V té době už kapela procházela přerodem od hypnotického stoner-doomu směrem k propracovanějšímu melodickému metalu osmdesátkového střihu, tedy směrem k muzice, kterou u nás moc nových kapel nedělá.
Vznik skupiny Trahir se datuje do roku 2018, kdy trojice muzikantů vedená kytaristou Janem Maškem, jenž přišel s konceptem hrát muziku, která by zrcadlila jeho nehynoucí lásku k raným Black Sabbath, na inzerát našla zpěváka Adama Balcara. A v tehdejší sestavě začali tvořit vlastní muziku v duchu stoneru a stoner-doomu, která, přestože nezapřela svoje vlivy, byla autentická, srozumitelná, a hlavně naživo hodně dobře podaná.
Svoji tvorbu v roce 2019 zaznamenali na čtyřsongovém EPčku Succubus, po němž v roce 2020 následoval videosingl Purple Sun z roku 2020 natáčený právě na zmíněném Stone Smoker Festivalu. Mezi lety 2019 a 2020 se postupně začali usazovat na tuzemské stonerové scéně.
Po personální změně, tedy když k nim přibyl bubeník Martin Horčic (Symbtomy, ex-Vladivojsko, ex-Mortal Cabinet), do jejich hudby čím dál více prosakoval metalovější zvuk a vlivy nové vlny britského heavy metalu. To se odráželo i v materiálu na debutové album, na němž tehdy začali pracovat. „My jsme namísto monotónních stonerových věcí chtěli začít dělat propracovanější skladby, dát jim nějakou strukturu, sloky, refrény a podobně, a třeba i rychlejší,“ vysvětluje Adam. Tyto vlivy ještě posílily příchodem basáka Dana Frimla.
Album nahrávali ve studiu The Barn, které patří právě Danovi, mimo jiné basákovi kapel Surma a Mean Messiah. „Na materiálu jsme pracovali dva roky. Když jsme přišli do studia, měli jsme jasno v tom, co chceme nahrát, ale neměli jsme basáka. S Danem jsme si sedli, spřátelili jsme se s ním a oslovili jsme ho, jestli by nám tam tu basu nenahrál. On souhlasil a už v kapele zůstal,“ popsal Danův příchod do kapely Adam. V současné sestavě Jan Mašek, Adam Balcar, Martin Horčic a Dan Friml tedy nejen nahráli album, ale začali i vystupovat.
Aktuálně mají Trahir venku debutové album Whose Hearts Petrified, které svým názvem odkazuje na Václava Hraběte a jeho Variaci na renesanční téma. Symbolicky vyšlo 1. prosince 2012, v den, kdy planeta Mars byla na dlouhou dobu nejblíž, což zase odkazuje na astrologické, okultní a mystické inspirace. Jedenácti songy na něm kapela posluchače prostřednictvím skvělých kytarových riffů, těžké rytmiky a podařeného zpěvu vtahuje do heavymetalového zvuku z doby, kdy byl metal ještě mlád, kterému však pozůstatky stoneru a doomu dodávají nádech tajemnosti.
Album se dle mého názoru hodně povedlo a určitě má potenciál potěšit všechny fanoušky tohoto neprávem zapomínaného žánru. Za sebe musím vypíchnout songy Mother Nibiru II, Knight’s Prayer nebo The Ruin, který považuju za nejpovedenější. Bez zajímavosti však nejsou ani témata v textech, na nichž se podíleli všichni členové kapely.
Můžeme tu najít faktická historická témata, například skladbu inspirovanou orientalistou Aloisem Musilem, přezdívaným český Lawrenc z Arábie, stejně jako i okultní témata, fantasy témata nebo témata boje s drogovou závislostí. Prostě jak album, tak i kapela Trahir určitě stojí za pozornost. Pokud máte rádi metal, zajděte si na jejich šamanský rituál, který předvádějí na pódiu.