Když jedné z nejúspěšnějších popových zpěvaček současnosti vyšla minulá deska Future Nostalgia, nacházel se svět na začátku pandemie. Z domovů se staly kanceláře, posilovny, restaurace, knihovny i herny v jednom. Roztančené album nesoucí se na vlně diska tak posluchačům poskytlo kýžený únik od svíravé a depresivní reality. A možná právě díky
hladu po protančených nocích v klubech se z něj stal takový hit. Nejenže se dva singly –
Don’t Start Now a Levitating – dostaly na druhou příčku prestižního žebříčku Billboard Hot 100, ale Dua Lipa získala za desku také Grammy či Brit Award a vysloužila si množství pochvalných recenzí.
S třetím albem má výchozí pozici možná o to těžší. Nejenže bude navazovat na komerční úspěch Future Nostalgia, ale zároveň se očekává, že za minulou érou udělá tečku a předvede zase pár nových kousků. Nic proto nenechala náhodě.
„Na desce jsem začala pracovat v roce 2021, ale až do června 2022 jsem vlastně nic pořádně nenapsala,“ přiznala zpěvačka serveru Billboard. Tehdy se poprvé ve studiu sešla s Kevinem Parkerem z Tame Impala. Spolupráci s ním si Dua Lipa vysnila o mnoho let dříve, vlastně už při práci na debutu.
„Pamatuju si, jak jsem pracovala na první desce a už si dělala poznámky k tomu, jak by měla znít moje třetí nahrávka. Zní to asi šíleně, ale mluvila jsem tehdy s jedním blízkým kamarádem a s Joem Kentishem z vydavatelství a říkala jim, že bych možná na třetím albu mohla dělat s Kevinem Parkerem,“ vzpomíná hudebnice pro magazín Time, na jehož titulce se v dubnu coby jedna ze 100 nejvlivnějších lidí světa objevila.
Zpěvačka měla jasnou strategii: pokud posluchači dobře přijmou její první dvě alba, vyslouží si tím možnost ocitnout se ve stejné místnosti s umělcem, jehož hluboce obdivuje. Parker se nakonec stal producentem všech jedenácti písní, které deska Radical Optimism obsahuje.
Britpop jako hybatel
Nové album popisuje Dua Lipa jako vyzrálejší. „Rozhodně nejsem stejná, jako když jsem psala první desku. Vyrostla jsem a hodně se naučila. Třeba brát věci tak, jak přijdou, nevidět vše hned negativně nebo jako krok vzad. Musela jsem vyrůst a poznat sama sebe i svoji cenu, ať už v byznysu, lásce, nebo přátelství,“ tvrdí zpěvačka. Dodala, že se vším, co za posledních několik let prožila, je nabíledni, že její třetí album zní… prostě jinak.
Zvukově se hudebnice nechala inspirovat britskými kapelami Primal Scream, Oasis, Massive Attack či Portishead.
Zároveň si ale všechny první tři singly z alba – Houdini, Traininak Season a Illusion – zachovávají našlapaný rytmus a tanečnost. Vzdát se korunky královny diskoték Dua Lipa evidentně neplánuje. „Je to samozřejmě pořád popová nahrávka, protože jsem popová umělkyně,“ tvrdí s tím, že onen britpopový prvek tkví spíše v tvůrčí svobodě a experimentování se zvukem.
Novinka působí z ukázek sebevědomě a i sama zpěvačka tvrdí, že právě silné sebevědomí je v její hudební kariéře aktuálně významným hybatelem. Vychází z něj i onen aspekt neochvějného, ba přímo radikálního optimismu, který má album v názvu.
„Je to myšlenka, která se mnou silně rezonovala. Když všechno berete jako lekci, ať už dobrou, či špatnou, a uvědomíte si, že i negativní zkušenost může přerůst v něco skvělého, vyrostete v silnějšího jedince,“ míní zpěvačka. Podle ní je výstup z komfortní zóny a adaptace na nečekané situace něčím, co člověka vyškolí.
Ukázalo se to koneckonců i u desky Future Nostalgia, která byla původně určena do svobodné a otevřené doby. Nakonec se však stala soundtrackem domácích diskoték vprostřed pandemie. Zpěvačku to naučilo nelpět na striktně vytyčené cestě a brát v potaz okamžik překvapení.
„Je důležité, abychom se naučili chodit skrz oheň a neskrývali se před ním. Není lehké být optimista, vlastně je mnohem těžší napsat něco smysluplného, hlubokého a emocionálního, když nejste na dně. Je to ale důležité, protože díky optimismu se posuneme dál,“ míní Dua Lipa, která si v začátcích svojí kariéry vysnila, že ovládne svět. Minimálně ten hudební.
Dnes už se nad touhle vzpomínkou sice usmívá, přesto se jí plán poměrně dobře povedlo zrealizovat. Patří k nejúspěšnějším zpěvačkám posledních let a svůj triumf neoslaví jen novou deskou, která vyšla 3. května, ale také v pozici jednoho z headlinerů festivalu Glastonbury. „O téhle chvíli jsem snila celý svůj život. Nemůžu se dočkat, až vás všechny uvidím na mém oblíbeném místě na zemi a postarám se o to, abyste si tuhle noc pamatovali,“ komentovala zpěvačka účast na festivalu.
Přesto ale dodává, že dělání muziky je jen zlomek toho, co ji naplňuje. „Svoji hudební kariéru miluju, protože mi dává spoustu příležitostí, jak se vyjádřit. Není to ale jediné, co mě dělá mnou samotnou,“ uzavírá. Těžko říct, co to znamená do budoucnosti.