26. 8. 2022 | Dód | Foto: Bestsport/Ilona Gerasymova

Švédská kapela Sabaton rozložila pražské publikum na tanku a s pivem v ruce

Show švédské powermetalové kapely Sabaton překvapila svoji nečekanou organičností a hráčskou energičností. Na pódiu nechyběl tank, dělobuchy ani ohně. Celý večer zkrátka opanovala zákopová atmosféra.

Kapela vletěla na pódium s vojenskou dochvilnosti a cele vystoupení bylo zahájeno mohutnou salvou z tanku uprostřed pódia, který byl zároveň stupínkem pro Hannese Van Dahla (bubeník). Divize duchů (Ghost Division). Burácení výstřelů – většinu času rytmicky synchronizované s údery bicích se opakovalo v průběhu show ještě v několika písních.

Jméno Sabaton je pro svět powermetalu naprosto nutnou mantrou, a to i přes veškeré, především žánrové a subžánrové kontroverze, které vzbuzuje. Pro mě byl výlet do těchto končin velice přínosným zážitkem, a i když by se dalo objektivně tvrdit, že mnoho z tvorby kapely Sabaton stojí na největších klišé tvrdých žánru, je v jejich tvorbě i podstatný otisk originality a promyšlenosti.

Mezi jednotlivými bloky skladeb postupně hovořili členové kapely v krátkých vzpomínkových a humorných vstupech. To bylo příjemným zpestřením a celému setu, který jinak v rámci témat i hráčských dovedností působil velmi konzistentně, to velmi prospělo. Crowd-controling a bezprostřední komunikace s diváky je jednou z hlavních devíz Joakima Brodéna a Sabatonu. Nakonec nechyběla ani ona známá slova o zpěvákově původu a jeho vřelému vztahu k Praze, jakožto rodnému městu jeho maminky. Nejvíce se však řečnické výstupy prokládané lámanou češtinou věnovaly pivu, které kapela s velkou vazbou na Čechy evidentně ráda vychutnává. Při koncertě pak členové kapely popíjely pivo z plastových kelímků a v rámci hecování se s publikem následně předvedli i způsob hodný Švédských pohanů (Swedish Pagans) v drakkarech, když do sebe obraceli piva tzv. „na ex“.

Velice mě potěšila živá podoba písně Dreadnought o pancéřové bitevní lodi. Živá verze swingující skladby mě dovedla opět k tušení, pro které jsem však nikde v dostupných zdrojích a možných diskusních kanálech fanoušků nenašel žádnou oporu a to, že refrén písně je dost melodicky podobný nápěvu "It's a beautiful life, oh oh oh oh" z hitu Beautiful life od úplně jiné švédské populární skupiny - Ace of Base.

Působivé byly písně Solider of Heaven, Red Baron a asi nejtvrdším místem celé show pak byly již zmínění Swedish Pagans a Carolus Rex. Přídavek v podobě coveru AC/DC Highway to Hell mě zpočátku vyděsil, ale celá performance se záhy zvrtla v humorné pití piva a přešla do finální To Hell and Back. Do pekla a zpět za mocného vazbení kytar odcházejí Sabaton.

Nebyl to rozhodně koncert mého života, ale byla to zábavná, neskutečně vyčerpávající a tematicky zajímavá show. Po technické stránce se jednalo o dobře odehraný koncert s poměrně vyváženým zvukem. Je samozřejmě škoda, že kapela pouští symfonické pasáže pouze z playbacku, a že používá málo samplů skutečných zbraní, ale na druhou stranu – je to taneční metalová hudba a udělat jí tak jak je v pěti lidech, je už tak dost. Stavy vyprodaných sektorů, tisíce rukou ve vzduchu a sborové nápěvy vytvářející atmosféru sportovní sounáležitosti ostatně mluví za vše.

Věkové složení nebylo až tak různorodé, ale dá se u takového druhu hudby celkem očekávat absence nejstarších a mladších ročníků. Musím přiznat, že jsem byl před fanoušky varován z mnoha stran, a rovněž musím poctivě prohlásit, že nic z toho nebyla pravda, ani vzdáleně. Jedinou mou výtkou celé akci, a to rozhodně není nijak dílem fanoušků ani kapely, spíš organizátorů a těch, kteří tak činili, je, že mi nepřijde vhodné situovat jakékoliv petiční stánky v okolí místa konání kulturní události. Už tak stačí, že je stadion pro sport a kulturu v sousedství nákupního centra.

Sabaton předvedli v Praze dlouhou vyčerpávající show plnou hitů i písní z poslední desky a nenudili. Koncert měl skvělou atmosféru – kapela bavila publikum, se kterým bezprostředně komunikovala. Fanoušci se dočkali největších hitů a střílelo se z děla!