I o snímku, který nese název Scream of My Blood – křik mé krve – jsme vedli řeč před divokým vystoupením Gogol Bordello na Colours of Ostrava. „Je to skvělý festival, nehrajeme tu zdaleka poprvé a rád pozoruji, jak se posouvá dopředu,“ pochvaloval si.
Váš život se změnil po výbuchu Černobylu, bylo vám tehdy třináct. Jak jste to tenkrát prožíval?
Samozřejmě to byla pro mnoho lidí tragická událost, my museli s rodinou opustit místo, kde jsme žili, ale ironií je, že pro mě to vedlo k zajímavým objevům. Už jsem tehdy žil punk rockem, metalem a podobně. Najednou jsem se ocitl u vzdálených příbuzných ve velmi vzdáleném koutě Ukrajiny a poznal jsem blíž romskou část naší rodiny, což na mě mělo velký vliv. Kyjev byl tehdy uniformní, řekněme, že neoslavoval různé menšiny. Pochopitelně, byly to sovětské časy, to určovalo vše. Já jsem na venkově získal novou identitu a už jsem nežil jen punk rockem. Už tehdy se vlastně rodila tahle gypsy punkrocková kapela. Najednou jsem hudbu vnímal trochu jiným způsobem.
Nejspíš bych se vás neptala na ukrajinské kořeny a na to, jak Sovětský svaz ovlivnil vaše dětství, pokud by Rusko nerozpoutalo ve vaší rodné zemi válku. Dovedl jste si před dvěma lety představit, co přijde?
Ano i ne. Nějakou dobu, možná na pár let, se zdálo, že ta éra imperiálních ambicí skončila. Západní země se za svou imperiální minulost otevřeně omlouvaly a styděly se za ni. Jasně, Rudyard Kipling byl dobrý spisovatel, ale zkuste to dnes vyprávět mladým v Anglii, ukousnou vám hlavu a vysvětlí, že to byl imperialistický kretén. Zdálo se, že tohle už je za námi, a chvíli trvalo, než si člověk zvykl na tu nepředstavitelnou myšlenku, že se tuhle mentalitu někdo snaží vrátit. Je to tak strašně zastaralé. Rusko musí prohrát, jen bojuje s časem. Je to poslední agónie.
V to doufáte?
Netřeba doufat, když je jasně daný záměr. Naděje je patetické slovo. Nedoufejme, konejme. Chápete ten rozdíl? Lidé, kteří doufají, prohrají.
Písně z nového alba jste hráli i pro ukrajinské vojáky. Jaký je to pocit?
Album jsme natočili, než válka začala. Přidal jsem na něj pak jednu písničku, která je tím děním ovlivněná. A že jsme hráli pro armádu? Byli jsme v pravý čas na pravém místě. Vnímám to jako maximální potenciál muziky, takový to byl pocit. Tohle je asi nejvíc, co může hudba poskytnout. Není to jen zábava. Může být nositelem poselství. Pro mě je především nositelem poselství.
Vnímal jste to tak vždy, nebo to dřív byla třeba i jen zábava?
To bychom museli trochu víc do hloubky prozkoumat slovo zábava. Bavíme se o zábavě ve stylu Dua Lipy? Nevím. Tak jsem hudbu asi nikdy nevnímal. Naše hudba nikdy nebyla nic podobného. Existují skvělí baviči. Třeba Madonna a právě Dua Lipa, ale to není pro nás.
Jistě by s vámi polemizovaly a tvrdily, že i jejich hudba má poselství.
Jasně. A jistě mají pravdu. Ale ta zábava je na prvním místě. Je to formát určený k bavení lidí. A je modulovaný tak, aby jich zachytil co největší množství a ti nemuseli zapojovat příliš velkou představivost. Myslím, že naše hudba nikdy taková nebyla. Spojujeme dohromady velmi speciální skupinu lidí. Nesnažíme se přilákat každého. Možná se to dá formulovat tak, že jsme zábava pro konkrétní typ lidí.
Jaký typ?
Lidi s velmi intenzivním smyslem pro existenciální krizi. Lidi, kteří potřebují víc.
Pracujete během turné na nové hudbě?
To je, jako byste se ptala fontány, jestli tryská vodu. Jsou lidé, kteří jdou na pódium, tak něco přehrávají, a pak jdou domů, jako když padla. Jde jim o kariéru. Ale to nejsme my.
Ne všichni skládají neustále…
Ale jak už jsem řekl, nejsme jako ostatní.
V jakém smyslu?
V každém. Jsme v tom na doživotí.
Seznamte se
Dosud posledním albem Gogol Bordello je Solidaritine z roku 2022. Skupina už ale oznámila, že pracuje na dalším, které bude desátou deskou kapely. Ta debutovala v posledním roce minulého tisíciletí albem Voi-La Intruder. Frontman kapely Eugene Hütz je obklopen dalšími šesti hudebníky, přičemž po jeho boku je nejdéle houslista Sergey Ryabtsev. Skupina vznikla v New Yorku, ale jak říká její zpěvák v rozhovoru, její kořeny jsou kdesi na ukrajinském venkově. Tam je propojil s láskou k punk rocku a začal se rodit gypsy punk.