Nezáleží, zda šlo o koncerty u nás, v zahraničí, na festivalech, pod širým nebem, v hale, nebo malém klubu. Ty v následujícím výčtu nám utkvěly z nejrůznějších důvodů. Nejvíc zmínek si kupodivu vydobyl všudybyl Frank Turner. Minout ho v roce 2024 bylo skoro umění. Britský písničkář mimo jiné loni trhnul rekord, když během jediného dne odehrál patnáct koncertů v různých městech.
Zhodnocení hudebního roku 2024 si poslechněte také v naší podcastové revue NOTY VOLE na Seznam Podcastech.
Těch zmínek v našem best of tedy klidně mohlo být více. Ale přestože hrál doslova všude, některým členům redakce pod nosem utekla například i všechna písničkářova vystoupení na festivalu Glastonbury, kde vystoupil asi třikrát nebo čtyřikrát.
Hlavní poselství tohoto pokračování naší bestofky zůstává stejné: Choďte na koncerty, zážitky nic nenahradí!
Koncert roku: Frank Turner - 31.října v Roxy
Máloco je lepší, než když ze sebe jeden z vašich nejoblíbenějších zpěváků se skvělou kapelou vydá úplně všechno v narvaném klubu. Frank Turner nezklame a vyplivne vás domů nabité jeho energií. A v roce 2024 vydal skvělou desku Undefeated, takže bylo koncert v Roxy čím osvěžit.
Šárka Hellerová
Foto: Aleš Malar / Fource
Určitě to měli být The Struts. Po jejich koncertě jsem je měl na topu celých dvanáct dní. Pak přijel Frank Turner do Roxy a všechno bylo jinak. Jednoznačně koncert roku. Dvouhodinová show, která neměla slabé místo ať už hrál Frank s kapelou nebo bez, super zvuk, příjemně nacpaný klub – všechno, jak má být. Nic lepšího jsem letos nenavštívil.
Dany Stejskal
VÝBĚR Z REDAKČNÍHO BEST OF 2024
Hudba nejsou závody. V jednotlivých kategoriích jsme se proto rozhodli vyhlásit vždy jednoho interpreta a počin, na kterém se nás shodlo nejvíc redaktorů Headlineru. A v následujících tipech především brouzdáme na osobní vlně zajímavostmi napříč žánry. Řadíme je abecedně a za návštěvu stály všechny.
Architects – 4. února ve Foru Karlín
Koncert metalcorových Architects ve Foru Karlín byl v minulém roce jedním z vrcholů koncertní sezóny. Skutečně kolosální show jedné z největších kapel svého žánru zde podpořili další velikáni – Loathe a While She Sleeps – a celý večer tak byl naprosto dokonalý. Žádná velká gesta, prostě pořádný nářez od začátku do konce a velká show k tomu. Obří, třípatrové pódium dodávalo koncertu také pocit výjimečnosti. Na tento corový večírek budu osobně vzpomínat ještě hodně dlouho.
„NAŽIVO: Architects předvedli ve slávistickém dresu vysokou školu metalcoru“ Recenzi čtěte zde.
Lukáš Rešl
Foto: Nina Vocelová
David Gilmour - 28. září v Římě
Není moc umělců, kvůli kterým by se mi chtělo létat na otočku do jiné země. Vidět podruhé a dost pravděpodobně naposledy Davida Gilmoura za to ale stálo. Hrála se floydí klasika, novější leč neméně epické kusy jako Sorrow či High Hopes i hodně skladeb z Gilmourovy vynikající sólovky Luck and Strange. Nebyl to dokonalý koncert – Gilmourovi tu a tam selhal hlas a udělal pár malých chyb i na kytaru. Byl to ale dokonalý koncertní zážitek.
„NAŽIVO: David Gilmour v Římě zářil jako démant.“ Celou recenzi čtěte zde.
