Z francouzských pláží je na večírky smetánky v Saint-Tropez přivedla Brigitte Bardot. Odtud už to byl jen krůček ke světové slávě. Hity jako Bamboléo, Djobi Djoba, Baila Me nebo Volare v brněnském Sono Music Clubu zazní v podání Gipsy Kings by Diego Baliardo. V této sestavě se ale znovu setkávají hned dva původní členové slavné kapely.
Jaký byl váš život před Gipsy Kings? Co pro vás bylo kromě hudby nejdůležitější?
Diego Baliardo: Všichni jsme tehdy hráli po restauracích a snažili se uživit takovým tím pravým romským způsobem života. Kromě hudby je pro každého Roma na světě na prvním místě rodina. Ta je v životě vůbec nejdůležitější. Pak jsme ale jednoho dne potkali Brigitte Bardot v Saintes-Maries-de-la-Mer a naše hudba ji nadchla natolik, že nás spontánně pozvala, abychom jí zahráli na narozeninové oslavě. Od té doby jsme hráli na všech jejích velkých večírcích a brzy nejen u ní, ale i pro spoustu dalších bohatých a krásných lidí, tehdejší smetánku z Azurového pobřeží. Byla to prostě bláznivá doba.
Canut Reyes: Brigitte si naši hudbu zamilovala, ostatně, my jsme samozřejmě byli také docela sympatičtí kluci. To přátelství nikdy neskončilo a hodně nám pomohla. Představila nás mnoha slavným lidem a díky tomu si nás pak začali zvát i na své večírky.
Diego Baliardo: Vzpomínky na tu fantastickou dobu v nás zůstanou navždy. Dokážete si představit, jaké to tehdy bylo pro pár Romů, kteří hráli na pláži nebo v restauracích, a najednou přijeli k Brigitte Bardot domů na její narozeninovou oslavu? V té době byla neuvěřitelně slavná, jedna z největších filmových hvězd na světě.
Kdy jste si uvědomili, že hudba, kterou hrajete, začíná přitahovat pozornost po celém světě?
Canut Reyes: Až ve chvíli, kdy nám producent řekl, kolik singlů jsme prodali. Nejdřív jsme tomu vůbec nemohli uvěřit. Teprve potom jsme začali poslouchat rádio a přicházeli za námi přátelé a příbuzní s tím, že naši hudbu slyší všude možně v rádiu, mnohokrát za den. A pak začaly přicházet nabídky na koncerty. Ten zázrak se stal skutečností a my jsme najednou mohli hrát svoji hudbu po celém světě.
Čím si podle vás získala tolik lidí?
Diego Baliardo: Romská hudba je klíč, který otevírá lidská srdce. Myslím, že právě proto máme s lidmi tak silné spojení. Je pro nás obrovským potěšením vidět, že kamkoli přijedeme hrát, je v publiku tolik radosti a zábavy. Lidé tančí, zpívají s námi – bylo to tak od úplného začátku a je to tak znovu i dnes. Je fantastické to sledovat. A jsme za to vděční, protože víme, že to vůbec není samozřejmost.
Na které chvíle s kapelou vzpomínáte jako na nejšťastnější?
Canut Reyes: Třeba na okamžiky, kdy si uvědomíte, že vás lidé poznávají na ulici, v restauracích a všude možně. U mě to byla docela legrace, protože s dlouhými vlasy a čelenkou mě šlo poznat snadněji. Byl jsem tak trochu „indiánský“ Rom. V osmdesátých letech jsme v Americe skoro nemohli vyjít ven. Bylo to opravdu šílené.
Kapela vás určitě zavedla na řadu pozoruhodných míst a událostí. Přinesla vám sláva také něco, o čem se vám předtím ani nesnilo?
Diego Baliardo: Samozřejmě. Přinesla nám setkání s celebritami a hvězdami. Začalo to už zmiňovanou Brigitte Bardot a celou tehdejší smetánkou na Azurovém pobřeží. To na nás opravdu udělalo dojem.
