Pustit se do recenze žánru, ve kterém není člověk příliš ponořen, je vždy výzva, a v Headlineru se rádi do podobných dobrodružství pouštíme. Na paškál jsem si proto vzal, spíše ze zvědavosti, čerstvou desku Koukej se mnou od Annet X, která ctí duch aktuálních trendů světové pop music. Svou pověst schopné multižánrové zpěvačky na druhé studiové desce potvrdila a překvapila i poutavou atmosférou, která se nese celou nahrávkou.
Na Koukej se mnou je toho slyšet opravdu hodně. Někde dominuje popík po vzoru hvězd, jako jsou Rihanna nebo Jennifer Lopez s jasným R&B nádechem. Jinde naopak slyšíme přesně ty aktuální trapové prvky, kterými Calin, Yzo, Viktor Sheen nebo Nik Tendo lámou streamovací rekordy. Ostatně právě poslední dva jmenovaní hitmakeři zpěvačce zahostovali na dvou skladbách (Taksemitolíbí a ŠŠŠ). Dalším rapovým hostem na desce je pak slovenský Saul, jenž svůj hlas propůjčil písničce Točimtočimtočim. Paradoxně však právě tyto trapové singly netáhnou tolik jako zbytek desky, kterou si Annet X s NobodyListenem mohli klidně natočit bez nich.
ŠŠŠ s Viktorem Sheenem je běžnou hiphopovou skladbou, kterých jsme za posledních pár let slyšeli mraky. Fanoušci žánru ji možná ocení, ale těch klišé jako: „Š, š, š, shut the fuck up“ je ve skladbě zkrátka mnoho. Podobně pak na mě působí i kooperace s Nik Tendem… Prostě tohle už jsem někde slyšel a nepotřebuju to slyšet znovu. Naštěstí ne všechno zní jako tyhle, pardon, tuctovky.
Hned v úvodu zaujme dramatická Koukej se mnou, ve které vyniká poměrně pestrý hlasový rozsah Annet X. Ačkoli jí do podkresu hraje poměrně minimalistický beat, na úvod ihned zaujme a vtáhne do děje. Obdobně mě pak baví i love song Noční kontakt, jenž působí jako světový popový hit. Po lyrické stránce se sice nejedná o převratnou bombu, ale taková píseň se na dnešní diskotéce rozhodně neztratí.
Mým osobním favoritem desky je však skladba Dotknisemě, na které zahostoval dné. Tohle nečekané spojení totiž parádně zafungovalo a výsledkem je zamyšlená, až trochu ambientní skladba s příjemným, místy polyrytmickým beatem. Vhodné a zároveň krásné je i klavírní zakončení skladby, jež ji povyšuje na jinou úroveň. Na song navíc navazuje obdobně zádumčivá Blond, která taktéž patří mezi nejlepší stopáže desky.
Z alba vyloženě září mládí, radosti i strasti, které přináší. S tím samozřejmě souvisí i trochu pubertální texty, které kolikrát raději přehlížím… Ale to, že jde teprve o druhou desku dvaadvacetileté zpěvačky, ukazuje její nesporný talent. Ten by se však, alespoň podle mého názoru, dal využít i jinde než jen v žánru, jehož cílovkou jsou náctiletí a dospívající. A to nemyslím nijak ve zlém. Annet X zkrátka umí do muziky vložit emoce a také se barvitě projevit, čímž tak trochu narážím i na zbytečné množství využitého autotunu a dalších hlasových efektů.
Závěrem ale zaslouží velkou pochvalu i samotný producent NobodyListen, jehož cit pro solidní zvuk samotného instrumentálu alba je neoddiskutovatelný. Od sekavě ambientního intra Zavři oči po závěrečnou, melancholicky laděnou V oblacích se deska fajn poslouchá a kromě místy otravných partů s populárními rapovými hosty baví i svou lehce zádumčivou atmosférou. Navíc řada písní zde zní opravdu světově a celek drží dost nekompromisní koncept. Za to dávám velký palec nahoru.
Verdikt: 75%
Annet X už v dvaadvaceti letech ukazuje hudební vyzrálost. K promyšlenějším a poutavějším textům jí však zatím chybí nějaké ty hudební i životní zkušenosti. Album totiž místy zní víc než jako generační výpověď jako zpověď mladistvé, bláhové dívky. I tak má ale slušně nakročeno a jsem zvědav, jak bude Annet X znít třeba za pět let.