Naživo někde v klubu takové skupiny určitě fungují velmi dobře, ale studiové nahrávky mají smůlu v tom, že kapela přes všechnu snahu nedovede na deskách a jiných nosičích vytvořit stejně přesvědčivý dojem jako jejich angličtí miláčci, kterým k tomu stačí zpívat jen tak „na půl huby“. A když si mám vybrat mezi anglickou špičkou a jejich evropskou imitací, po kom asi sáhnu? A česká (polská, slovenská, francouzská atd.) parta se přitom může snažit sebevíc…
Od vzniku Portless v roce 2012 je Recharged teprve třetí deskou uskupení, v němž čtyři z pěti muzikantů bývali předtím členy Support Lesbiens. Druhá deska Back vyšla v roce 2017, takže Recharged je tady po sedmileté pauze. Na první poslech se nic v kapele nezměnilo, což je dáno především charakteristickým, snadno rozeznatelným hlasem Kryštofa Michala, který na sebe přitahuje největší pozornost. A taky typickým smyslem muzikantů pro celek. Sound Portless je podle očekávání kompaktní, skladby a individuality jsou podřízeny písni, takže všech devět písní působí zhuštěně a vytváří dojem sevřené hmoty, která se hrne pořád vpřed. I když jsou pod skladbami podepsáni René Rypar a Kryštof Michal, nahrávky zní jako kolektivní dílo.
Aby takový princip mohl fungovat, musí mít kapela silný repertoár. V tom jsou písně Portless jako ze škatulky. Hned v první chvíli zaujmou docela slušnou melodickou invencí. Nejsou to úplně prvoplánové hity, ale René Rypar jako hlavní tvůrce hudby měl tentokrát hlavně v několika refrénech šťastnou ruku a vytvořil něco, co jde pohodlně do ucha. Druhá věc, která u Portless dobře zafunguje, jsou úvodní riffy, schopné přitáhnout pozornost posluchače už od prvních tónů. Time 4Miracle. Stupid Era a vlastně i úvodní Little Bad Trip se v tomto ohledu podařily nejvíc. A třetím plusem jsou zatím nesmělé, ale skladby osvěžující pokusy o rapování, možná zatím spíš jen o recitaci. V Little Bad Trip se po minutě skupina pokusí použít nesrozumitelný „rap“ jako hudební nástroj, ale v následujícím Free Freedom už mluvené slovo funguje na plné pecky.
Možná je to ta správná cesta, kterou by se měli Portless vydat do budoucnosti, protože nabízí originalitu. Aspoň v českých podmínkách určitě. A ostatně ve svých začátcích už „tam“ byli.
Verdikt: 67%
Povedené riffy, povedené melodie, povedené refrény. Známý hlas Kryštofa Michala a songwriting Reného Rypara. Ale v angličtině se holt Portless ještě stále těžko vyčnívá nad světovou produkci.