„Já tě chtěl jenom mít rád, a teď nemůžu spát / Už jsem navždycky blázen,“ začíná píseň, která se skoro tři týdny držela na první příčce snad ve všech streamovacích platformách. Sesadit ji dokázal až král tuzemského streamingu Viktor Sheen, když pod svým alter egem BUKA vydal album Já, mé druhé já a Kristýna. Očekávali vůbec Gufrau a Viktor, že se Navždycky blázen stane takovým hitem?
Postáváme před kavárnou Kumbál na pomezí Letné a Holešovic. Uvnitř je totiž plno, což nikomu z nás nevadí. Alespoň mohou někteří kouřit… „Když to vzniklo, tak jsme si řekli: „Jo, to je hit!“ Ale to jsme netušili, jaký ta píseň bude mít mainstreamový přesah. Čekali jsme, že to bude další super alternativní hit na naší úrovni typu Potrvá, typu Bulgaria…“ vrací se společně k songu, kterým prorazili vlastní bublinu. Na všech čtyřech dvacátnících je přitom patrná upřímná radost z toho, že se jejich hudba líbí fanouškům.
Už při samotném domlouvání rozhovoru mi Jakub Maťko, hlavní DJ a producent Gufrau říkali, že rozhovor udělají i s Viktorem – rapperem, který se s trojicí podílel mimo Navždycky blázen také na EP Nožičky. K jejich spojení došlo náhodou na oslavě narozenin jednoho jejich společného kamaráda. „Přišel jsem za Hugem, který tam seděl s pivkem, a říkám: Já vím, kdo jsi. Ty jsi ten Gufrau. Já jsem zase z pastyvbacku a uděláme Nožičky,“ vypráví Viktor a shrnuje, co následovalo. „Vyšly Nožičky, vyprodala se Akropole a pak Navždycky blázen. To je průběh našeho přátelství.“
Ale nejsou to jen oni čtyři, kdo se ve virálním Navždycky blázen vyskytují. Je tu také Adam Rohony, se kterým se Gufrau sešli velice podobně jako s Viktorem. Na oslavě narozenin – tentokrát rappera Yeezuze2020. Přemluvil ho tehdy prý Viktor, zakecali se. A v „přátelské atmosféře rauše a divoké touhy dělat hudbu“, jak to popsal Hugo, nakonec nahráli společný track. A také si užili divokou oslavu, která skončila někdy ve čtyři odpoledne dalšího dne. Zajímavé je, že Rohony původně s písní hodně váhal. Nebyl si v té době jistý, jestli je to úplně jeho šálek kávy…
Otázka a odpověď
Právě beatmaker Kubmat se v Gufrau drží starého pravidla Hanse Zimmera o tom, že píseň má mít otázku a odpověď. Navždycky Blázen je správný příklad. „Je tam vývoj. Nejdřív říkáme, že je Navždycky blázen, ale pak Viktor vysloví, že to vypadá, že už ho bude mít ráda. No a pak je už najednou do tebe blázen.“ Je to životní teorie, kterou si tahle parta nese společně i do společné desky, kterou plánovala vydat ještě na silvestra loňského roku.
Když jsem se ale zeptal, jaká deska bude, nedostalo se mi moc konkrétních odpovědí. „Bude to něco mezi Calinem, Macem Millerem a do toho Billie Eilish…“ Kapela se shodla na tom, že bude album prostě a jednoduše barevné. Jeho cílem je zhmotnit rok společného přátelství mezi Gufrau a Viktorem. Obsáhne vše od akustických love songů až po hitovější dupačky. V době psaní tohoto článku už na světlo světa vyšla k Navždycky blázen také píseň Shy Lie Lie, kde se objevil i rapper Mat213. Právě s Matem Gufrau historicky spolupracovali na EP Gufrau213, kde se také nachází menší hit Poprvé.
Gufrau i Viktor jsou internetoví nomádi, kteří se během rozhovoru odkazovali na všemožné trendy a memy. Od citování textů rappera Tylera Durdena po píseň Chiary Svět, která se stala jedním ze zásadních memů českého internetu. Podobně jako u Mata213 (a jeho youtubové sérii Podcast Swag) všichni čtyři vyznávají neznatelnou hranici mezi tím, co si doopravdy myslí a co je jen vážně řečený vtip. Když mi jeden ze členů Gufrau řekl, že mu Mat213 slíbil k Vánocům nový telefon na točení lepších příspěvků na Instagram nebo že Hugo Wiesner hledá na internetu psa, kterého by si vzal na výlet karavanem se zpěvačkou Julií Kolínkovou alias Juli koli, bylo mi jasné, že pravda tvrzení je někde na půl cesty. Ovšem to, že Kolínková je podle něj nejlepší česká zpěvačka, myslel Hugo vážně.
Holešovice
Že vám ta jména nic neříkají? Zvykejte si. Je to právě tahle mladá subkultura, na niž Gufrau ve svých písních odkazují. Ale hlavní téma skupiny je rozhodně Praha – specificky Holešovice, podle kterých pojmenovali album z roku 2024. „Vyrůstali jsme tady a s náma i všechny ty divný projekty a nápady, který jsme měli ve třinácti,“ říkají. Holešovice jsou podle nich, jako když se vezme to nejlepší z České republiky a vměstná se to na jedno místo. Hugo Wiesner dokonce na posledním ročníku festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava prezentoval svůj krátký dokument o gentrifikaci Holešovic. „Je zábavný mít takový komplexní package toho všeho. Děláš hity a potom si do toho natočíš intelektuální film… Prostě abys měl všechno.“
Berou se vůbec Gufrau a Viktor jako rappeři? Ano, ale to hlavní pro ně je spolupráce s lidmi, se kterými mohou „vytvářet novou formu zvuku“. Nazvali se gangem, který vytváří zvláštní tracky. Více než rap je to budoucnost české scény a české hudby. „Jak máš ty velký monopoly na scéně, tak bychom rádi byli jedním z nich. Máš Rychlý kluky, Milion+ a potom tam někde v pozadí ať jsme my. Nová upřímnost, milí a citliví kluci.“
Závěrečné vzkazy fanouškům?
„Přijďte na koncert.“
„Scrollujte na TikToku.“
„Jenom ten, kdo opravdu věří, si může dovolit být skeptický.“
Poslední věta všechny rozesmála. Radost ze setkání s touhle partou ve mně přetrvala ještě řadu hodin. Gufrau a Viktor jsou zábavné rapové uskupení, daří se jim tvořit jeden hit za druhým. Jsou to Backstreet Boys generace Z? Podle mě ano a brzy se to ukáže!