V roce 2023 je čím dál těžší u nás narazit na mladou rockovou skupinu, která by měla ambice vyprodávat velké koncertní prostory s česky zpívaným repertoárem. Pražská pětičlenná kapela Jamaron v čele s charismatickou zpěvačkou Marií Dostálovou takového snu může dosáhnout. Kromě pěkných a promyšlených textů tahle parta zaujme i svým koncertním nasazením, které jsem měl nedávno možnost zažít na vlastní kůži na pražském Majálesu.
Jamaron si za svou kariéru prošli zajímavým vývojem, když od rockových a folkrockových písní postupně přešli k slušně našlapané muzice, v níž lehce koketují i s metalem. Právě jejich poslední album Generace (2022) mě zaujalo slušným zvukem a chytlavými písněmi, které se svou tematikou opírají o životní strasti i radosti muzikantů. Nejvíce mě však zaujaly poslední dva vydané singly Nepatrný ztráty a Outsider, na nichž skupina významně přitvrdila a také zrychlila. Ve srovnání se starší tvorbou musím konstatovat, že jim to velmi sedí.
Byl jsem proto rád, že jsem si mohl se členy kapely ještě před onou tragickou dopravní nehodou sednout v suterénu jednoho domu ve Strašnicích, kde Jamaron pravidelně zkouší v plně vybaveném studiu A2Z. Usedli jsme v útulné místnosti u producentského pultu s výhledem na nahrávací místnost plnou nástrojů a začali si povídat o minulosti, současnosti i plánech do budoucna.
Osudová balada
Ale po pořádku. První úspěch Jamaron zaznamenali s povedeným singlem Osudová balada z konce roku 2015, který postupem času nabral na YouTube úctyhodná čísla. Dnes má téměř 6 milionů přehrání a kapela ho považuje za zásadní odrazový můstek ve své kariéře. Kdybyste však tuhle baladickou a lehce zasmušilou skladbu a následné debutové album Nahá (2016) srovnali se současnou tvorbou, možná byste neřekli, že se jedná o stejnou kapelu.
„Připadá mi, že jsme se v té době nedokázali konkrétně žánrově profilovat. Kvůli tomu jsme dokonce dost stagnovali a přestali jsme nahrávat další muziku,“ vysvětluje zpěvačka Marie. „Ono je to ostatně slyšet i na debutu. Pár songů tam zpívám já, pár bratr a ségra také několik z nich. V té době se nám navíc líbilo hodně muziky – od folku přes pop až po rock,“ dodává kytarista Jakub a odkrývá tak, že tahle kapela je postavená na pevných rodinných vztazích.
Na debut Jamaron navázali albem Doma, které vyšlo až o tři roky později. Důvodem byla celá řada personálních změn a kapela potřebovala čas na ustálení. Přesto v té době i bez bubeníka začali Jamaron střádat nový materiál. Výsledkem nakonec byl další úspěch v podobě singlu Medvídci koušou, písni o mládí a životních změnách v dospívání, který dosáhl na YouTube rovněž solidních čísel. Potenciál byl zřejmý, stejně jako tušení, že kolem téhle kapely se „něco“ děje.
Jednalo se zároveň o jedinou píseň na albu, kterou Jamaron nahráli s živými bicími party. Na ostatních skladbách druhé desky si totiž kvůli absenci bubeníka museli všechen rytmus naklikat. Nahrávka i tak vznikala v domácích podmínkách. „V té době už jsme měli díky kontaktům povědomí o tom, jak desku správně nahrát. Proto jsem se začal učit s různými programy a to album natáčel doslova sám doma z obýváku. Můj pokoj se bez nadsázky stal studiem,“ vysvětluje kytarista Jakub Dostál, který dnes nad výsledkem tak trochu kroutí hlavou. „Když si ji dneska pustím, nejsem s ní moc spokojený. Dal bych dvakrát víc nahlas bicí a líp upravil zvuk kytar. Je z toho znát, že jsem to dělal ještě jako nezkušený zelenáč.“
Ještě v době dotáčení alba se k partě přidal i současný bubeník Václav Hejda, který dodal větší zápal a energii. Jamaron tehdy zažili rychlý restart. Neuběhly ani tři týdny a nový bubeník s kapelou okamžitě vystupoval na vyprodaném koncertu v Malostranské besedě. Jednalo se o koncertní křest videoklipu Habaděj přání. „Bylo to opravdu zběsile rychlé, dal jsem s kapelou tehdy jen pár zkoušek,“ vzpomíná na to Hejda.
