Přispěla k tomu jistě i neplánovaná přerušení činnosti, hlavním důvodem je ale nepochybně to, že Genesis, tedy první kapitola Bible, je vším, jen ne jednoduchým textem vybízejícím k tanci či veselení. Ostatně jako celý zbytek Bible.
Spolektiv na Genesis začal znovu pracovat po obnovení, ale i dle slov kapely, nejvíce k dokončení projektu nakonec přispěla doba covidová, která muzikantům dala možnost ponořit se do tématu hlouběji, nebojím se říci – niterněji, než kdyby vše řešili běžně po práci. A tak mohli jednotliví členové nad vším v klidu přemýšlet, zkoušet různé cesty, včetně slepých uliček a návratů z nich na hlavní ulice, nebo intenzivního zkoušení přepsaného materiálu. Ostatně ony se úzké pěšiny poznání málokdy kříží s autostrádami nevědomosti…
Genesis, tedy jak už název napovídá, propojuje biblická témata s moderní hudbou. Ačkoli v dnešní post-faktické době je i výraz moderní, ve spojení s hudbou vytvořenou kýmkoli starším dvaceti let, dost eufemismem. Na desce tedy nenajdete žádné elektronické výboje, je prosta tanečních rytmů nebo laciných a na efekt vystavěných prvoplánových popových odrhovaček. V tomto ohledu je album příjemně „starosvětské“, muzikanti skutečně hrají na hudební nástroje, a navíc je virtuosně ovládají. Budete-li album pozorně poslouchat, zjistíte, že není starosvětské ve smyslu folkového zvuku kodifikovaného tuzemskými dinosaury v osmdesátých a devadesátých letech minulého století. V tomto punktu je naopak vlastně hodně moderní a nelze přeslechnout ozvuky třeba Marsyas z období jejich prvního alba nebo aranžérské fórky, které byste spíše předpokládali na Stingových sólových albech. V klidných polohách pak cítíte, že se v kapelní zkušebně často poslouchá třeba i Mike Oldfield. Skvělé na tom všem je, že se nebudete nudit ani vteřinu, neb nikdy netušíte, kam vás Spolektiv s dalším breakem, mezihrou či instrumentací pošle přemýšlet…
Nicméně stěžejní částí jakéhokoli pokusu o úpravu Bible je přebásnění textů. Toho se chopil Vladimír Mátl a vytvořil texty inspirované Starým zákonem. A svou práci odvedl velmi dobře, nepodlehl totiž strohé nerytmičnosti a nelibozvučnosti originálu. Možná i onen již zmiňovaný časový odstup od prvotní práce na projektu způsobil, že nakonec kapela došla až k Novému zákonu. Projekt Genesis se tak rozkročil nad oběma světy, tedy jak nad kronikou židovského národa, či návodem pro přežití kmene v poušti, tak i ryze duchovní částí Bible, která Boha opisuje mnoha dalšími slovy… O texty se v této části postarali Michal Novotný, Eva Suková či Ladislav Vondrák.
Čtvrté řadové album Spolektivu Genesis je tak velmi neobvyklým dílem, které nabízí jak prostor k zamyšlení, tak i intenzivní zážitek z hudební složky. Písně vás ústy interpretů nenásilně vedou krajinou prastaré víry v kontrastu s mnohdy hrubou realitou současnosti, kdy akcentují věčnou nepoučitelnost lidstva na pozadí víry v dobrý konec cesty plné omylů… A i vy, jste-li jako já naprostými pohany, které institucionalizovaná víra nejen odrazuje, ale i děsí, si najdete své verše a svá poselství. Mnohdy ve velmi překvapivých souvislostech. A nemusíte se bát, že by šlo jen o další kostelní sbor, který do vás bude pod tlakem rvát své přesvědčení…
Verdikt: 80%
Vnímavost, citlivost a humanita v krystalicky čisté podobě… Tak je třeba k albu Genesis přistupovat. Nepojednává o kodifikované představě, rigidní víře, zabývá se hledáním cest k sobě v nás samotných…