Ondřej Kubín
Ed Sheeran v Hradci Králové
Pořád mě fascinuje, co dokáže kluk s jednou kytarou (a neuvěřitelně obrovským týmem lidí za pódiem). V hradeckém Parku 360 si s ním tisíce lidí užilo dva fantastické večery.
„NAŽIVO: Perfektní Ed Sheeran“ Recenzi čtěte zde.
Šárka Hellerová
Foto: Petr Klapper / Rock For People
Guilt Trip – 1. května v Lucerna Music Baru
Milovníci hardcoru a metalcoru měli v pražském Lucerna Music Baru možnost zažít skutečné peklo řízené tvrdými kytarami a brutálními screamy. Přijeli totiž francouzští Landmvrks a spolu s nimi také Guilt Trip – jedna z nejzábavnějších mladých kapel na britské hardcorové scéně. Právě tahle předkapela večírek otvírala a nutno podotknout, že mě totálně zbourala. Jako jediná si ten večer natahala na pódium klasické marshallovské bedny a obří pedalboady s hromadou krabiček – prostě stará škola. Ten večer jsem si uvědomil, jak moc velkou sílu a význam pořád v téhle nadmíru digitalizované době má analogový zvuk. Tohle byla fantastická a uši drtící jízda od začátku do konce.
„NAŽIVO: Hardcorové peklo a mořská nemoc“ Recenzi čtěte zde.
Lukáš Rešl
Chelsea Wolfe - 23. června v Meetfactory
Chelsea Wolfe přijela do Prahy s novým albem She Reaches Out to She Reaches Out to She, kde se její zvuk přiklání k elektronice. Nová deska dominovala setlistu, pocházela z ní i hned první skladba Whispers in the Echo Chamber, a přestože bylo v MeetFactory nedýchatelné vedro už během vystoupení předkapely, s nástupem Wolfe mi naskočila husí kůže. Ona sama stála v popředí a zpívala své éterické vokály, zatímco doprovodná kapela za ní rozpoutávala sonické inferno. Hutné zvukové plochy kytary, basy a synťáku i tvrdé bicí zněly skutečně skvěle. Samotná Chelsea za sebe nechala mluvit hlavně hudbu a nasvícená především zadními světly vykreslujícími jen siluetu působila až nadpřirozeně. Už tehdy v červnu jsem si říkal, jestli jsem právě neviděl nejlepší klubový koncert roku, a teď v prosinci si sám pro sebe potvrzuji, že ano.
Ondřej Kubín
IC3PEAK na Rock for People
Ruské duo Anastasia "Nastya" Kreslina a Nikolay „Nick“ Kostylev se v posledních letech stalo jednou z nejvýraznějších postav ruské elektronické hudební scény, a to zejména poté co byla jejich muzika Putinovou vládou označena za neslučitelnou s ruským způsobem myšlení. Do Parku 360 IC3PEAK přivezli svoji temnou a melancholickou, ale i taneční a chytlavou, směs nu-metalu, hip hopu, elektroniky a experimentální hudby postavenou na různých zvucích produkovaných Nickem stoicky čnícím na vyvýšeném místě uprostřed pódia za hradbou syntezátorů a bubnů, ale hlavně na sladkém, okouzlujícím a podprahově temném Nastyině vokálu. Předvedli set vypilovaný do každého detailu. Kombinací hudby, světel a projekcí jejich odosobněně nalíčených tváří se jim z koncertu podařilo vytvořit silný audiovizuální zážitek. Bylo to více než koncert, bylo to poselství.
„Ruská dvojice na Rock for People provedla speciální hudební operaci proti Putinovi.“ Víc o koncertu IC3PEAK na Rock for People čtěte zde.
Marek Reinoha
Foto: Marek Reinoha
Madhouse Express - 30. listopadu v Arše
Jedna z muzikantsky nejzajímavějších tuzemských kapel připravila hudebně i vizuálně opulentní oslavu deseti let na scéně. Příjemně mě překvapilo, jak „světový“ dojem z Madhouse Express šel. Jejich vystoupení bylo z těch, které se obtížně popisují jako sled nějakých písniček nebo jednotlivých hráčských výkonů. Ale od prvního tónu a záblesku laseru skrz mlhu na něj nejlépe sedlo slovo „vtahující“.
