“ Marco McKee představuje sólovku

První sólový singl bývalého frontmana mezinárodní formace The Chancers se jmenuje Who The Hell Am I. Podívejte se na něj v premiéře.

Marco McKee je Skot tělem i duší, přesto už pětadvacet let žije a tvoří v Praze a svým způsobem je i veterán tuzemské hudební scény. Po té, co před téměř čtyřmi lety ukončila činnost jeho domovská kapela The Chancers, rozhodnul se dokončit svoje celoživotní dílo. Sólové album svého projektu Marco McKee Sound Explosion, které je žánrově úplně mimo zvuk reggae, ska a 2 tone. Vyjde za měsíc na nezávislé značce Rude Boy Paradise. 

Proč jste vůbec  po dvaceti letech ukončili The Chancers, když jste pořád hráli po celé Evropě?
Dvacet let je dlouhá doba a myslím, že jsme jenom dotáhli, co už jsme chtěli udělat dlouho. Natočili jsme šest alb a na každém se někam vyvinuli. Mám pocit, že od té doby, co se náš zpěvák Simon rozhodl vrátit do Anglie, už to nebylo stejné. A každý v kapele chtěl vnitřně dělat něco jiného. 

Už tehdy jste se rozhodl pro natočení sólové desky?
Dávno předtím. Pracoval jsem na ní celej život. Vlastně spíš to, že jsem začal hrát s Chancers, svým způsobem přerušilo moji sólovou dráhu. Začal jsem s ní už kdysi v Glasgow, pokračoval v Dánsku i Hong Kongu, kde jsem dlouho žil. Některé písničky na albu mají kořeny hluboko v minulosti. Z mnoha důvodů je to celé příběh mého života. 

Jak jste dal dohromady songy. A jak se to celé liší od The Chancers?
Sám hraju většinu nástrojů. Kytaru, basu, samozřejmě zpívám, hraju na trumpetu, harmoniku… a na zbytek jsem přizval pár muzikantů. První singl jsem nahrál v Glasgow s mým starým kámošem Markem Thomsonem. Zbytek alba vzniknul ve studiu Professional Sound s Pavlem „Kuřetem“ Hejčem. Hudebně se to od The Chancers hodně liší. Je v tom country, soul, trocha jazzu, rokenrol. V textech asi podobnost najdete, ale je to čistě moje vize. 

Ten singl se jmenuje Who The Hell Am I - Kdo já, k čertu, jsem. O čem pojednává? 
Jak už jsem řekl, tu písničku jsem natočil v Glasgow a zachycuje spoustu tamních postaviček, který jsem znal před lety, když jsem tam vyrůstal. Sledoval jsem, jak se ty lidi chytili na různých postech v showbyznysu. Začíná to Armandem Ianuccim, se kterým jsem chodil do školy a on se stal top filmařem v Hollywoodu. A pokračuje dalšími jmény, které dosáhly velkých úspěchů. Na jedné úrovni se asi ptám, proč můj život nebyl tak úspěšný, ale na té další přemýšlím, jestli jejich sláva znamená vážně o tolik víc, než projet s úspěšnou ska kapelou během dvaceti let celou Evropu. Ale je to celý trochu ironie, že jo. 

Kdy plánujete vydat celé album a co bude dál?
Doufám, že bude venku za měsíc a pak se mi hned podaří jít zase do studia natáčet další věci. Mám jich stovky. Chci se zase vrátit na pódia a začít hrát. Taky plánuju pár akustických shows na podporu alba, s důrazem na kvalitně napsané písně, které jsou silné samy o sobě. 

Zůstanete v Praze nebo se chystáte vrátit do Skotska? Co máte na zdejší hudební scéně rád? 
Neplánuju se odstěhovat z Prahy. Po pětadvaceti letech, který jsem tu strávil, nemám jiný domov. Důvodem, proč jsem se sem přistěhoval, byla právě i svoboda tuzemské hudební scény. Ta schopnost realizovat projekty bez různých komerčních tlaků, které jsou třeba v Británii přítomné na každé úrovni. Tady je víc svobody!

Kterou věc z chystaného alba máte momentálně nejradši?
Asi song jménem Harry Pollit, to je skutečný příběh šéfa britské komunistické strany, který ztratil lásku svého života ke Stalinovi, ale nikdy nezakolísal ve své loajalitě k němu. Je to tragický příběh rozpolceného muže. Přímo volal po tom, aby o něm byla napsána taková píseň, a já doufám, že jsem to udělal správně.

Používáme cookies abychom Vám umožnili lepší procházení stránkou. Pro více informací si přečtěte Co jsou Cookies. Pokud budete pokračovat v procházení stránek, vyjadřujete souhlas s těmito podmínkami.