Kapela na albu pracovala s producentem Eddiem Stevensem, známým díky Zero 7 a Moloko, nebo spoluprací s Róisín Murphy, jeho partnerkou Janou Kirschner, ale i Druhou trávou Roberta Křesťana. Lze se proto domnívat, že právě on Manon Meurt v dobrém smyslu nakopl k novému zvuku, ze kterého při poslechu příjemně mrazí v zádech. Ten zvuk je svým způsobem unikátní, fascinujícím způsobem členitý a neskutečně komplexní, na čemž má zásluhu i škála použitých nástrojů. Jsou mezi nimi bouzouki, lyra, cello, mandolína, saracénská loutna nebo xylofon a zní k nim také industriální prvky a ruchy. Aniž by kapela úplně opustila hypnotické krajiny shoegazu nebo dream popu, v nichž jsme ji byli zvyklí potkávat, tak se na nové nahrávce přirozeně pohybuje od trip hopu přes grunge a indie pop až k folkovému ambientu nebo dream doomu inspirovanému Chelsea Wolf.
Každá skladba alba se postupně rozvíjí v nádherných propracovaných kompozicích přirozeně vyvažujících niternost a dynamiku. Odhalují se jednotlivé vrstvy a textury a společně fantastickými vokály tvoří geniální pohlcující atmosféru. Od úvodní, současně jemně i tvrdě znějící Timeless s éterickým vokálem nad jímavým klavírem, doprovázeným komplikovanou basou a šumícími synťáky prořezávanými kytarou, přes Peony Garden, jednu z nejlepších skladeb alba, ve které i ticho mezi jednotlivými údery bubnů hraje, až k uhrančivé naléhavosti Marrow končící všeobjímajícím hlukem. Od poeticky zvukomalebné Moonflower přes křehkou folkově laděnou Linen ve valčíkovém rytmu s nádhernou kytarou až k vrcholu celého alba, závěrečné postupně gradující Mirrors, v níž hypnoticky deklamovaný text kontrastuje s až hrozivě kvílejícím refrénem.
Ať už si jehlu gramofonu zapíchnete mezi jakoukoli drážku alba, obejmou vás éterické zvukové krajiny, pohltí napětí a naléhavost, nebo posadí na zadek hlukové plochy.
Verdikt: 91%
Manon Meurt na novince našli sami sebe. Unravel je výborné a vzrušující album, jež nelze nemilovat. Album, které přináší jedinečný intenzivní hudební zážitek a které díky rovnováze niternosti a dynamiky i kompoziční preciznosti a muzikantské zručnosti chytne a nepustí. A po skončení ho chceš slyšet znovu. Je to album, v němž si každý může najít to své. Za mě aspirant na album roku.