„NAŽIVO: Dobrý trip. Madhouse Express slavili deset let a hudbou sjeli celý sál.“ Recenzi koncertu čtěte zde.
Honza Vedral
Foto: Kateřina Fialová
Mat213 - 7. října ve Fuchsu
Křest alba Nesu Oheň se nesl v duchu oslav. Mat213 zahrál z nové desky vše, ale nechyběly ani starší pecky. Lidé v naplněném sále byli nadšení. Ačkoliv se na pódiu točila řada hostů, většinu koncertu utáhl Matěj Čech na pódiu sám, jen s mikrofonem, počítačem a měnícím se vizuálem za zády. Jedním slovem pecka.
„NAŽIVO: Mat213 zažehl oheň. Ódu na Slavii pěli i fanoušci jiných klubů“ Recenzi koncertu čtěte zde.
Petr Malásek
Foto: Pavlína Lindová
Nick Cave - 18. října v O2 Areně
Nick Cave se letos po pěti letech vrátil s výborným osmnáctým studiovým albem Wild God a vyrazil s ním a s kapelou The Bad Seeds na The WIld God Tour. Pražská zastávka se konala v O2 Areně a stála za to. Dvou a půl hodinový set byl postavený převážně ze songů z nového alba, které na mě zapůsobily nejvíce. V průběhu setu se střídala něžnost s humorem a apokalyptická dramatičnost s neskutečnou zběsilostí. Nick Cave zpíval jako znovuzrozený a předváděl všechny myslitelné i nemyslitelné polohy svého hlasu, doprovázen andělským vokálem Warrena Ellise a širokými sbory nad velkolepou instrumentací kapely. Byl to hudebně brilantní a emocionálně intenzivní koncert. Asi opravdu nejlepší z těch, které jsem u nás letos stihl vidět.
„NAŽIVO: Nick Cave nechal fanouškům nahlédnout do duše. Z O2 areny učinil svůj svět“ Čtěte zde.
Marek Reinoha
Foto: Marek Reinoha
P/\ST - 18. října v Paláci Akropolis
Jít na P/\ST znamená jít na naprosté vystříknutí energie. Moshpity, skákání do lidí a vše, co by se spíše očekávalo od metalových koncertu, se najednou objevilo na tom rapovém. Byla to jízda. A když k tomu přičtete, že si jako předskokana pozvali českého rappera Cringe Prince, byl to opravdu zážitek do plných.
Petr Malásek
Sanam na Babel Music
Loni jsem navštívil čtrnáct festivalů a zážitek tudíž překrývá zážitek, po pečlivé inventuře mě ale došlo, že dodnes nemohu zapomenout na strhující koncert kapely Sanam na březnovém festivalu Babel Music XP v Marseille. Tihle Libanonci totiž zdaleka překročili hranice běžné hudby.
Jiří Moravčík
Sepultura - 24. listopadu v O2 universu
Těžko, opravdu těžko vybírat. Nakonec bych zvolil asi pražský koncert Sepultury v O2 Universu. Byť v tomto případě dojem umocňuje, že to bylo v rámci turné na rozloučenou a nejspíš už je znovu neuslyším.
„NAŽIVO: Poslední koncert Sepultury v Česku. K dokonalosti chybělo žhavější publikum“ Čtěte zde.
Jarda Konáš
Foto: Bestsport / Jan Nožička
The National na Glastonbury
Na Glastonbury těch koncertů roku bylo o hodně víc, ale The National mě potěšili jednou věcí – myslela jsem si, že dojem dokonalosti, který jsem si odnesla před lety z Archy, nic nepřekoná. A Matt Berninger se tomu očekávání vysmál, roztrhal ho na maličký kousíčky, rozdrásal ho do krve a pohřbil pod tíhou intenzivních emocí a neuvěřitelné síly sdíleného šílenství. PS: I Coldplay se zase překonali, pro změnu sdílenou radostí.
