Jejich vystoupení na Rock for People bylo kontroverzní. Rapper Ice-T, jeden z průkopníků spojení rapu a tvrdých kytar, naštvaně plival kolem sebe, urážel fanoušky i pořadatele a chvílemi bylo těžké rozeznat, zda je to jen role nebo to myslí vážně. V zákulisí při rozhovoru ale panovala pokojná atmosféra.
Když půjdeme úplně na začátek, jaké to bylo vyrůstat v Comptonu v 60. a 70. letech?
Já ve skutečnosti nevyrostl v Comptonu, odtamtud jsou NWA a tak, my jsme vyrůstali v South Central Los Angeles, to je kousek vedle. Chodili jsme do školy, která se jmenuje Crenshaw High.
Takže to byla méně drsná čtvrť než Compton?
Jo, South Central LA je trochu jiné. Taky tam je násilí a gangy, ale je to blíž centru, takže z jedné strany je Beverly Hills, z druhé Compton. Takové je celé LA, jsou tam zóny, kam můžeš klidně jít, vedle je špatná čtvrť a pak zase milionářské domy.
Jak jste se seznámili vy a Ice-T?
Znám ho od střední. On dělal breakdance, já hrál na kytaru. On s partou někdy tančili i přímo na hudbu, kterou jsme my hráli. A můj bubeník byl jeho dobrý kamarád.
Kdy jste pak začali hrát spolu?
Oba jsme dělali na filmu Breakin‘ 2: Electric Boogaloo z roku 1984. Takže asi pět let po střední. Ice totiž šel po škole k armádě, a když se pak vrátil, chtěl se věnovat hudbě, a tak kontaktoval mě, protože si pamatoval, že jsem už tehdy hrával. Vyprávěl mi o rapu a mixpultech a tak a já to moc nechápal, jsem muzikant a chtěl jsem hlavně hrát živou hudbu. Každopádně jsem dělal na jeho rapových nahrávkách, třeba The Girl Tried to Kill Me, ale pak jsme se dostali do bodu, kdy jsme už nemohli přidávat další nástroje, protože je neměl kdo hrát. A tak jsme si řekli, že musíme prostě založit kapelu.
Jak jste se naučil hrát na kytaru?
Učil jsem se sám, po sluchu. Poslouchal jsem R&B a pak mi někdo dal album od Deep Purple. Blackmore na mě udělal obrovský dojem, nikdo nedokáže hrát tak jako on na Machine Head. Lidi se mě vždycky ptají, jestli na mě měl vliv Jimi Hendrix. Ano, měl, ale Ritchie Blackmore a Jimmy Page mě ovlivnili mnohem víc.
Přijde mi, že v USA je Blackmore oproti Zeppelinům trochu nedoceněný.
Ano, je hodně nedoceněný. Lidi tady mají rádi Yngwieho Malmsteena, což je podobné, ale složitější. Mně se to líbí, ale je to na mě trochu moc, Blackmore mi sedne mnohem víc.
Takže jste se učil jen po sluchu, neměl jste žádné lekce?
Nějaké lekce jsem měl a učitel chtěl, abych hrál jako pravák. Říkal: „Kdybys hrál na klavír, taky nebudeš otáčet klaviaturu.“ Tak jsem se asi rok učil hrát jako pravák, ještě pořád bych to uměl. A pak jsem viděl Jimiho Hendrixe a říkal jsem si: „Tak počkat!“ Zkusil jsem si vzít leváckou kytaru a hrálo se mi líp, přišlo mi to přirozenější. No jasně, že jo.
A to ještě Jimi Hendrix měl alespoň struny v normálním pořadí, ne jako třeba Eric
Gales. (ten hraje na praváckou kytaru, aniž by upravil struny, takže je má v opačném pořadí, pozn. red.)
Jo, viděl jsem ho a nechápal jsem. Nebo ještě Albert King. Říkám si, jak to dělají? Umí to zahrát s dokonalým citem, a přitom to mají vzhůru nohama. V tom je kytara úžasná.
U Body Count často hrajete kytarové licky zároveň s tím, jak Ice-T rapuje, není to nutně tak, že by se vokály a sóla střídaly. Tak by mě zajímalo jak k těm aranžím a mixu přistupujete, aby kytara nepřebíjela vokály?
My prostě jenom hrajeme. U některých písní hraju od začátku do konce, jindy to trochu prostřídám, jak je potřeba. Nemáme na to žádný vzorec. Body Count nemá žádný vzorec. Prostě jdeme do studia a ono to nějak vyjde. Není to tak, že bychom se domlouvali dopředu, kdo co bude dělat. Je to trochu jako u Funkadelic, kde pod vokály George Clintona je spousta výborných kytarových partů.
Když skládáte pro Body Count, máte jasně rozdělené, že vy děláte hudbu a Ice-T texty?
Na začátku jsme já a Ice-T psali spolu, jako písničkáři. V posledních letech se mnou občas skládá Will Putney z kapely Fit for an Autopsy. Uděláme spolu hudbu, dáme ji Iceovi a on napíše text, který se tam hodí. Skoro nikdy to není tak, že by on napsal text a dal mi ho ke zhudebnění.
Podílíte se vy nějak na textech nebo jejich tématech?
Kdysi jsem si zkusil napsat pár textů, ale jinak ne. Maximálně občas nadhodím nějaký námět a Ice ho rozepíše, ale většinou je to všechno na něm.
Jaká témata jsou pro vás jako kapelu v současnosti důležitá?
Je to pořád stejné. Za posledních 30 let, co děláme hudbu, se vůbec nic nezměnilo. Klidně bychom mohli znovu vydat naše první album a bylo by pořád aktuální. Vlastně nemohli, protože v Americe je „cancel culture“. Nemohli bychom už vydat songy jako Cop Killer nebo KKK Bitch, zrušili by nás. Ale ty problémy tam jsou pořád.
S Cop Killer jste měli problémy už tehdy...
Ano, bylo to kontroverzní, ale nezrušili nás, pokračovali jsme dál. Teď vás za tohle zruší úplně. Měli jsme jednu písničku, která se jmenovala Fuck Every Night, nakonec jsme ji na album radši nedali.
Jak to vypadá s dalším albem Body Count?
Je hotové a čeká na vydání, zatím jsme z něj pustili pár singlů.
Seznamte se
Ernie Cunningham, známý jako Ernie C, je kytarista a autor většiny hudby rapmetalové kapely Body Count, kde zpívá a rapuje Ice-T. V hudbě dle vlastních slov vycházejí z Black Sabbath, Suicidal Tendencies a Slayer, v textech zpracovávají témata, jako jsou život v gangu, rasismus nebo policejní brutalita.