„Zpočátku to vypadalo jako úplně debilní nápad,“ říká v rozhovoru pro Headliner MC Jacob o českých textech. Nakonec je to prý ale super. Prozrazuje taky, že na novém EP bude píseň pro jeho čerstvě narozeného syna: „Dětskou desku ani drum’n’bassovou ukolébavku s názvem Tatínek ale nečekejte,“ vzkazuje.
Jaká byla éra alba Superpowers? Byla to první deska se zpěvačkou Nvtvlií. Co tahle etapa Skyline dala a v čem vás jako kapelu proměnila?
Superpowers pro nás byla nová éra v pravém slova smyslu. Nejen proto, že to byla první deska s Natálií, ale po tak velké změně samozřejmě nikdo přesně nevěděl, co z toho vznikne. Osobně už to tak ale ani neberu, Natka je v kapele skoro pět let, tak se moc o novince mluvit nedá.
Říkáte, že chystané EP bude velmi speciální a zatím o tom nemůžete moc mluvit. Co už prozradit můžete?
Upřímně? Zatím skoro nic! Ale protože mám Headliner fakt rád, řeknu vám něco, co ještě nikdo ani netuší. Bude to naše první česká deska. Zatím je to vlastně jen experiment pro uši posluchačů a uvidíme, jak to celé dopadne.
Každopádně je to po těch víc jak pětadvaceti letech dělání věcí v angličtině vlastně strašně osvěžující.
V čem cítíte v nových písních největší posun nebo změnu oproti Superpowers?
Je to vlastně všechno nové. Skládání v češtině úplně otvírá brány nejen samotnému psaní textu, ale vlastně zkoušíme i jiné hudební vody, a tak nás to může unést skoro kamkoliv. Ale kupodivu, jak to vypadalo na začátku jako úplně debilní nápad, tak je to vlastně super. A moje máma poprvé bude vědět, o čem vlastně zpívám a rapuju.
Co byste si naopak z desky Superpowers chtěli nést i dál?
Rozhodně chceme, aby to bylo dostatečně hudebně kvalitní, myslím, že za poslední roky jsme to posunuli opravdu vysoko, samozřejmě má na tom velký podíl Hoffy.
Ale kvalita hudby a provedení je pro nás extrémně důležitá.
Některé novinky prý zazní i na Cargu. Už víte, které a kolik jich chcete zahrát?
Můžu vám slíbit jen, že nic neslibuju. Takže pokud se něco stihne opravdu dodělat do konce a stihneme to nazkoušet, tak jo, tak uslyšíte.
Jak jste s novým EP daleko? Co vás inspiruje? Co jste v souvislosti se vznikem nové desky prožili? Co plánujete?
Některé věci už mají poměrně jasnou tvář a tušíme, kam se to vyvine. Spousta věcí je s otazníkem, rozpracovaných. Člověk sedí daleko víc nad textem, jak říkám, jsme teď v pozici, kdy děláme věci, které pro nás nejsou úplně přirozené, ale to je podle mě v hudbě taky hodně důležité, nedělat jenom to, co jste zvyklí, ale zkoušet nové věci. Může vás to posunout dál.
Plán je dokončit EP a dostat ho co nejdřív ven. Pak budeme koukat do komentářů, jako když v dětství hledáte pod stromečkem, co jste dostali. Pak můžete usoudit, jestli to jsou bohaté Vánoce, nebo jste strašně zlobili a máte tam úplný houbeles.
Co se vám v poslední době stalo mimo kapelu, co se nečekaně propsalo i do nové hudby?
Stalo se mimino. Narodil se mi kluk, takže se všechno změnilo. Určitě na albu uslyšíte jednu písničku, která bude věnovaná jemu, textově je tam něco, co bych chtěl, aby si z toho vzal.
Myslím, že každý z nás do Skyline tahá kus svého života. Natálie několik let pracovala na sólové desce, já jsem se stal tátou a všichni máme vedle kapely další práci, vztahy, starosti a radosti. Život běží a my se snažíme držet s ním krok.
Může se vaše čerstvé otcovství nějak propsat do nové hudby Skyline víc než jen v textu jedné písničky?
Určitě může a asi už se to i děje. Nečekejte ale dětskou desku ani drum’n’bassovou ukolébavku s názvem Tatínek. I když bych pár rýmů z uspávačky už měl!
Rychle Luku zavři oči, plná prázdná, zkus nemočit. Být rodič vám dost přeskládá hlavu. Člověk ani netuší, že by někoho mohl mít takhle strašně rád. Tohle je úplně nějaký nový rozměr. I když vám to bude někdo vyprávět, tak to prostě v životě nemůžete pochopit, dokud tu vlastní radost nemáte doma.
Tohle se podle mě do textů dostane, i když tam nebude přímo napsané, že přebaluju dítě a oblaskám mu tváře.
Píšete, že koncert na Cargo Gallery bude speciální. Čím, kromě toho, že je letos jediný pražský?
Je to návrat na místo, kde jsme přesně před deseti lety křtili Jungle. Zároveň to bude rozloučení s érou Superpowers a snad první možnost slyšet část nového matroše.
Nebude to běžný festivalový set, který jenom přeneseme na loď. Chceme udělat pořádný samostatný koncert. Budou projekce, světla a u nás i dost zaručený mejdan. Což je věc, kterou jako kapela ovládáme velice dobře. Cargo je navíc hodně intimní prostor, takže tam mezi kapelou a lidmi prakticky není kam utéct. Což je přesně to, co máme rádi.
Jak jste zmínil, na Cargo Gallery jste v roce 2016 křtili Jungle a sami ten večer označujete za jeden z nejsilnějších koncertů Skyline. Co si z něj po deseti letech vybavujete?
Hlavně vedro, pot, minimum kyslíku a lidi úplně všude. Koncert se rychle vyprodal a ta loď byla nacpaná tak, že jsme měli chvílemi pocit, že z Cargo Gallery bude ponorka. Byl jsem navíc po nějakém sportovním zranění, takže jsem měl být údajně méně hyperaktivní. Přesto jsem skončil v kotli a na konci ještě u Radka za bicími, takže ten plán moc nevyšel. Taky si pamatuju, že Radek nedokázal otevřít šampaňský. Takže hudebně jsme byli připravení skvěle, námořnicky trochu hůř.
Které koncerty Skyline jsou pro vás nejpamátnější vůbec?
Po téměř tisíci koncertech se to vybírá strašně těžko. Určitě právě křest Jungle na Cargu, některé velké koncerty na Rock for People, křest Superpowers v Lucerna Music Baru a spousta vyprodaných předvánočních koncertů v Roxy nebo Akropoli.
Často to ale vůbec není o velikosti pódia. Někdy si z obřího festivalu pamatujete hlavně cestu a benzínku, zatímco malý klub vám zůstane v hlavě dalších deset let. Vždycky je to hlavně o lidech.
Tradiční vánoční koncert letos nebude. Proč ne a po kolika letech?
Cargo bude náš jediný samostatný pražský koncert a chceme veškerou energii soustředit právě do něj.
Letos jsme poprvé skoro po pětadvaceti letech vynechali klasickou klubovou sezonu. Hrajeme hlavně festivaly, pracujeme na nové hudbě a máme kolem toho několik dalších projektů. Nechtěli jsme přidávat vánoční koncert jenom proto, že se to každý rok dělá.