Šárka Hellerová
The Streets na Glastonbury
Ani jsem nepočítal, že Mike Skinnera ještě někdy uvidím. Natož, že to bude takový zážitek jako na Other Stage na Glastonbury. Přišel, odložil telefon a klíče, vystrčil středostavovský pupek a se super kapelou za zády rozjel to svoje rapové vyprávění takovým způsobem, že nešlo odolat. Asi taky kvůli tomu, že byl doma a dokonale splynul s publikem. Nebo publikum s ním? No to už je jedno. Na tohle „mávání vlajkou“ do smrti nezapomenu.
„NAŽIVO: Glastonbury zrušilo britské volby. Premiérem bude Mike Skinner z The Streets“ Čtěte zde.
Honza Vedral
Foto: Honza Vedral
Viktor Sheen v O2 aréně
V O2 aréně už hraje z tuzemských umělců kde kdo. Ale to, co předvedl Viktor Sheen se tuzemským standardům vymykalo. Na koncert jsem šel bez očekávání, jako doprovod a s malou znalostí nových i starších věcí. A to, co jsem slyšel, viděl a zažil, mě úplně vtáhlo a odvařilo, i když to zrovna není „moje“ hudba. Koncert měl perfektní tempo a takovou vizuální show, během které hořel strop i Yzomandias, jsem od domácího umělce ještě neviděl.
Honza Vedral
Z PRVNÍ ŘADY: Světový Viktor Sheen. Ve vyprodané hale zářil jako Safír. Pohled Edy Vedrala čtěte zde.
Vypsaná Fixa - 21. srpna na Střeleckém ostrově
Udělat si ze Střeláku pokojíček a ukázat, že za třicet let se dá nastřádat fakt šíleně moc dobré muziky, naučit tu muziku slovo od slova mraky lidí, a přitom zůstat totálně sví… To je skvělý způsob, jak oslavit jubileum. Tyhle narozeniny si budou fanoušci pamatovat.
„NAŽIVO: Magická oslava třicetin Vypsané fixy“ Čtěte zde.
Šárka Hellerová
Yard Act na Glastonbury
Moci být na Glastonbury a zažít tam řadu skvělých koncertů je samo o sobě best of. Mám-li však jeden vypíchnout, tak to bude koncert kapely Yard Act z Leedsu. Letos vydala perfektní album Where's My Utopia?, které ve svém osobním žebříčku řadím mezi nejlepší letošní alba. Takže jsem na vystoupení těchto mistrů v zachycování absurdity moderního života zabalené do uchu lahodících melodií hodně těšil. Kapela naběhla na pódium se zpěvákem Jamesem Smithem v čele a spustila song Fixer Upper, čímž začal vysokooktanový set plný groovů a tanečních breaků. Od prvních tónů mě posadili na zadek. Slyšet songy Yard Act naživo byla čistá radost. Ta energie, která je patrná už na nahrávkách, se zmnohonásobila. Šílená kytarová sóla, mistrovsky melodické basové linky, sebevědomě přesné bicí a nad tím vášnivý a charismatický James Smith, kterého podporovaly dvě vokalistky. A když si jako speciálního hosta kapela pozvala Katy J Person, která si přišla zazpívat jejich společnou skladbu When The Laughter Stops, tak už to nemohlo být lepší. Byl to nezapomenutelný koncert, úchvatná smršť čistého hudebního šílenství. Za mne nejlepších koncertů letošního Glasta. A to říkám i při vědomí toho že jsem tam zažil i koncert Fontaines D.C. Prosím přivezte někdo Yard Act do České republiky.
„Úchvatná smršť a Yard Act.“ Vzpomínku na Glastonbury čtěte zde.
Marek Reinoha
Foto: Marek Reinoha