Pětice už se dávno nemusí zaštiťovat názvy kultovních spolků, z nichž vzešla. Dnes už je jistotou domácí alternativní scény a oblíbenou položkou letních festivalů. Její členové jsou přitom stále velmi aktivní i jinde a téměř všichni hrají hned v několika dalších seskupeních – Safenat Paneach vydali další nahrávku počátkem léta, personálně obměnění Esazlesa na ní aktuálně pilně pracují a měla by vyjít ještě letos. V září se přesto Povodí Ohře přihlásí už se svým třetím albem za sedmiletou existenci. Ponese název Místo odpočinku.
Prvním překvapením může být už jen pouhé jméno vydavatele – po malých značkách Stoned to Death a Naše desky, které se postaraly o předchozí nahrávky, tentokrát kapela zvolila letité a osvědčené Indies Scope. K setkání prý došlo po loňské účasti kapely na festivalu MikuLove. „Milan Páleš z Indies při nákupu merche domlouval s naším baskytaristou Láďou množstevní slevu. Potom, co všechny prodejní taktiky selhaly, Láďa zakončil nekompromisní větou: Já vím, že jsi legenda, ale oholit se nenecháme!“ směje se kytarista Bouše. „No a pak jsme se domluvili na vydání další desky…“
Album je také první, které kapela nahrála ve své současné sestavě, v níž původního druhého kytaristu Pana Mže nahradil František „Kvákadlo“ Štrébl, dříve známý z formací Velo či Code Name Linhart. „Františka bylo třeba nejdříve vizuálně přetavit a poté z něj vyždímat pokoru k pódiové práci. To byla, pane, fuška,“ konstatuje s potutelným úsměvem frontman Sisi a Bouše ho pohotově doplňuje: „A museli jsme mu objednat košili.“ Při bližším poslechu nového alba si ovšem nelze nevšimnout změn v charakteristice zvuku druhé kytary a několika vyloženě psychedelických sól. Kapela sice neubírá na intenzitě, ale zvolna opouští punk a dává přednost syrovému rokenrolu, který jen občas zvuk cigarboxu projasní vlivy americany a špinavého country.
Na předchozí tvorbu Povodí Ohře měly velký vliv Sisiho oblíbení básníci a podobně jako v dávných Esgmeq tak občas u písní nebylo úplně jasné, co je jeho vlastní text a co fragment zhudebněné poezie. Inspirací k aktuální nahrávce se stala mytická západočeská a německá postava Hanse Heilinga, ochránce Krušných hor. Pod českým jménem Jan Svatoš prý šlo o „posledního knížete duchů Země, vzduchu, ohně a vod loketského kraje“ a jeho matkou byla údajně víla z řeky Ohře. Lidová pověst o nešťastném Hansovi, který se z lásky k pozemské dívce vzdal vlastní nesmrtelnosti, se jak v západních Čechách, tak v Německu dočkala řady zpracování, přičemž o jedno z nejznámějších se postarali Bratři Grimmové. Sisi si ale vybral to nejméně pravděpodobné z nich. „Vycházíme z libreta z pera Filipa Eduarda Devrienta ke stejnojmenné opeře Heinricha Marschnera z roku 1833, které jsme za pomoci cizí i vlastní invence k nepoznání znetvořili,“ vysvětluje.
Téma zjevně mělo vliv i na hudební stránku: „Řekl bych, že je to víc písničkové a víc odlehčené než předchozí deska Dva trámy na kříž,“ zamýšlí se Bouše. I proto prý nepanovala jasná shoda, kde vlastně album nahrát – zatímco pro Boušeho bylo studio Golden Hive s Michalem „Amákem“ Šťastným, kde už kapela zaznamenala předchozí nahrávku, jasnou volbou, Sisi se prý nechal přesvědčit až po „dlouhém, předlouhém rozhodování“.
Povodí Ohře si po vydání alba navzdory jeho názvu Místo odpočinku až tolik neodpočine. Poté, co představí novinku na „domácí půdě“, v plzeňském klubu Pod lampou (8. 9.) je čeká celkem výživné podzimní turné, jehož součástí budou i křty v Brně (21. 10.) a v Praze (7. 12.).