V dnešní době, kdy jsme ze všech stran zavalováni enormním náporem informací, může být občas těžké vytvořit si na dění vlastní názor, neboť všudypřítomný hluk nám brání ponořit se do sebe – do oázy klidu, v níž tkví naše pravé já.
Každý občas potřebuje chvíli o samotě. Na krátký čas vypnout a odpojit se od okolního světa, který se v současnosti mění někdy až k nepoznání v podstatě každý den. Skvělým způsobem, jak se od všeho oprostit, je uprchnout na chvíli do přírody. Ta je naší nedílnou součástí a kdyby tu nebyla, nebyli bychom ani my. Avšak ne každý má možnost nebo chuť se prostě jen tak sbalit a vyrazit za samotou. Přitom ve chvílích, kdy člověk může být sám a ve spojení s přírodou, se o sobě samém leckdy dozví víc než při svých obvyklých denních pořádcích. Na to se v nové skladbě snaží upozornit Vojtěch Dyk.
Šumavský otčenáš, autorské dílo Vojty Dyka, měl mít původně o mnoho složitější hudební doprovod. Od toho se však pražský rodák rozhodl upustit. Skladba nakonec vychází pouze z jediného tónu, který je doprovázen Dykovými dokonalými vokály. Vše je umocněno hlubokým textem, který je sice zakončen otřepanou frází, ‚že všichni lidé na světě mohou žíti v míru‘, ale duch skladby vzbuzuje pocit, že to není čirá fantasmagorie. Zaposlouchejte se do slov a představte si, že by se jimi lidstvo nechalo inspirovat.
Pokud chcete napsat píseň, která má být ve své podstatě mantrická, či obsahovat poselství, tak vám lidé musí věřit, aby uvěřili i jí. To by u osobnosti Vojty Dyka neměl být problém, neboť se veřejně projevuje jako vyrovnaná, přemýšlivá osobnost, která má co říct, a když něco říká, mívá to hlavu i patu.
Videoklip, který režíroval Petr Krejčí, se natáčel na zasněžených šumavských kopcích. Je doplněn záběry z dokumentárního seriálu Krajinou domova tak, aby představoval koloběh ročních období. Přesně vystihuje náladu skladby a poskytuje dokonalý audiovizuální požitek, díky kterému budete mít možnost se na chvíli zastavit a nechat za sebou všechny neduhy světa.