Kapela velkých klipů
Jenže pak nastala doba pandemie. Aby nezahálela, půjčila si kapela nemalé peníze na produkci nových videoklipů k songům Kamikaze a O lžích a lidech, které se později objevily i na třetí a zároveň zatím poslední desce Generace (2022). Tu nahráli ve vyhlášeném nouzovském studiu SONO. „Museli jsme si půjčit prachy, protože jsme v té době zkrátka neměli moc příjem. Spousta umělců v té době netvořila. Proto jsem si řekl: Hele, když teď budeme tvořit, budeme mít před ostatními náskok,“ konstatuje Ondřej Dostál. A svým způsobem se to vyplatilo. Oba klipy nabraly opět slušnou sledovanost.
Ostatně, na Jamaron jsem osobně narazil právě přes klip k písni O lžích a lidech. Tahle baladická rocková skladba mě zaujala výbornou produkcí a především působivým vokálním výkonem Marie Dostálové, která oproti starším nahrávkám daleko lépe pracuje s barvou a dynamikou hlasu. Oba její bratři si navíc dobře rozumí s kytarovými linkami a utváří tak společně s bicími a basou pěkný rockový podklad. Nic tady nejde na sílu, zkrátka pohodová rocková skladba, jejíž texty vám navíc utkví v paměti.
Oproti ní je druhý singl Kamikaze mnohem našlapanější a přímočařejší vypalovačkou. Zábavný je právě jeho klip, v němž Jamaron jezdí v okolí opuštěného industriálního areálu v malých buginách. Celý tenhle vizuál nápaditě připomíná slavný post apokalyptický film Mad Max. A je to opravdu vzrušující jízda.
Člověk by řekl, že se kapela do tak náročného celodenního procesu natáčení klipů znovu nepustí, ale opak byl pravdou. Obdobným způsobem pak Jamaron natočili videoklipy k písním Jedenáct a Malý Berlín, jež se nakonec také dostaly na aktuální album. Zajímavostí je, že klip Jedenáct byl silně ovlivněn populárním americkým seriálem Stranger Things. Stejně jako ostatní vydané klipy z posledních let i tyto působí dosti profesionálně, mají nápad a člověk se při nich nenudí. Ale hlavně vytvořily základ pro sbírání dalších úspěchů.
Příklon k metalu?
Díky čím dál větší odezvě veřejnosti se kapela v posledních měsících nachomýtla k mladému a talentovanému producentovi Damiánu Kučerovi (známý i jako bubeník post hardcorové formace Skywalker), který s mladými rockovými, metalovými a corovými skupinami jednoduše umí pracovat. Právě u něj Jamaron nahráli své poslední dva (a za mě osobně nejpovedenější) singly Nepatrný ztráty a Outsider.