Co si pamatujete z večera, kdy jste poprvé vystoupili v Royal Albert Hall?
Diego Baliardo: Bylo úžasné vidět tolik lidí, kteří si nás přišli poslechnout právě na tak slavné místo. Když tam stojíte na pódiu a uvědomíte si, kdo všechno tam před vámi vystupoval, cítíte současně radost i obavy. Jste hrdý, že tam můžete být, ale zároveň musíte zůstat dostatečně pokorný, abyste podal co nejlepší výkon. Byl to neuvěřitelný zážitek.
Přizpůsobovali jste někdy vědomě svou hudbu tomu, aby oslovila mezinárodní publikum?
Canut Reyes: Vlastně ne. Každá píseň, kterou jsme udělali, byla od srdce. To je pro nás naprosto přirozené. Vždycky zpíváme a hrajeme s vášní, ne proto, abychom byli úspěšní. Dělat hudbu kvůli úspěchu je pro Roma trochu zvláštní představa. My ji děláme, protože to potřebujeme. Je to pro nás způsob, jak sdílet pocity a emoce. Když to má úspěch, je to skvělé, ale něco takového se nedá naplánovat.
Co se snažíte předat mladším hudebníkům, kteří s vámi dnes v kapele hrají?
Diego Baliardo: Chci, aby chápali, že hrají hudbu, která představuje určitý odkaz, a že v ní musí pokračovat se stejnou vášní a energií, s jakou jsme ji hráli a zpívali my. Myslím, že právě to je klíčový prvek hudby Gipsy Kings. Díky nim může naše hudba zůstat živá i pro další generace, které se v osmdesátých letech ještě ani nenarodily.
Kdybyste mohli pro budoucí generace zachovat jen jednu píseň kapely, byla by to Bamboléo? Pokud ne, kterou byste vybrali a proč?
Canut Reyes: Myslím, že máme tolik slavných písní a také krásných milostných skladeb, že je velmi těžké vybrat jen jednu. Když ale zpíváme tak známou píseň, jako je Montana, celé publikum má husí kůži.
Řada interpretů hrála nebo nově zpracovala skladby spojené s Gipsy Kings. Překvapila nebo dojala vás některá verze od jiného interpreta?
Diego Baliardo: Ani ne, ale vždycky je radost slyšet nové verze našich písní a skladby přepracované moderním a svěžím způsobem, díky čemuž jsou přístupnější i mladším posluchačům. Všechny takové coververze pomáhají našim písním žít dál – a snad se to bude dít ještě hodně dlouho.
Gipsy Kings by Diego Baliardo
Na jihu Francie se koncem sedmdesátých let zrodila kapela, která spojuje hudebníky z rodin Reyes a Baliardo. Dvěma romským rodinám se španělskými kořeny největší slávu přinesla jejich třetí eponymní deska, která v roce 1987 přinesla jejich největší hity. Dnes odkaz legendární kapely připomíná více projektů. Podzimní Groove Brno završí Gipsy Kings by Diego Baliardo.
Další tipy z Groove Brno
Slovenská formace BeatRoot 6. října v Kabinetu Múz odstartuje podzimní část koncertní série Groove Brno. 9. října se akce přesune do pražského Lucerna Music Baru, kde vystoupí španělský baskytarista Vincen García. Důležitým večerem bude 10. říjen, kdy společně budou slavit Dunaj (40 let) a B-Side Band (20 let). Společně to rozjedou na Flédě. O šest dní později v Metro Music Baru vystoupí se živou kapelou Prago Union. Na témže místě 17. října zazáří vynikající polská baskytaristka Kinga Głyk a 7. listopadu, též v Metro Music Baru, potěší publikum brněnští Narvan, speciálně pro Groove rozšíření o dechovou sekci. Letošní Groove vyvrcholí v Sonu – 8. listopadu s Gipsy Kings by Diego Baliardo.