Obrázek k článku RECENZE: Štěpánka Balcarová je výjimečná. Sdílí emoce skrze tóny trubky
| Dód | Foto: Václav Jirásek

RECENZE: Štěpánka Balcarová je výjimečná. Sdílí emoce skrze tóny trubky

Album trumpetistky a skladatelky Štěpánky Balcarové odhaluje nejen veliký talent, ale velmi precizní práci s konceptem. Ten vychází z emoční kategorizace od amerického psychologa Roberta Plutchika, který Balcarová rozvinula podle příslušných šuplíčků do tematických písní. Na albu tak skrze tóny trumpety a dalších nástrojů zaznívá radost, důvěra, strach, překvapení, smutek, odpor, hněv či očekávání.

„Prožívání některých emocí dostává s výchovou dětí úplně nový rozměr. Dříve jsem si třeba myslela, že vím, co je to hněv – jak si ho vysvětlit, vyvodit důsledky a pak ho v klidu přijmout. S dětmi se ale člověk dostává do situací, kdy tento odstup nemá, a učí se poznávat každou emoci jako by nanovo, do větší hloubky a na dřeň. Tento princip se nepromítá jen do negativních emocí, ale naštěstí i do těch pozitivních. Každou z nich jsem se naučila vnímat úplně jiným způsobem,“ komentuje téma desky Balcarová. Ta mimo hru na trumpetu, skladatelskou činnost a dirigentství také vede jazzový big band Concept Art Orchestra a česko-polskou kapelu Inner Spaces.

Koncepční album s repertoárem, jenž měl koncertní premiéru v srpnu 2022, nahrála s česko-polským kvartetem ve společnosti Nikoly Kołodziejczyk (klavír), Jaromíra Honzáka (kontrabas) a Grzegorzyho Masłowskiho (bicí). Ti se podíleli také na nahrávce Life and Hapiness of Julian Tuwim a živém albu Štěstí, které obsahuje orchestrální verze téhož repertoáru.

Tematické zpracování emocí lze dobře rozeznat například v písni Anger (hněv), která začíná břinkajícím perkusním sólem, jež okamžitě asociuje pocit návalu vzteku, při kterém si mnoho lidí uleví úderem něčím o něco. Ve skladbě Fear (strach) pak kombinace zasněného klavíru, táhlých, až kulatě všeobjímajících tónů trubky a pomalého tempa vytváří dokonalou noirově útulnou atmosféru, která je ze svého pohodlného předení vyrušena děs vyvolávajícími hlasitými tóny klaviatury. Bublající, až „přetékající“ kotlík tónů klavíru ležících na táhlé basové lince v Disgust (hnus) je v závěru pohlazen několika tóny trubky, jež jako by nad tím zlomila hůl. To asi, aby se hned v úvodu následující Joy (radost) mohla zatetelit pozitivní radostí tónů svižné skladby.

Album doprovází klip, který představuje hudebníky při studiové práci, a k celkovému obrazu nahrávky sedí perfektně. Záběry, jež podtrhávají virtuozitu muzikantů a zachycují uvěřitelnou lidskou euforii tvůrčí práce, fungují skvěle. Osobně jsem měl po zhlédnutí Trust (důvěra) opravdovou důvěru v to, co na tak nádherném albu ještě uslyším. A zklamán jsem nebyl.

I přesto, že v rámci témat a názvů písní nabízí album skladatelky a trumpetistky Štěpánky Balcarové širokou škálu nálad a rozličných pohledů na emoce, jako celek drží velmi při sobě. To není dáno pouze úrovní instrumentálních výkonů a vysokou úrovní hráčů, ale také velice efektivní a především dokonalou prací skladatelky. Výsledek je velmi soudržný, jemný, formálně hudební, bez příznačných nekonečných pasáží „improvizací“, které neruší noir-jazzovou atmosféru.

Verdikt: 90%

Výjimečná nahrávka od výjimečné autorky. Je pro mě radost poslouchat českou hudbu, která je na úrovni absolutní světové špičky, a přitom zůstává přístupnou pro úplně běžného posluchače, jemuž je schopna zprostředkovat pestrou paletu emocí. Jednoduše – dokonalé!