Zvuk obou nahrávek je parádně vypiplaný, což je dáno i skvělým zvukem bicích. Změna producenta kapele významně prospěla a proměnila zvuk, takže je mnohem ucelenější a chytlavější. Kooperaci s Damianem Kučerou si taky Jakub Dostál náležitě pochvaluje. „Šlo nám primárně o zvuk bicích a trošku i kytar. Když si poslechnete naše starší nahrávky, je v tom opravdu obrovský rozdíl. Damián je prostě profík a dokáže u nás v Česku z kapely dostat co nejlepší možný zvuk.“
Jeho bratr Ondřej zároveň dodává, že nový kapelní zvuk rozhodně není komerčním záměrem. „Pravdou je, že jsme kvůli tomu přechodu k tvrdší muzice přišli o pár fanoušků, kterým se naše hudba přestala líbit, ale větší část rockerů a možná i metalistů si získáváme. Někdo si možná řekne, že to byl záměr a kalkul, ale my jsme se prostě jen nebáli začít poslouchat naše srdce a jít si za svým. A také musím říct, že dřív jsme na tvrdší hudební vyjádření neměli koule. Teď už je máme, i Mája je má!“
Naděje rocku
Že by se z Jamaron začala postupně stávat metalová skupina? Podle členů kapely určitě ne. Jejich fanoušci se mohou naopak do budoucna těšit i na pomalejší a baladičtější skladby. Jak poznamenává bubeník Václav Hejda, pro kapelu je teď nejdůležitější si udržet vlastní zvuk a rozpoznatelný rukopis. I to je na téhle partě sympatické.
V závěru našeho povídání, jež značně zabředlo do kapelní historie, se Jamaron ještě více osmělili, a dokonce jsem tak od nich mohl slyšet ukázky z čerstvě nahraných singlů, které ještě nejsou zveřejněné. Ačkoli o chystaných novinkách nemohu nic konkrétního prozradit, fanoušci se mají rozhodně na co těšit.
Studená sprcha přišla pár týdnů poté, když jsme rozhovor dokončili. Smrt pětadvacetiletého kapelního producenta a baskytaristy Filipa Karlíka s kapelou otřásla. Na místě je tedy otázka, co bude dál, kterou jsem položil Ondřeji Dostálovi. „Chceme na přání rodiny i z vlastní vůle pokračovat v naplánovaných koncertech a uctít tak Filipovu památku. Výroční koncert k deseti letům kapely i celé podzimní turné proto odehrajeme, zřejmě se záznamem baskytary Filipa v pozadí. Během několika týdnů bychom měli vydat delší prohlášení, jak to bude s Jamaron dál,“ vzkázal fanouškům. Z výročního koncertu 25. října v pražském Lucerna Music Baru se tedy stane pocta a „show must go on“. Byla by ostatně škoda, kdyby to takhle talentovaná parta mladých muzikantů zabalila. Ještě toho mají hodně před sebou.
Seznamte se
Pražská rocková kapela Jamaron byla oficiálně založena v roce 2013 sourozenci Dostálovými. Skupina postupně nabírala baskytaristu a bubeníka na základě konkurzů přímo doma v pokoji sourozenců Dostálových. Od té doby si prošla řadou personálních změn na pozici bubeníka. Jedním z bývalých členů/bubeníků je i (dnes známý) popový interpret Dorian, který s Jamaron nahrál debutovou desku Nahá. Název skupiny vychází z prvních písmen jmen sourozenců Dostálových: JA, MAR a ON. Kapela se dle vlastních slov svévolně inspiruje životními událostmi svých členů a také okolními zájmy, o čemž vypovídá i jejich píseň Betelgeuse, jež je inspirovaná vědeckými spekulacemi nad výbuchem hvězdy. V posledních měsících se skupina výrazně posunula k tvrdší rockové muzice, přesto si zachovává svou charakteristickou tvář. V čele kapely stojí charismatická zpěvačka Marie Dostálová. Zbytek sestavy pak tvoří její bratři Jakub a Ondřej (oba kytaristé) a bubeník Václav Hejda. Do své tragické smrti (6. září 2023) byl členem skupiny také baskytarista a kapelní producent Filip Karlík. Ten se jako producent studia A2Z podílel na řadě hudebních děl a spolupracoval i s ikonami afrobeatu, jako jsou Jaywon nebo Reekado Banks. Vyjma Jamaron se věnoval také alternativnímu hiphopovému projektu Shizzle Orchestra, kde rovněž působil jako baskytarista.