Obrázek k článku RECENZE: United Flavour se na své nejlepší desce vykašlali na žánry
| Lukáš Rešl | Foto: Archiv kapely

RECENZE: United Flavour se na své nejlepší desce vykašlali na žánry

Pražská mezinárodní parta United Flavour patří suverénně k tomu nejlepšímu, co u nás v rámci žánru reggae a příbuzných žánrů lze slyšet. Jejich nová deska se španělským názvem Música Con Conciencia tuto pozici ještě více upevňuje. Rozbili na ní i žánrové okovy a zní to skvěle.

Patřím mezi lidi, kteří reggae hudbu moc neposlouchají. Pohodová a uvolněná atmosféra písniček v typicky houpavém tempu se mi v metru do sluchátek příliš nehodí, a pokud chci poslouchat muziku, raději sáhnu do jiných hudebních vod. Jenže United Flavour jako by tenhle pocit, a možná i trochu předsudek, že reggae je hudba pro kolektivní pobavení u pivka a špeku, touhle deskou zlomili.

Jistě, United Flavour nejsou úplně typickou reggae kapelou. V minulosti vždy sahali i po elektronice, hip hopu, world music a experimentovali i s ambientními plochami. Díky mezinárodně poskládané sestavě, které dominuje hlas španělské zpěvačky Carmen, by neznalý asi jen těžko tipoval, že se jedná o skupinu ze srdce Evropy. A možná v tom tkví jejich kouzlo. Totiž že v muzice a skrze nástroje zcela čitelně odráží náladu všech svých členů a především bezbřehou muzikantskou otevřenost. Přesto kapela umí nahrát desku, která má pevný koncept, logiku a určitou sjednocenou náladu.

A právě náladu desky bych v této recenzi vypíchl, protože Música Con Conciencia v sobě ukrývá mnohem více, než se na první poslech může zdát. Na rozdíl od repertoáru z minulosti se United Flavour pouští i do dramatičtějších partů, lépe pracují s dynamikou, a přesto si zachovávají ten, dovolte mi to anglické slovíčko, tanečně letní vibe. Řekl bych, že to nejlépe vystihuje eponymní písnička Música Con Consciencia s hostujícím zpěvákem UCee, z ní určitá naléhavost a dramatičnost vyloženě čiší. Podobně pak zaujme gospelový podklad ve třetí stopáži Divide, kterou osobně považuji za nejlepší na desce.

Jinak ale United Flavour samozřejmě excelují i v tom, co si už v minulosti dokázali. Přirozeně implikují do reggae prvky R&B, latino music i svérázného rapu. V podstatě žádná ze třinácti stopáží na desce nijak nevyčnívá z kompaktního celku jejich hudby, a to i přes enormní množství nejrůznějších zvuků a kompozičních nápadů. Navíc zde nic nepůsobí jako nesourodý mišmaš, a dokonce i kombinace angličtiny, španělštiny a češtiny desce jenom prospívá a přidává na barevnosti.

Moc rád bych vypíchl i „živost“ a „naturalitu“ alba, kterou demonstruje zejména famózní vokální výkon Carmen. Posluchače atmosféra nahrávky přenese na pláž, kde má pocit, že hudebníci hrají okolo něj. Moderní „přeprodukovanost“ vás tady opravdu nezastihne, což muzice tohoto formátu jedině sluší. Zároveň ale oceňuji zapojení aktuálních beatů a samplů, jež album oživují.

Přiznám se jen, že jsem se trochu zasmál u písničky Canto, kde zahostoval s českými slovy Cocoman. Připadá mi v jádru hodně primitivní, ale v podstatě až vtipná díky jednoduchému bicímu rytmu a opravdu velmi lehkomyslnému textu. Závěrečná Spiritual Groove vše vrací zpátky do té nosné letní nálady, v níž je místo i na lehkou naléhavost. Pěkné zakončení desky, která by při střetu se zahraniční špičkou žánru rozhodně obstála na výbornou.

Verdikt: 90%

United Flavour ukazují, že reggae je naprosto svobodným žánrem, jenž může absorbovat i prvky muziky s diametrálně odlišnou náladou. Na pozadí výborné produkce se kapela tasí s jednou ze svých nejzábavnějších desek, na které si každý otevřený posluchač najde to své. Až na několik málo žánrových klišé se jedná o opravdu vynikající nahrávku.