Jinjer. Kapela, kterou si metalový svět okamžitě spojí s hitovým živákem Pisces, jenž před sedmi lety uhranul širokým hlasovým rozsahem zpěvačky Teťany Šmajljuk a úchvatnou instrumentální hrou zbylých členů souboru. Jejich čísla na streamovacích platformách dosahují výšek, o kterých může drtivá většina progresivních metalových kapel jen blaze snít; pestrý vokál charismatické frontmanky společně se schopností dostat do složitě komponované a na poslech náročné muziky uvěřitelné emoce zkrátka dělají z Jinjer jedinečnou kapelu.
Jinjer letos slaví sedmnáct let existence, ačkoli nové album Duél má k oslavě hodně daleko a kapela skrze něj spíš beznadějně zvedá prostředníček směrem ke Kremlu. Na rozdíl od jiných ale s obří noblesou a elegancí. Na Duélu je úchvatná kompaktnost jednotlivých stopáží. Album je – pro Jinjer typicky – plné hutných riffů, disonancí a vyladěného zvuku jednotlivých jasně rozeznatelných nástrojů. Pro metalové fajnšmekry se jedná o luxusní poslechový zážitek, který trvá přesně 43 minut a nenudí ani chviličku.
Fantastická Teťana Šmajljuk
Oproti předchozím čtyřem deskám se Jinjer ukazují snad na ještě vyšší skladatelské úrovni. Singl Green Serpent má překvapivě místy až beatdownové tempo. Dynamicky proměnlivá skladba, jejíž úvodní kytara připomíná zvukem legendární soundtrack počítačové hry Diablo 2, je rozhodně tím nejvýraznějším, co na celkem jedenáctiskladbové desce nalezneme. Naprosto fantasticky tady své největší přednosti ukazuje Šmajljuk, která od vysokých čistých pasáží přechází plynule do hlubokých a mocných growlů. Tahle holka je prostě zvíře, za ty roky ovšem svůj vokál vyladila natolik, že její projev působí až vznešeně a velkolepě.
Basák Eugene Abdiukhanov je schopný prsty vyloudit tak charakteristicky hutný basový tón, že by své mistrovství mohl vyučovat na nejprestižnějších konzervatořích po celém světě. Kytarista Roman Ibramkhalilov zase umocňuje profil kapely nekonečnou dávkou riffů a složitými stupnicemi. Celý tenhle kolos by nemohl fungovat bez matematicky přesného bubeníka Vladislava Ulaseviče.
Inspirace Kafkou
A co teprve noblesa, se kterou kapela kritizuje ruský establishment v čele s Vladimirem Putinem, jak to ukazuje hardcorově pojatý protestsong Rogue, který odsuzuje Putinovo jednání slovy: „Collecting blood is his ambition / he sets so light the value upon lives / each despicable decision / activates his dreadful knights.“ V podobně napjatém duchu se nese celá deska. Šmajljuk a spol. si ale berou inspiraci třeba i z myšlení Franze Kafky, na jehož tvorbu a přemýšlení odkazují ve skladbě po něm pojmenované. Skladatelský um potvrzují také písní Tumbleweed, která pro změnu odkazuje na vzdor měst a obyčejných lidí vůči agresi z východu.
Jinjer se vytasili s deskou protkanou silnými emocemi, která nejenže obstojí v čase, ale může posloužit i jako příklad, jak lze uchopit album kritické vůči politické mašinérii a oslavit sílu obyčejného lidu, který válku nakonec vždycky odnese nejvíc.
Verdikt: 94%
Duél je monumentální album s chytře pojatými texty i celkovou náladou, které Jinjer ukazuje na absolutním instrumentálním vrcholu. Kapela stále dokáže nabídnout bohatý zvukový zážitek, aniž by nudila přehnaným honěním ega jednotlivých muzikantů. Tahle deska je nejen oslavou svobody, ale i muziky jako takové.