Posuďte sami – Vít Beneš, Vojta Říha a Václav Zima jsou bývalí spoluhráči Radima Hladíka v Blue Effectu a ten si odjakživa potrpěl na solidní spoluhráče. Za geniálního Radima na albu zaskakuje Roman Helcl z November 2nd, mimochodem účastník pověstného Radim Hladík Tribute. Pokud ovšem čekáme, že Vanua 2 hrají něco v duchu Slunečného hrobu, chyba lávky! Tohle je hudba v Čechách málo vídaná, hudba na pomezí soulu, rocku, možná i popu, a navíc občas s velmi lehkým jazzovým popraškem.
A Yannick Tevi? Ten má v sobě to, co my Evropané postrádáme. Soul neboli duši. Cítíme, jak zpívá s opravdovou láskou, těší se s každým tónem, užívá si melodie. Nic neřeší, buď se mazlí po sealovsku s ploužákem, nebo si vychutná blues v In Front of You, stingovsky laděnou Baby Face nebo rockovější Wasting Time. Někdy z něj zní Marvin Gaye. Možná je místy víc jednotvárný, než by mohl být, ale čert to vem.
První pohled na Two of Us může posluchače vylekat – deska začíná skladbami Two of Us a Come Together. S Beatles má ale společné opravdu jen názvy. Obsahuje jedenáct poměrně různorodých skladeb, které se kapela snaží (a celkem úspěšně) spojit do jednotného soundu.
Vanua 2 přišli s deskou, jenž spojuje kvalitu s poslouchatelností. Solidní rytmika podporuje Víta Beneše, který má se svými klávesami velkou zásluhu na kompaktním zvuku kapely a zvláště v ploužácích, jako je například závěrečné Loneliness Is Killing, vytváří ohebnou atmosféru, typickou pro černou hudbu.
Moc zajímavá je role Romana Helcla. Je neuvěřitelně ukázněný, pečlivě pracuje na kapelu, a když dojde na jeho sólo, a má jich na desce několik, čeká nás promyšlená kreace, která dokonale zapadne do výsledného soul rocku. Připomíná tak Robbieho McIntoshe z Average White Bandu (a později od McCartneyho). Potlačený nebo utajený oheň, tak by se tomu dalo říkat.
Stojí za to se zastavit u titulní písně. Two of Us zpívá s Yannickem Žofie Dares. Jako kdyby ji celkový charakter nahrávky osvítil, tak se připojuje k Yannickovi s elegancí a zároveň s emocionální silou, jež staví skladbu o mnoho stupínků výše, než bychom od ní čekali.
Verdikt 85%
Je to krásná deska od muzikantů, od nichž byste něco takového nečekali. Tak to bývá, když si tvůrci na nic nehrají a nechají se unášet jen a jen emocemi. U machrů jako oni to ostatní pak přijde samo.